Uvědomil jsem si to pohledem na otevřená spojení na mém domácím routeru: stahování HD 1080i celovečerního filmu z P2P, běžící streamovaná osmdesátka Radia City, jeden otevřený VoIP hovor přes SIP, několik spojených VPNek, nalogovaných Skypů, ICQ a dalších gadgetů jako FolderShare nebo Google Toolbar. Jasně, že tohle není ten internet z časů Arpanetu. Jasně, že je to stále on.
Tohle samozřejmě není ukázka provozu běžného uživatele. Tohle je ukázka provozu běžného uživatele za 2 roky. Když budeme pesimisté. Křivka osvojování technologií je stále stejná. Nejdřív přijdou průkopníci a ti to buď zahodí nebo to zítra použivají davy. Takže si nedělejme iluze, že to nějaká legislativa změní. Za pár let nahradí internet stávající média z 80%. Za dalších pár let se stanou dominantní způsoby zábavy, které nebudou mít odraz v žádném klasickém médiu. Jako jsou už nyní on-line hry, ale to není způsob jakým by se bavili masy. Pak to tak bude.
Zapomeňme teď na Web 2.0, protože tohle je mnohem plíživější a přitom radikálnější změna. Nemění se internet, ale způsob jeho využívání. Zjistili jsme, že jsme do něj schopni nacpat jakýkoliv způsob šíření informací, na který jsme zatím přišli. To je zásadní a drtivá konkurenční výhoda. Internet pojme cokoliv, většina ostatních způsobů (televize, telefon, noviny) zvládne jednu, maximálně dvě věci najednou.
Navíc cena klasických médií má zásadně jinak konstruovanou strukturu. Na jedné straně stojí enormě drahá zařízení, která někomu patří (rotačky, TV vysílače, telefonní ústředny) a na druhé straně je zákazník, který jejich cenu nějakým způsobem umořuje a za to dostává vlastně jen ty informace (cena televizního přijímače nebo telefonu je v dlouhodobém horizontu zanedbatelná). Těch prvních může být jen málo, protože do toho musí vložit spousty peněz. Těch druhých musí být hodně, protože jinak cena pro vyletí stropem. Internet funguje jinak. Tvůrců jeho služeb muselo začít být hodně, aby se plně projevili jeho výhody a převážili nad standardními médii. Dokud to bylo v rukách pár akademiků, tak to byla ta oblíbená Klausova encyklopedie (až na to, že když to on o internetu prohlásil, tak už jím zdaleka nebyl a v tu dobu to viděli nejen ti, co vidí hodně dopředu). Na druhou stranu cena zařízení na „příjem“ internetu není zdaleka zanedbatelná, pokud ho máte využít alespoň z větší části. Přesto se ukazuje, že to je zřejmě vítězná strategie.
Dobrý fór je, že lidé kolem internetu toto dilema rádi znovu otevírají. Snaha to všechno převést na nějakou architekturu typu thin client tu stále je (Apple TV, webový set top box k TV, WebOS apod.). Co jiného ovšem je jednotná telefonní síť nebo distribuce televize. To je thin client jak vyšitý. Což je také důvod nulové flexibility těchto systémů. Když byste se rozhodli změnit způsob distribuce té služby (jako to děláme teď u DVB-T), tak musíte vyměnit ty milióny levných terminálů. A to není vůbec levné. Navíc vám při tom spousta klientů někam uteče (jako třeba teď očekáváme že naroste počet lidí přijímající TV přes IP nebo ze satelitu).
Kdybychom dnes sečetli hodnotu zařízeních připojených k internetu, tak hravě porazí jakékoliv jiné současné médium, ať k nim přičtete hodnotu všech hollywoodských studií nebo ne. To je zásádní indicie, kde se hýbou peníze a kde tedy je budocnost. Nedá se to ignorovat, nedá se to zastavit, dá se toho využít.
Co s tím? Za mě nic. Jen jsem si uvědomil, že budu asi potřebovat něco udělat s QoS na svém routeru.
Přečteno 54 827×
Přečteno 54 691×
Přečteno 52 629×
Přečteno 52 179×
Přečteno 52 093×