Trápení s online aplikacemi

Online aplikace nyní prožívají svůj nástup. Hovoří se dokonce o WebOSech, čeká se kdy Google uvolní webový kancelářský balík, na obdobný krok se spekuluje i u Microsoftu­. Tisíce dalších online aplikací už jsou ale v rutiním provozu. Často nemají jednoduchou náhradu v klasických počítačových programech, takže ten posun k nim ani nevnímáme.  Jiné už klasické programy nahradily – mnoho lidí se třeba domnívá, že GMail je nejlepší emailový klient, který kdy existoval.

Důležité je ovšem to, že s používáním online aplikací přichází i určité omezení svobod a jistot, kterou doposud počítače dávaly. První na ráně je samozřejmě soukromí dat, které v nich máte uložené, ale nebezpečí hrozí i odjinud. U kla­sického programu existovalo něco jako instalace, po níž byl set funkcí, kterým daná aplikace disponovala, jasně dán. Něco jste koupili, ukradli nebo stáhli a takové to bylo, dokud jste to neodinstalovali. S nástupem internetu se mohutně uplatnila možnost online aktualizací, ale stále zůstávala možnost se rozhodnout, zda jsem spokojen s tím co mám nebo zkusím jít s dobou.

Onlinovým aplikacím tato ustálenost v čase chybí. Starost s aktualizacemi a upgrady přešla na jejich provozovatele. Možná by se u nich daly rozlišovat jednotlivé verze, ale vcelku to nemá smysl, protože používaná je vždy pouze ta poslední. Nemůžete se rozhodnout, že teď už vám to vyhovuje a o žádné novinky nestojíte.

Je to pár měsíců, kdy jsem svou RSS čtečku nahradil Google Readrem. Aplikace na počítači byla téměř dokonalá, ale střídám počítače skoro stejně jako boty a nechtěl jsem číst stejné články dvakrát. Fajn je, že existuje i rozhraní přizpůsobené iPhonu a mobilům obecně, takže se můžete v novinkách přehrabovat téměř kdekoliv. Výhoda webových aplikací pro iPhone je, že jsou jednoduché a tedy i rychlé. Nechcete přece přenášet megabajty složitých stránek přes to pomalé GPRS.

Jak nastoupil iPhone 3G, tak se zřejmě někodo v Googlu rozhodl Reader pro iPhone vylepšit. Reader dříve používající jednu stránku pro titulky a další pro náhled článku se smrskl do jedné dynamické suprstránky, kde klepnutím na název článku rozbalíte rovnou jeho náhled. Zbytečné, ale ještě snesitelné. Horší je to, že pokud jste si chtěli dříve přečíst z náhledu originální znění článku, tak link na něj vedl přes Google Mobilizer, což je služba, která vám přežvýká dnešní složité weby a zbaví je zbytečností, které mobilní zařízení stejně nezobrazí. iPhone třeba má plnohodnotný prohlížeč a při paušálním datovém tarifu vám na objemu dat nesejde, ale rychlost stažení stránky to výrazně pomáhalo. V nové verzi Readru už linky vedou na plnou verzi stránky. A nezměníte to, ani kdybyste se na hlavu postavili.

Samozřejmě chápu, že to třeba většině lidí takhle vyhovuje. Možná ale taky ne. V klasickém světě počítačových aplikací by lidé hlasovali nohama, pár by jich zkusilo novou verzi a pak se třeba vrátilo ke staré. Ostatní by pak třeba ani neupgradovali a vývojář by se nad sebou zamyslel (a pana Sponku v nové verzi zase odstranil). U online aplikace tuto možnost nemáte. Berte nebo neberte.

Tohle není až taková legrace. Možná stárnu, ale já chci prostě najít kohoutek s teplou vodou na stejné straně jako včera a ne jednou za týden zkoušt zda by mu nebylo lépe třeba pod umyvadlem.

Více o konkrétním problému: http://groups­.google.com/grou­p/google-reader-troubleshoot/brow­se_thread/thre­ad/7012e0e12b6ff5a8#