Hlavní navigace

Google spolupracuje s Craigem Venterem, ale kdo je Craig Venter?

13. 2. 2006 10:11 (aktualizováno) | Petr Šnajdr

Pokud se vám zdálo, že největším ohrožením vašeho soukromí jsou RFID čipy, pokusy sledovat vaše chování na Internetu a další IT vymoženosti, zapomeňte na to. To co má v rukou Craig Venter je oproti těmto technologiím směšné jako dřevěný meč v rukou malého kluka.

Bakterifág Phx174

Kompletní genetická informace syntetizovaného „viru“ Phx-X174, který napadá bakterie Escherichia coli

Craig Venter je známý biolog, genetik , zakladatel úspěšné společnosti Celera Genomic, která zmapovala mimo jiné genom člověka. Znám je nejenom jako úspěšný vědec a podnikatel, ale i jako kontraverzní postava, které je cizí jakékoliv dogma.

Narodil se v roce 1946 v Salt Lake City, během vietnamské války sloužil u námořnictva, později vystudovat biochemii, psychologii a farmakologii. Jeho doménou se stala genetika v níž dosáhl pozoruhodných výsledků.

V Celera Genomics se mu podařilo za jeden rok udělat tolik práce jako by zvládlo 1000 vědců za asi 10 let. Velký podíl na tom měl Gene Meyers, kterého zaměstnal. Meyers zavrh původní algoritmy a vytvořil takové, které dokázaly pracovat s několikatisícemi bází DNA současně a k tomu přidal predikci neopakujících se částí genomu. Díky tomu se podařilo neuvěřitelným způsobem urychlit zmapovaní genomu člověka, myši a psa.

Syntetické organismy jsou již skutečností

Craig Venter

Po té co se ukázalo, že surová genetická data komerčně nemají původně očekávaný potenciál a Celera Genomics se zaměřila na vývoj léčiv, Craig Venter rezignoval na fukci prezidenta a začal se angažovat v projektech směřujích k syntetickým organismům.

Podařilo se mu opět dosáhnou nebývalých úspěchů v této oblasti a to zejména při syntéze bakterifágu Phi-X174. Ačkoliv to nebyl první uměle syntetizovaný organismus, Craig Venter to dokázal namísto několika let jako v minulosti, za 14 dní. Podle tvrzení prý ke stavbě tohoto bakterifágu byly použity běžně dostupné materiály, které je možné zakoupit v lékarnách.

Bakterifág Phi-X174 je relativně jednuchým „virem“ napadajícím buňky Escherichia coli (celkem běžná bakterie).

RFID jako slabý odvar

Venter se podílel mimo jiné na technologiích vedoucích k identifikaci DNA, která je dostupná v mizivých množstvích např. na místech kriminálních činů (technika produkce kopie DNA). Díky ní, je možné získat množství DNA v nanojednotkách a identifikovat vlastníka. V zásadě k tomuto stačí otisk prstu. Do té doby bylo třeba relativně problematických odběrů krve, slin apod.

Nyní stačí, aby jste někde neopatrně položili ruku nebo kýchli a jste „jejich“.

Venter a Google

Pokud přečtet kompletní genetickou informaci, máte v zásadě v ruce jen sekvenci jednotlivých bází DNA a nic víc. Jejich význam se tím nijak neotevře. Asi jako když by jste otevřeli nějaký EXE soubor v hexaeditoru. Například sekvence zmíňeného bakterifágu (kompletní genom) najdete volně na Internetu.

Nyní již známe základní strukturu genomu,členění na geny atd. Nicméně mnoho genů bylo objeveno až srovnáním více genomů atd. To co před Ventrem nyní stojí je nejenom být schopen genom opisovat, ale i mu porozumět. A k tomu bude potřebovat hodně výkonu, který mů může nabídnout Google.

A porozumění je cesta k syntéze …

Další článek: Google vytvoří Jurský park