Hlavní navigace

Budou z nás vesmírní turisté? Možná již brzy

28. 10. 2007 23:24 (aktualizováno) Petr Šnajdr

Už jste byli opravdu všude? Marně prohlížíte katalogy cestovních kanceláří? Hledáte na mapách? Pak bych pro vás malý tip na cestu za dobrodružstvím: cestu do vesmíru. Když jsem před lety připravoval prezentaci ke stavu vesmírné turistiky, bylo vše v samotném prvopočátku, svět tehdy znal vítěze ceny Ansari X Prize, spousta společností měla velké plány, ale jen máloco se blížilo realitě a většina věcí byla spíš sny o budoucnosti nad rozpracovanými experimentálními stroji.

This is alternative content.

Video: Sny o létání jsou staré jako lidstvo samo. Animace raketoplánu Rocketplane XP, který by měl být k dispozici na konci roku 2009. Let si můžete rezervovat již dnes, ale stejně tak již dnes můžete cestu do vesmíru absolvovat s dalšími společnostmi.

Lety do vesmíru byly dlouhou dobu doménou financovanou ze státní kasy za výzkumnými nebo vojenskými účely a je až s podivem, že i přesto se soukromá osoba může za jistých podmínek některých misí zúčastnit. Bohužel tyto podmínky většinou naráží na dvě velké bariéry, které jsou snad společné všem vládním organizacím světa – flexibilitu a cenu.

A tak i když je možné se podívat na týden na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), rozhodně se nejedná o žádnou masovou záležitost. Málokdo vytáhne z kapsy a desítky milionů dolarů a odletí na týden na oběžnou dráhu. Nakonec samotná NASA bývá občas kritizována, že by se měla vzdát zajišťování transportu do vesmíru a svěřit ho komerčním organizacím, které ho mohou realizovat levněji. Zejména po opakovaných problémech s raketoplány.

Asi nejlépe to vystihují slova Elberta Rutana, člověka, který založil společnost Scaled Composites zabývající se nejdříve vývojem ultralevých nadzvukových letedel určených pro velké výšky a od roku 1996 i vývojem technologií pro transport do vesmíru.

Samotný vývoj technologie Scaled Composites stál 25 milionů dolarů, což jsou dle Rutana peníze za které by NASA vyrobila pouze papírovou studii. Na jeho konci byl letoun SpaceShipOne, který zvítězil v soutěži Ansari X Prize. Sledoval jsem asi 5 hodinový přenos z Mojavské pouště při prvním startu. Tehdy pilotoval SpaceShipOne Mike Melvill. Musím říct, že celá atmosféra startu, přípravy před ním i samotný start byly velice zajímavé a atmosféra plná napětí. Nakonec přesně tak jak se na první skutečný let do vesmíru, který nefinancovala žádná vláda, ale pouze soukromé společnosti, sluší a patří. To byl rok 2004.

This is alternative content.

Video: promo Virgin Galactic. Vidět můžete první let SpaceShipOne, pilota Mike Melvilla, oddělení SpaceShipOne od nosného letounu White Knight i pohled na Zemi z výšky větší než 100 km.

Soutěž Ansari X Prize se stala významným krokem a minimálně marketingovým motorem pro technologický vývoj v soukromém sektoru. Nakonec to byl její smysl. Byla vyhlášena již v roce 1996 a cena pro vítěze, který dokáže vyvinout technologii, která v průběhu 60 dnů umožní překonat výšku 100 kilometrů, bude schopna vynést až 3 osoby a bude financována pouze ze soukromých peněz, byla stanovena na 10 milionů dolarů. Tedy rozhodně její získání nestačilo k pokrytí vývoje například právě vítězného SpaceShipOne.

Zcela určitě mu však pomohla propagačně. Technologii si od Scaled Composites licencuje nyní společnost Virgin Galactic. Dnes od ní můžete zakoupit letenku a podívat se do vesmíru – pardon, na suborbitální dráhu. Ale není zdaleka jedinou společností, která vám nabídne obdobný let. Tou další je namátkou třeba Space Adventures.

This is alternative content.

Video: Animace SpaceShipOne 2.Příjemný let přeje společnost Virgin Galactic, která plánuje výrobu pěti takových letounů. Oproti SpaceShipOne se na palubu vejde 3× více osob – tedy devět.

Na cestě kolem měsíce

V katalogu Space Adventures se však jedná spíš o lowlend. S ostatními položkami, mezi které patří například týdenní pobyt na mezinárodní vesmírné stanici, se prostě suborbitální let nedá srovnávat. Ale ve zmiňovaném katalogu najedete také jednu opravdu exkluzivní perlu pro opravdové znalce – vyhlídkový výlet kolem Měsíce.

Ovšem nezapomeňte se připravit na půlroční trénink ve hvězdném městečku. Nepůjde jen o kondičku, ale i zvládnutí palubních systémů, nacvičení nouzových situací a mimo jiné i kurs ruštiny, abyste se byli schopni domluvit s řídícím střediskem. Pro návštěvníky ISS platí totéž.

Jakýsi rychlokurs musíte absolvovat i u suborbitálních letů, kde se jeho délka dle společnosti pohybuje mezi 3–5 dny. Pokud vám ale suborbitální let nestačí, bude i vaše příprava mnohem náročnější a hlavně delší bez ohledu na to kolik peněz zaplatíte.

This is alternative content.

Video: Tak nějak může začít i vaše cesta k IIS nebo vyhlídkový výlet okolo Měsíce. Stačí mít dostatek prostředků a Sojuz TMA vás za asi 8 minut vynese z kazašského Bajkonuru na oběžnou dráhu.

To se týká i logistiky, která je náročnější zejména v případě letu kolem Měsíce. Raketa Sojuz, která vesmírného turistu vynese z kazašského Bajkonuru, totiž již nevynese dostatek paliva pro další let, Musí tak startovat rakety svě, které si naplánují rande na nízkém orbitu. Teprve pak jste připraveni vydat se k Měsíci.

Zatímco do vesmíru se zatím nedostalo více jak 500 pozemšťanů, oblet měsíce absolvovalo opravdu jen několik lidí. Trochu horší je to s cenou. Zatímco na suborbitální let vám postačí několik milionů korun, na návštěvu ISS budete potřebovat několik desítek milionů – ovšem dolarů. Na cenu kolem měsíce se ani neptejte, hlavně pokud nemáte někde zbytečné asi tak 2 miliardy korun, tedy něco kolem 100 milionů dolarů. Řekl bych, že spoléhat se na posilování kurzu koruny vůči dolaru v tomto případě nemá smysl.

Vyloženě levné varianty

Pokud však chcete ve dne zahlédnout čerň vesmíru, existují i levnější metody. Pravda neužijete si stavu beztíže a dalších slibovaných atrakcí, zdaleka to nebude výlet až tak exkluzivní jako ten k Měsíci, ale na druhou stranu si vystačíte i s rozpočtem v řádech stovek tisíc korun. Špatná zpráva je, že zážitek nebude trvat déle než půl hodiny.

Na druhou stranu proletět se ve vojenské stíhačce a to stojí také za to. Je opět několik společností, které vám takový let zařídí – v Rusku. Nakonec ale skončíte na stejném letišti blízko Moskvy anebo Petrohradu. Mig-25, 29 a nebo 31, dle toho který si vyberete, vás vynese tam kde obloha zde již není modrá i ve dne a zakřivení země určitě nepřehlédnete. Nakonec podívejte se na následující video.

This is alternative content.

Video: Let k hranicím vesmíru na křídlech ruského Mig-25 Foxbat. Je několik agentur, které zajísti vše potřebné od dokumentů pro vstup na území Ruské federace až po hotel a další nezbytnosti.

Další variantou je let v English Electric Lightning, který prý bývá srovnáván s letounem F104 Starfighter, používaným NASA k treningu astronautů. V tomto případě však nenavštívíte Rusko, ale Jihoafrickou republiku. Cena? Pod 20 000 dolarů.

Výhled z English Electric Lightning

Obrázek: Výhled z vysokoletící stíhačky má také své kouzlo

Sdílet