Jak se dalo očekávat, spot zpochybňující důvěryhodnost Wikipedie vyvolal docela značnou reakci. Až na výjimky byly komentáře k celému „experimentu“ spíše kritické, a to nejen proto, že reagovali převážně wikipedisté. Že pokus nebyl proveden správně tak, aby o něčem vypovídal, je pravda. Pomohl však alespoň něčemu – kvalita Wikipedie a možnosti její kontroly se dostaly do diskuse a Wikimol si na Lupě založil blog, který informovanosti o fungování Wikipedie určitě prospěje.
Jak vznikl nápad zkusit si na heslu Patrick Zandl slabiny Wikipedie jsem vysvětloval. Rozhodně jeden takový případ nelze brát za příliš závažný, chyba se může stát. Souhlasím s tím, že mi to příliš nepovedlo, z řady důvodů je závěr pokusu snadno napadnutelný – Patrick Zandl není důležitý článek, týden není dlouho, editaci jsem provedl pod svým loginem, se kterým jsem na Wikipedii napsal řadu jiných článků a nikdy se jako záškodník neprojevoval – to vše není ideální simulace napadnutelnosti Wikipedie.
Mým cílem však nebyla žádná sofistikovaná analýza. Nechtěl jsem ani jednoduchým způsobem očernit Wikipedii – ostatně strávil jsem jejím vylepšováním desítky hodin času a fandím ji jako uložišti strukturovaných znalostí. Dokonce věřím, že není vyloučeno, aby i česká Wikipedie byla časem skutečnou encyklopedií, jejíž riziko chybnosti bude natolik nízké, že jej půjde zanedbat. Věřil jsem, že mou editaci rychle někdo odhalí a vymaže, protože informace o koupi Chemopetrolu Patrickem Zandlem mi skutečně připadá na první pohled naprosto absurdní.
Existují v zásadě dvě možnosti, jak Wikipedii otestovat. Ten první se přímo nabízí – sehnat odborníky z různých oblastí, dát jim náhodně vybraná hesla a nechat je vyjádřit se, jak kvalitní jsou. Případně jim dát nějakou formální metodiku, jak Wikipedii oznámkovat a na závěr dostat nějaké číslo, které by kvalitu Wikipedie vyjadřovalo. Jenže to je organizačně dosti náročné a zkoumat by pouze šlo, jaký je aktuální stav Wikipedie, nikoliv jaká je obecná možnost její obsah ničit.
Druhá možnost je o poznání jednodušší. Utvořit skupinu lidí, kteří by průběžně pod různými loginy i neregistrovaně vkládaly z různých počítačů a IP adres do náhodných článků malé nenápadné lži. Takové ty, které moc nejde rozpoznat. Upravit nějaké slovo, vložit nenápadnou větu navíc, změnit nějaké to procento. Po roce pak vzít seznam všech úprav a podívat se, kolik toho ve Wikipedii zůstalo, jak dlouho odstranění lží trvalo a spočítat, kolik přibližně lidí za tu dobu mohlo být podvedeno. Takový experiment by měl velkou výpovídací hodnotu, přesně by odhalil sílu komunity. Akorát by porušoval wikizákony WP:POINT a WP:HOAX, resp. WP:NEKIT a jeho účastníci by jako wikizločinci byli pravděpodobně exkomunikování z Komunity.
Provést takový relevantní experiment by přesto bylo přínosné, a to i pro Wikipedii. I česká odnož začíná být čím dál více používána, dokonce ve „vědeckých“ statích. Wikipedie je přitažlivý nápad, láká k sobě pozornost a vytváří se dojem, že je to chytrá encyklopedie, na kterou se dá spolehnout. Tak jsem ji až do nedávno také vnímal a neměl bych problém ji používat jako zdroj bez velkého ověřování jinde. Tento mýtus – pokud to je mýtus – je škodlivý jak pro lidi, co Wikipedii důvěřují, tak pro Wikipedii samotnou – i v jejím zájmu je, aby lidé byli o její děravosti informovaní a nebyli pak zklamaní. Změřit si odolnost vůči záškodníkům by bylo méně bolestné řízeným experimentem, než se potýkat se skutečnými wikizločinci, co Wikipedii mohou poškozovat kdykoliv a bez toho, že vše nakonec zveřejní.
Nedělám si velkou naději, že by sami správci české Wikipedie s něčím podobným souhlasili. Těžko někoho nechají ničit jim jejich projekt, kterému věří a do kterého investují spoustu energie. Ani já se do toho nebudu pouštět, svůj wikizločin jsem si již spáchal a nerad bych dopadl jako Vít Zvánovec, Wikipedii v zásadě fandím a rád bych ještě někdy něčím přispěl. Její obranyschopnost však dříve či později někdo jistě vyzkouší – ať už s dobrým či špatným úmyslem.
Souhlasím - a vlastně jsem to psal už k předchozímu článku. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že pokud nikdo nic takového nezkusil dnes, zkusí to zítra. Nemusí to být přímo s úmyslem uškodit... Třeba se přijde jen "pobavit".
Jak jsem psal jinde: "Zákony komunity" jsou k smíchu lidem, co přišli komunitu zneužít nebo zničit. A naivní víra, že takoví lidé nejsou, že se komunitě vyhnou nebo že je "zákony komunity" zastaví, se nakonec vždy ukáže jako jedna z příčin rozkladu a zkázy.
Takovy experiment neni potreba, protoze je zbytecne zjistovat tento aspekt "sily komunity": pokud nekdo demoluje Wikipedii, s nejvetsi pravdepodobnosti provadi upravy tohoto stylu:
http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Earth&oldid=112816410
(ty jsou pochopitelne hned objeveny); a pokud by se snad jednalo o podlejsi duveryhodne vypadajici edity, stejne to toho cloveka prestane po nekolika takovych upravach bavit. Cili uroven chybovosti kvuli troll-editum nemuze presahnout nejaky titerny mikro-zlomek, coz je naprosto prijatelne.
Ani uroven normalnich encyklopedii neni dokonala a nejake promile chybovosti obsahuji take (pravdepodobne z jinych duvodu).
odpověď - též k [1] -
http://wiki.blog.lupa.cz/0705/jak-netestovat-wikipedii
zhruba řečeno, takhle navržený pokus testuje odezvu na dosti "laboratorní" hrozbu, a pozor na to, že varianty 1. a 2. jsou o nečem docela jiném
[4] Odpovím asi tady - myslím, že podobné malé chyby nesprávně bagatelizujete. Spousta nepřesností ve Wikipedii může mít přesně tkaovou povahu - špatné číslo, nepřesný název, nějaká nesmyslná přesmyčka... nejde jen o někoho, kdo chce do Wikipedie 1. dát něco, co ho pobaví ("Arthur Dent je buzna", jak píšete), 2. vysvětlit lidstvu, že Jiří Čunek je Hitler, 3. využít Wikipedii pro spam. Nepravda se do ní může dostat z tisíce různých důvodů a spoustou různých způsobů. Pokud Wikipedie je Wikipedie neumí obecně odhalit, ale jen reaguje na slovo buzna, výsledek bude přesně tkaový, jaký předpokládáte - neúspěch wiki. Pak už lze jen polemizovat, jestli je Wikipedie i s takovými nedostatky hodnotná - podle mého názoru ano - ale s připuštěním značné chybovitosti.
Jistě, mnoho nepřesností se do wiki dostává zcela přirozeně - prostě tak, že přispěvatelé mají dobrý úmysl, ale sami se pletou a dělají chyby. Sám jsem samozřejmě pár takových chyb neúmyslně vyrobil.
Ale tím uhýbáte jinam, měníte zadaní :-) Jak a jak rychle Wikipedie takové v "dobré víře" vytvořené chyby odhaluje/opravuje je možná otázka - ale je to jiná otázka, než jestli umí odhalit chyby záměrně vytvořené někým s úmyslem škodit, kdo produkuje jen chyby.
Když ty skutečné chyby vzniké z tisíce a jedna důvodů neznáte, jak reálně je dokážete nasimulovat?
IMO je to nakonec celkem jednoduché - bez práce nejsou koláče. Hodnověrná odpověď na otázku, kolik obsahuje Wikipedie chyb, se nedá zjistit nějakou geniální zkratkou, ale prostě tím pracným a nákladným porovnáním typu 1, kdy někdo text Wikipedie vezme a hledá v něm chyby. Samozřejmě by mě zajímalo, kdyby je i u české verze Wikipedie někdo provedl, ale asi bude třeba ještě nějakou dobu počkat.
Proc by me melo zajimat jak moc chybova muze wikipedie byt?
Vzdyt prece konkretni cislo v procentech nic nezmeni na mem vedomi, ze wikipedie je otevrena a ze pokud chci spolehnuti musim informace overovat jinde. Je to jako zkoumat jak moc lzou zpravy v TV. Vsichni vime ze lzou a je celekem jedno jak moc, kdyz mi ten udaj stejne nepomuze zjistit zda konkretni informace je lez. Proste musim predpokladat ze lez muze byt cokoliv.
Ad [10] Miluju celebrity českého blogu, ten blahosklonný plurál "podobné vykladače" je výtečný. Ale co píšete bych chápal rád, díky za objasnění.
Co jsem si přečet a jak to pochopil - cituju z jiného komentáře
>Tvrzení Jiřího Donáta znělo, nemýlím-li se, že "komunita je garantem
>správnosti". Tady máte jednoho Jilma, co pozměnil jedno heslo.
>Nakonec se přiznal a jediné, co "komunita" dokáže, je vynadat mu, >že se neřídí jejími pravidly. Co ti, co se nepřiznali? Q.E.D.
Předpokládám, že s tezí Jiřího Donáta jste proved to,co jsem jsem udělal vám - trošku jeho vyjádření posunul, aby se s ním dobře polemizovalo. Řekl bych, že Jiří Donát mínil své tvrzení statisticky, v průměru, nikoli jako "pro všechny chyby platí, že je komunita do hodiny opraví", což by šlo vyvrátit libovolně blbým protipříkladem.
V odpovědi na jilmův článek jsem vysvětlil, co komunita "dokáže", že "vynadání a lamentování v diskusích" tím podstatným vůbec není, a že pokus se Zandlem byl natolik nepovedený, že k obecnému statistickému tvrzení skoro nic neříká. S tím, že pokus příliš povedený nebyl, souhlasí i jilm.
Takže podle vás - na tom, že co bylo dokázati ten pokus dokázal, dosud trváte, nebo ne?
>Navíc tenhle experiment vzbuzuje další dotaz: Co až se jednoho dne
>sebere parta jiných Jilmů a začne se bavit tím, že bude českou
>Wikipedii systematicky a záměrně ničit? ... Bude apelovat na to, že
> to je nečestné, nesportovní a porušuje to wikizákony? ... Dokonce
>jsem přesvědčen o tom, že pokud nikdo nic takového nezkusil dnes,
>zkusí to zítra. Nemusí to být přímo s úmyslem uškodit... Třeba se
>přijde jen "pobavit"." Zákony komunity" jsou k smíchu lidem, co přišli
> komunitu zneužít nebo zničit. A naivní víra, že takoví lidé nejsou, že
> se komunitě vyhnou nebo že je "zákony komunity" zastaví, se
>nakonec vždy ukáže jako jedna z příčin rozkladu a zkázy.
Otázku "Co až se jednou..." jsem vzal tak, že máte dojem, že party lidí, kteří Wikipedii systematicky a záměrně poškozují, nejsou a je to něco, s čím systém taknějak nepočítá. (ke stejnému dojmu mě vede i "naivní víra" a další obraty). Mojí odpovědí je, že ty "party" existují a specifickými způsoby škodí. Možná, že ty existující party jste asi zrovna nemyslel - a vaší konstrukcí je jakýsi "útok Jilmů" (?)- ale zobecněné a trochu posunuté tvrzení se lépe vyvracelo.
Poslední, v čem vás skutečně nejspíš nechápu je, jestli si opravdu myslíte, že je nějaký propracovaný a organizovaný útok Jilmova typu pravděpodobný úplně bez motivací, s motivací "přijít se pobavit", případně "jen škodit". IMO v současnosti pravděpodobný není - pokud by ale nastal nebo se objevila jasná motivace proč, Wikipedie se adaptuje. (Předpokládám, že se také aktuálně nepřipravujete na možnost, že vám někdo přede dveře vysype půl metráku loňských brambor, nebo ano?)
Your source for horror movies, scary reviews, horror dvd, clips, actors, actresses, upcoming horror movies and news. You will find the top horror movies, scary videos, scary pictures, the best horror movies and trailers. Palace of Horror is a place to satisify your bloody needs for gore.
Nyní bloguji na jilm.cz.
Přečteno 69 284×
Přečteno 68 145×
Přečteno 58 107×
Přečteno 56 379×
Přečteno 56 057×