Hlavní navigace

Houstne, chybí nám lidi!

12. 11. 2007 21:59 (aktualizováno) Petr Šnajdr

Úspěch žádné firmy nestojí na ničem jiném než na lidech. Naučit se je vést, řídit, motivovat, to je lepší cesta než zavedení jakéhokoliv byrokratického procesu. Tam kde není motivace, tam žádné procesy nemají smysl. Technologie, procesy i ty sebelepší postupy selhávají tam, kde nejsou lidé s odpovídající kvalifikací a motivací. Když se podívám zpět, byl dříve problém zejména s tou motivací, dnes už se začíná nedostávat i kvalifikovaných rukou a zdá se, že bude hůře.

V průběhu několika posledních let se v Praze, ale nejenom v ní, usídlila řada IT firem a vytvořilo se několik stovek nových pracovních míst. Na pohled příznivá situace – nebýt jednoho nepříjemného faktu a to toho, že počet IT specialistů není nekonečný. Nakonec stejně jako všude na světě i když v jiných zemích tvoří větší podíl z populace. Dle European Labour Force Survey z roku 2006 překračuje u nás podíl ICT expertů 1,5%. Pro představu je to asi stejně, kolik Český statistický úřad uvádí, že se u nás věnuje lidí výrobě a rozvodu elektřiny a vody (což je mimochodem v tomto oboru třetí největší procento v EU).

Podíl ICT expertů na populaci v jednotlivých zemích

Pokud bychom dle těchto měřítek srovnávali vyspělost naší země, bylo by to prabídné porovnání. Statisticky opravdovými velmocemi v podílu ICT expertů na populaci je Švédsko a Nizozemí, kde jejich počet překračuje 3%. Že je před námi Británie nebo Německo nepřekvapí, ale minimálně Island zarazí. Ve většině zemí však tento podíl roste. Výjimkou jsou první dva vedoucí státy tj. zmiňované Švédsko, Nizozemí a pak dva státy kde došlo k jeho poklesu: asi migrací obhajitelné Irsko a opravdu podivuhodný Island (sic!).

Podivuhodná je však i ČR, kde se tento trend oproti ostatním téměř neprojevil. Podílů ICT expertů sice vzrostl, ale neporovnatelně méně než jinde.

Hledám, hledáš, hledáte …

Hledat a najít programátora, administrátora a další ICT pozice je stále a stále těžší. Najít seniorského člověka a zkušenostmi je téměř nadlidský výkon. Nahoru se tak šplhá nejenom neuspokojená poptávka po již tak hladovém trhu, ale platy, s nimi náklady firem, které mají vliv na jejich konkurenceschop­nost. Začíná to být pomalu dobrodružstvím vůbec na někoho narazit. Člověk si říká, kde jsou ukrytí a zaobírá se myšlenkami jako udělat pobočku v Plzni, Brně a dalších oblastech kde by to mohlo být lepší. Jenže ono to tak jednoudché nebude.

Dle ČSU bylo v roce 2006 nejvíc ICT expertů v Praze – celkem logicky. Zde se jejich podíl na populaci dokonce začíná zdárně blížit 4%. Druhým nejsilnějším krajem je Jihomoravský. Zbývající mají pod 2% s výjimkou kraje Karlovarského, kde jich je méně než 1%. Růstovým rekordmanem je kraj Královehradecký, kde se počet ICT expertů od roku 2000 zdvojnásobil. Ale Ať budete hledat jak budete chtít, asi nic moc nevymstíte. Zahraniční IT investice a outsourcing neklepou již jen na pražské dveře, ale všude kde to jen jde a je nějaký potenciál.

Regionální rozmístění ICT expertů

Navíc více jak 40% ICT expertů je ve věkové skupině 25 až 34 let, která je ještě poměrně dobře mobilní a schopná migrovat za prací do větších měst. Takže čekat, že někde v hloubi regionu narazíte na programátorský ráj plný nevyužitých programátorů chtivých práce se moc nedá čekat.

Podíl IT lidí v populaci

Kudy ven?

Cest moc není. Domnívat se, že počet IT lidí nějak zázračně vzroste je více než naivní. A tak nezbývá doufat, že právě ta vaše firma zaujme ostatní lépe než konkurence. Jenže, a v tom je ten háček, to něco stojí a vyšší náklady zase ovlivňují konkurenceschop­nost. Pravdou je, že se na to lze dívat z pohledu evoluce – silnější přežijí, ale bylo by mrzuté, kdyby se nakonec ukázalo, že těmi silnějšími společnostmi jsou jen ty zahraniční a české produkty postupně začaly mizet z trhu jen proto, že by nebylo nikoho, kdo by na nich dělal. Možná je to trochu katastrofický scénář, ale kolik ryze českých společností je financováno z globálních trhů?

Možností jak z toho je víc. Naučit se pracovat efektivněji než ostatní. To sice zcela neřeší primární problém, ale nutně to vyžaduje zlepšení organizace práce, procesů vývoje atd. A to zase umožní efektivně využívat externí spolupráce, práce z domova a dalších činností. Ale ruku na srdce: kolik společností toto opravdu dobře umí? Kolik jich vyžaduje například přítomnost na pracovišti jen proto, že jinak, lépe a efektivněji své zaměstnance neumí řídit a motivovat? Bohužel mám pocit, že naprostá většina.

Samozřejmě jsou výjimky např. u vysoce kvalifikovaných, zkušených a odpovědných lidí, ale ti se tak nějak řídí sami, než nějakým významným přispěním společnosti. A tak i když se příklady najdou, procenticky jich mnoho nebude. Bohužel, konvenčními metodami z toho asi není cesty ven a nekonvenční nebo řekněme jen méně obvyklé, ty chtějí úsilí, které zdá se to doho chce vložit málokdo.

Ale to by bylo na samostatný článek.

Sdílet