Hlavní navigace

Typologie mrtvých koní: manažerské nepodarky

18. 2. 2006 11:22 (aktualizováno) Petr Šnajdr

V jedno z článků na Management Blogu jsem popsal snad jedno z nejdůležitějších manažerských hesel: Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni! Teď se pojďme podívat na „typologii mrtví koní“ aneb jakých výsledků dosahuje dlouhodobé zanedbání této choroby u manažera.

koně

Obrázek: Klidně se pasoucí mrtví koně

Nejdřív si však zopakujte základní identifikační znaky a zde je již výběr „z toho nejlepšího“.

Mrtvý kůň: pionýrský tábor

Všichni a všechno je super, lidské vztahy jsou velice dobré, všichni se plně seberealizují, ale jakékoliv projektové termíny nejsou dodržovány a lidé spolu spolupracují jen v jasně vymezených skupinkách, pokud vůbec. Jakékoliv systémové kroky jsou bržděny „lidskou stránkou“ věci a málokdo ví proč se děje to co se děje mimo něj a k jakému celkovému cíli slouží to co dělá on. Málokdo umí jasně odpovědět na otázku: co je cílem firmy. V rámci jednotlivých skupin se navíc tyto odpovědi mohou zásadně lišit.

Mrtvý kůň: zbloudilý pocestný

Jelikož všichni cítí, že takto jako dosud by to již nadále nemuselo fungovat, jsou deklarovány nové cíle a cesty jak jich dosáhnout. Dost často jsou naprosto zásadního rázu a jsou schopny změnit všechno včetně barev stěn kanceláří, organizační struktury, hlavičkových papírů a dalších na první pohled viditelných věcí. K jejich realizaci se však přistupuje pozvolna, nejasně a chaoticky. Výsledná nejistota je mnohdy horší než předchozí stav, ale jelikož původní velká slova ještě stále neztratila na lesku – vydrží úsměvy všem minimálně půl roku, možná i více.

Mrtvý kůň: právě teď je ten správný okamžik

Myšlenka, že právě nyní je ten správný okamžik a příležitost ke změně je schopna přežít desítky měsíců bez toho aby ke změně došlo. Pokud k ní i dojde, je ve stylu „škatule škatule hejhejte se“ a neřeší kořenovou příčinu problému. Tedy za několik měsíců je možné opět radostně říci, že právě nyní je zase ta příležitost ke změněn a k tomu něco dokázat. Dalo by se říci, že v tomto případě je ten správný okamžik v podstatě pořád, ale není nikdy využit.

Mrtvý kůň: virtuální manager

Díky odhodlání běžných zaměstnanců je jakž tak dosahováno výsledků. Vše by bylo vlastně v pořádku až na to, že v klíčových situacích, např. spuštění velkého projektu není manager přítomný jelikož je příliš zaneprázdněný nebo má dovolenou. Komunikace s ním se soustřeďuje do občasných nahodilých diskusí, telefonátů a i v zásadních rozhodnutích do emailové komunikace. Firma v této situaci je prakticky neřízena i když mnoho lidí může být naprosto opačného názoru.

Mrtvý kůň: aktivní kormidelník bez cíle

Nikdo z lidí na celé lodi neví kam kormidelník loď povede za půl roku. Cíl plavby i způsob jak toho neexistujího cíle má být dosaženo se neustále mění. Kormidelník stáčí loď k jednotlivým ostrovům dle momentální situace, dostupných informací, v zásadě bez dlouhodobého cíle a strategie. Když se lodníci podívají na rok staré cíle, zjisti, že jsou jiné než ty současné a hlavně že jsou již dávno zapomenuté aniž by někdo tuto změnu vyhodnotil. Firma není schopna sdílet zkušenosti.

Cíle u nichž se dá říci, že v zásadě byly splněny, byly pouze tak vágně definovány, že by jich bylo splněno i kdyby loď ztroskotala na skaliscích pustého ostrova.

Mrtvý kůň: opakování matka moudrosti

Všichni ví, že něco skřípe a je třeba to systémově vyřešit. Historicky proběhlo několik pokusů o nápravu, ale všechny se minuly účinkem a nebo spíše se vytratily do ztracena. Postupně se na ně zapomnělo a neustále se experimentálně zkouší nové a nové způsoby. Stejná situace se periodicky opakuje v nekonečné záplavě variant. Vždy když ta předchozí je zapomenuta, nastupuje další.

Jak na ně?

Nutno říci, že tito mrtví koně patří k těm nejodolnějším. Mnohdy kvůli odstranění jejich důsledků je změněno téměř vše s výjimkou jejich kořenové příčiny. Každý kdo pracoval u větší firmy si možná vzpomíná na dlouhé nikam nevedoucí a neustále se opakující reorganizace, které mnohdy více zničily to co fungovalo než uvedly do chodu to co dosud nefungovalo.

Jak se vypořádat s takovými mrtvými koni se obecně nedá říci. Snad jen, že léčba je vždy poměrně tvrdá, nepříjemná, bolestivá a její účinnost se pozná teprve po čase. Příznaky dobré léčby je vysoká pragmatičnost, materiální, lidské i časové sladění a zejména jasné cílevědomé kroky.

Jakýkoliv úkrok stranou může ukazovat na šarlatánství a může sám o sobě být příznakem některého z mrtvých koňů

Sdílet