Uvědomil jsem si to, když jeden můj známý rozbaloval CDMA modem. Dobročinný O2 do balení nacpal velkou spoustu kartiček na různé služby zdarma a různé podobné bonusy. A kamarád to rychle odhazoval do koše a za letu papírků mě poučoval: „Bacha na tyhle věci zdarma! Oni ti pak nakonec něco stejně napočítají, jen to na ty malé kartičky nenapíšou.“ Jako bych to nevěděl.
Ty kartičky stály O2 spoustu peněz. Minimálně na těch marketingových frikulínech, kteří je museli vymyslet a na dalších kteří je „nadyzajnovali“, no a tisk koneckonců není také zadarmo. Možná je O2 na tolik chytré, že si dokáže spočítat jestli mu těch pár kavek, které na to naletí, tu řádku pijavek zaplatí. Možná taky ne a ve velkém balíku různých promo bonusů se to tak nějak rozpustí.
A v tom jsem si vzpomněl na freemaily. Každý pořádný portál je musí mít. A musí být na výši doby, takže jejich kapacitu je nutné počítat v gigabajtech a musí mít cool Web 2.0 like rozhraní (minimálně tagy jsou must have). To také stojí spoustu peněz. A nikdo už je také nechce.
Máme nějakou službu, ke které nabízíme zdarma (jak jinak, vzpomeňte na kartičky) 2 GB emailové schránky, které zajištujeme skrze Google Apps for your domain, takže nás to nic nestojí. Ta schránka je tedy přeskinovaný GMail – zřejmě to nejlepší webové rozhraní k poště, které v současnosti existuje. A nikdo si schránku neaktivuje a nepoužívá.
Nedivím se našim uživatelům. Také mám po krk všech možných schránek zdarma. Mám svou na své doméně, kterou si provozuji na svém serveru a GMail jako archív a rozhraní pro práci odkudkoliv. Nechápu, co by mě mělo donutit změnit emailovou adresu. Jméno si také neměním denně. Na různé registrace si založím alias a ten pak zase zruším. Dokonce na to existuje nějaká jednorázová služba.
Teď jen přijít na to, čím se to stane, že některé věci takhle zdevalvují. Mám zásadní podezření, že je to tím, že jsou zdarma. To je dnes opravdu nebezpečné slovo.
ČLÁNKY DO MAILU