Na cestě k Mezinárodní vesmírné stanici

Startem raketoplánu Discovery směřujícího k Mezinárodní vesmírné stanici – ISS, zase na chvíli ožil program vesmírného transportního systému, který vznikl již v lednu roku 1972. Ač program provázela celá řada úspěchů, potkalo ho i několik tragických neštěstí a již delší dobu je zřejmé, že jeho původně vytyčené cíle nebudou zřejmě nikdy dosaženy.

^{Obrázek: Mise STS-121, zdroj NASA}

Raketoplány v minulosti

Když se řekne raketoplán, většina lidí si představi Space Shuttle a možná tu a tam si někdo vzpomene na ruský Buran. Přitom i realizovaných projektů je více. Pravdou zůstává, že pouze tyto dva zmíněné projekty daly vzniknout orbitálním raketoplánům, tedy letounům s raketovým pohonem schopných dosáhnout orbitální dráhy a případně se pohybovat i mimo ni jako kosmická koď.

Raketoplán je letoun s nosnou plochou jehož pohonem je raketový pohon. Většina lidí si pod tím představí americký Space Shuttle a případně i ruský Buran. Přitom realizovaných projektů raketoplánů je více. Již v roce 1928 vzlétl Lippisch Ente, experimentální německý raketoplán vytvořený Alexandrem Lippishem a nebo Opel RAK.1 z roku 1929. Dokonce v průběhu 2. světové války za Lippshovy spolupráce Messerschmitt Me 163 Komet, futuristický raketový přepadový letoun, kterých se do služby dostalo kolem 370 kusů (z nich byla řada pro technické problémy vyřazena nebo odepsána).

^{Obrázek: Německý raketový přepadový stíhač Messerschmitt Me 163 „Komet“}

Ve třídě orbitálních kosmických raketoplánů však byly realizovány opravdu jen dva projekty – Space Shuttle a Buran. Podmínky Mezinárodní letecké organizace pro kategorii suborbitálních kosmických raketoplánů pak splnili další dva letouny: North American X-15 a Scaled Composites SpaceShipOne.

Americký program kosmické dálnice

Americký Space Shuttle se zrodil jako část STS programu v roce 1972. Původní ambiciozní projekt snažící se vytvořit kyvadlovou dopravu až k Měsíci postupně doznával změn a narážel na časové a rozpočtové problémy a jeho ambice se tak staly namísto reality snem, kterého nebylo dosaženo.

Na jednu stranu není divu. Space Shuttle je jeden z nejsložitejších strojů, které člověk sestrojil. Údajně se skládá z asi 1,5 milionu součástí. Ale k významným posunům došlo téměř ve všech předpokladech.

Například náklady na jeden start měly být 22 milionů amerických dolarů. To se nepodařilo splnit a dnešní náklady na jeden start jsou odhadovány na asi 400 milionů dolarů, tedy něco kolem 9 milard korun. Roční udržba každého raketoplánu vyjde na asi 4 milardy dolarů.

Plánovaná životnost měla být 100 startů. Již dnes je zřejmé, že se žádný raketoplán nedostane ani na polovinu tohoto čísla. Nemluvě o četnosti startů, která byla obvzláště zpomalena pádem Columbie.

Mys Canaveral a Kenedyho vesmírné středisko

Start raketoplánu a i raket, které NASA vysílá do vesmíru můžete vidět i na vlastní oči v Kenedy Space Center (KSC). To leží asi 35 mil od Mezinárodního letiště v Orlandu. Obrovské plochy na kterých se rozprostírá jsou vyplněny sítí silnic rovných jako přímky, končících v nedohlednu, zatravněnými plochami, bažinami a obrovskými hejny ptáků.

Podél cest jsou odvodňovací přikopy v niž žijí aligátoři. Stěny nevypadají nijak příkře, ale prý jsou přesně v tom úhlu, který aligátor nepřekoná. Na sloupech občas lze zahlednout hnízda ptáků a narazit lze i na mořského orla, který tu sídlí na kovových slopech, které tu NASA z nějakého důvodu vybudovala.

NASA v tuto chvíli vlastní několik raketoplánů. Již zmíněný Discovery je pojmenován na počest Jamese Cooka, který na stejnojmené lodi vykonal svoji třetí plavbu kolem světa. Za sebou má návštěvu nejenom ISS, ale i dnes již neexistujícho MIRu a nebo vypuštění například Hubbleůva teleskopu.

Z provozuschopných raketoplánů zbávají NASA kromě Discovery již jen Atlantis a Endeavour. Challanger a Columbia byly zničeny při haváriích a Enterprise byl určen pro klouzavé lety v atmosféře (tedy pro zkušební účely – let do vesmíru nikdy neabsolvoval). Přesto právě jeho jméno stojí za povšimnutí. Původní název měl být Constitution, ale po petici, kterou uspořádali příznivci seriálu Star Trek, NASA změnila název na Enterprise.

A aby byl výčet úplný, je tu ještě jeden Space Shuttle a to Explorer – maketa v životní velikosti, která je umístěna v KSC.

^{Obrázek: Maketa raketoplánu v Kenedy Space Center}

Na celém modelu, který je v přirozené velikosti, mě nejvíc pobavila malá tabulka zespoda na které je napsáno něco jako: „Neloupejte keramické destičky, jsou z gumy“. Přesný text si bohužel nepamatuji.

Budoucnost do soukromých rukou?

Již od zničení Challangeru a pak o to více po pádu Columbie, se objevují názory, že by NASA měla rezignovat na zajišťování transportu do vesmíru, více se soustředit na vědu a výzkum a transport uvolnit soukromým společnostem. Jedním z agumentů jsou celkové náklady, které by soukromé společnosti mohli srazit výrazně dolů a nakonec blížíci se ukončení provozu všech Space Shuttle v roce 2010. Tak uvidíme jak to vše ještě bude …