Tak jako každému, i mně občas přistane ve schránce nějaký ten SPAM původem z Česka. Přiznám se, že jsem k němu relativně tolerantní, což je částečně způsobeno mým nesouhlasem se způsobem implementace OPT-IN v české legislativě a částečně pochopením pro to, že ne každý ten zákon zná. Ale všechno má své meze.
Pochybné newslettery vždy pečlivě odhlašuji, u prvozpráv slušně informuji odesílatele, že tohle není správné a jaká sankce mu hrozí. Musím říct, že tato strategie celkem funguje, opakovaných spamů se objevuje minimálně. Z těch několika málo opakovaných jsem asi dva nebo tři nejagresivnější – všechny notoricky známé – i sám nahlásil. Bohužel bez jakéhokoliv výsledku – ale to asi znáte.
Velmi podobný a benevolentní přístup ke spamerům má i moje přítelkyně. Není tomu ani pár týdnů, co poprvé jednoho neodbytného spamera nahlásila na ÚOOÚ. V žádném případě si ani jeden z nás nedělal iluze, že by to snad mohlo mít nějaký efekt.
Ale ouha. Před pár dny začal přítelkyni psát a později i volat onen spammer. Velice se omlouval, vysvětloval, sliboval, prosil. A pochopitelně, výměnou za drobný dárek, nakonec uspěl a přítelkyně souhlasila s tím, že oznámení nechá plavat.
Pro přítelkyni rozhodně happy end, pro spammera zdá se taky. Jediné, co mi vrtá hlavou, je, jak asi ten spammer přišel na to, že to byla ona. Kdo vlastně kontroluje, jak s osobními údaji zachází sám velký Úřad pro ochranu osobních údajů?
Ta pointa s tím, že by UOOU porušil zákon tím, že by spammerovi dál údaje vaší přítelkyně, je naprosto chybná. Pokud ona podala podnět na prošetření, tak UOOU "založil spis" a obeslal v určité fázi šetření dotyčného. Stejně jako u soudu, i zde máte jako druhá strana sporu právo se seznámit se spisem. No a pokud uměl trochu číst, dočetl se, na jakou emailovou adresu (či spíše z jaké) si dotyčný stěžoval a měl kontakt.
jak se dostal až k telefonu, kdo ví, třeba byla emailová adresa typická jmeno.prijmeni@neco a si to skrze google někde našel, spojil atd.
Stačí do automatického textu spamu vložit cosi jako značku - pro každého adresáta jinou - třeba kód v URL. Až pak úřad vytáhne inkriminovaný mail, ví odesílatel okamžitě, kdo ho prásknul (tedy jeho mail).
Pak už je jen otázkou náhody, jestli existuje na webu spojení s telefonním číslem. Případně mohl dostat zprávu typu "out of office", možná na první mail odpověděla s "podpisem" atd.
Mé jméno je Lukáš Nevosád (@lukasnevosad) a jsem spolumajitelem firmy two bits (@twobits_cz) provozující několik zahraničních portálů o cestování. Přestože se v poslední době věnuji především vývoji, mým velkým koníčkem je internetový marketing.
Přečteno 34 929×
Přečteno 24 537×
Přečteno 20 945×
Přečteno 16 338×
Přečteno 15 031×