Hlavní navigace

Jak přeložit web II

31. 1. 2008 23:02 (aktualizováno) | Lukáš Nevosád

V druhém díle miniseriálu se podíváme na to, kde a za kolik se dá překlad webu pořídit a také jakým způsobem zajistit kvalitu překládaného textu.

Motivem pro psaní tohoto seriálu byly zkušenosti, které jsme zažili s překladem našeho vyhledávače nízkonákladových leteckých společností. Tento web momentálně nabízí už 17 jazykových variant, včetně poměrně exotických jazyků jako jsou katalánština nebo turečtina. V mezičase mezi prvním a druhým dílem seriálu přibyla jako zatím poslední jazyk norština.

Výchozí jazyk

V případě, že máte český web a budete jej chtít přeložit pouze do základních světových jazyků, není asi o čem přemýšlet. Základním jazykem webu bude zřejmě čeština. Jakmile ale budete požadovat překlady do méně frekventovaných jazyků, narazíte na problém s dostupností překladatelů. Samozřejmě překladatelé existují téměř na vše, ale výběr bude dosti omezený a budou se obtížně shánět. Vyplatí se tedy přemýšlet i tak, že web budete primárně vyvíjet v angličtině a budete dělat všechny překlady z tohoto jazyka. V případě, že by se vám totiž příslušného překladatele čeština-cizí jazyk sehnat vůbec nepodařilo, nezbyde vám než překlad udělat již z jednou přeložené verze, což značně zvyšuje chybovost textu.

Kvalita překladu

Kvalita překladu je v Česku velice podceňovaná věc. Překlad obvykle končí fajfkou v kolonce splněno, aniž by se kdokoliv zabýval tím, k čemu ta práce je a zda-li vše odpovídá. Důkaz si najděte v prakticky kterémkoliv do češtiny přeloženém návodu k použití.

V oblasti kvality je zasádní a v zahraničí také zcela samozřejmé to, že překladatel překládá z cizího jazyka do svého rodného, nikoliv naopak. Zvládnout stejnou úroveň jazyka jako rodilý mluvčí je totiž prakticky nemožné. Výjimky sice existují, ale těžko posoudíte, že právě váš překladatel tou výjimkou bude. Pro překlad tedy hledáme pokud možno rodilého mluvčího nebo bilingvního překladatele.

Pokud se přeci jen chcete spolehnout na „naučeného“ překladatele, měl by být samozřejmostí takzvaný proofreading textu, tedy kontrola již přeloženého textu rodilým mluvčím a opravení chyb a nepřesností. V praxi to pak vypadá tak, že tento přístup je dokonce dražší, než si sehnat rodilého překladatele.

Požadujete-li skutečně maximální přesnost překladu, nabízí se několik variant. Můžete nechat jednoho překladatele text přeložit do cizího jazyka a následně dalšího nechat provést kontrolu, nebo můžete nechat dalšího překladatele provést zpětný překlad původního překladu a ve svém jazyce si pak sami zkontrolovat, kde jsou případné chyby. Tento postup se využívá v kritických textech, například v medicíně. Na soudní ověření překladu jako na prostředek zajištění kvality rovnou zapomeňte, jedná se jen o drahé razítko.

Výběr překladatele

V česku se nabízí stovky agentur, které se podbízí rychlými, kvalitními a levnými překlady z čehokoliv do čehokoliv a nezřídka dokonce nabízí, že překlad provede profesionál v daném oboru. Nechci je zde paušalizovat, ale z logiky věci přeci jen plyne, že všechny tyto vlastnosti společně s levně prostě dohromady nejdou.

Další možností jsou překladatelé takzvaně na volné noze (freelance). Obvykle nabízí jen ty jazyky, které skutečně umí oni sami, jsou přístupní individuální domluvě a také levnější. Ostatně často sami s několika velkými agenturami spolupracují a za mrzký peníz pro ně překládají. Pochopitelně vše má své ale – pokud takový překladatel práci „zmrší“, sotva se na něm zahojíte tak, jako na velké agentuře.

Poslední možností jsou známí a příbuzní, kteří sice pracují za pár švestek ze zahrádky, ale těžko vám práci vyfakturují, budou za cokoliv zodpovídat a jejich jazyková úroveň bude také velmi nejistá.

Chybami se člověk učí

S webem flylowcostair­lines.org jsme začínali – jak jinak – u známých a překlady dělali do naučeného jazyka, byť vystudovaného. A nebyla to dobrá volba – všechny takovéto překlady jsme prakticky do roka museli nechat zkontrolovat a dopřeložit, protože v textech byly pravopisné chyby, používala se neobvyklá terminologie a překlady byly více či méně kostrbaté.

Taková stránka je pak špatně vyhledatelná a uživatel je z ní zmatený, což se projevovalo například i nižším průměr shlédnutých stránek na návštěvníka. Množily se také stížnosti na problematickou navigaci.

Online agentury

Další překlady jsme proto začali poptávat přes internetové agentury. Mezi největší patří například ProZ.com, existuje jich ale samozřejmě více.

V takové agentuře zadáte na překlad poptávku, ve které uvedete kolik a jakého textu máte, do kdy je třeba jej přeložit, v jakém formátu text je, požadavky na překladatele atp. V případě překladů do populárních jazyků můžete očekávat spršku nabídek v rozmezí několika minut po zadání poptávky.

Překladatelé vám obvykle nabídnou cenu (v zahraničí se používá téměř výlučně cena za slovo, v Česku stále měříme na normostrany) a zdůrazní, proč právě je byste si měli vybrat. Online tržiště k tomu přidává také hodnocení překladatele, stejně tak jako překladatelé mají následně možnost hodnotit zadavatele. Valná většina překladatelů je schopna vystavit za překlad fakturu a očekává platbu přes Paypal nebo obdobnou službu.

Až na drobné výjimky, dané spíše kulturními odlišnostmi, jsme byli s takto získanými překladateli naprosto spokojeni. Všechny překlady jsme realizovali z angličtiny, u běžných kombinací nicméně určitě seženete i překladatele znalého češtiny.

Kolik stojí překlad

Za jednotlivé překlady jsme platili zhruba 0,04 – 0,08 EUR za slovo (po přepočtu na normostranu cca 280 – 500 Kč / stránku). Velké rozmezí je dáno především tím, o jaký jazyk jde. Platí osvědčené pravidlo, že cena stoupá směrem na západ a na sever a naopak klesá na jih a na východ. Nabídky ovšem chodily jak na částky podezřele nízké, tak i na částky násobně vyšší. Pro srovnání, české agentury nabízí překlady do běžných jazyků kolem 250–300 Kč za stránku, s proofreadingem od rodilého mluvčího se pod 400 Kč dostanete jen stěží.