Ztohoven bez trestu

Pan Knížák musí mít radost – umělci potrestáni nebudou. My ostatní budeme přemýšlet nad tím, co to vlastně umění je. Hledat umění v kýčovém hřibu, který měl připomínat výbuch atomové pumy není vůbec úplně snadné.

Doplněno.

Ředitel Národní galerie se vůbec o otázkách zajímavých vyjadřuje opravdu originálním způsobem. Nedávno v pořadu Média a svět prohlásil, že reklama umění být nemůže. Jen se umění může stát reklamou.

Soud prohlásil, že celá akce „umělecké skupiny“ nikoho vyděsit nemohli. A zde si myslím, že by se dalo s rozhodnutím polemizovat. Jistě, žádný inteligentní mladý člověk se asi nevyděsil, ale pokud si představíme důchodce, který sotva vidí a řídí se heslem „když to říkají v televizi, pak je to pravda“. Nevím nevím. Na druhou stranu zavírat někoho za takový čin by mi asi správné také nepřišlo.

Celá diskuse spěje tedy k otázce co je vlastně umění. Jak jej definovat a uchopit? Ne jednom uměleckém webu jsem našel zajímavou, možná trochu kostrbatou definici: „Literatura je umění pro člověka. Co neslouží člověku k pochopení nazíraného, nebo ho nepřivádí k nazírání jiných soucen, může býti sice krásným a zajímavým, nikoli však uměním, ale jen smyslovým požitkem.“. Jistě by se dala rozšířit na umění obecně.

Nedávno se na Lupě rozvířila diskuse o nevhodných blikajících banerech, hnusech kterými jsme na webech zaplavováni a pod. Z diskuse také vyplynulo, že používat adblock je vlastně dobré, protože to zachraňuje zdraví.

Ale pokud má pán Knížák pravdu, pak se ale dost možná tito lidé ochuzují o umění, které by mohlo prosáknout do reklamy. Snaha tvůrců „umění pro výdělek“ pak vychází na prázdno. Čtenářům, kteří si vypínají reklamu pak hrozí, že se z nich stanou nekultivovanými a hrubými. Ztratí soudnost a pak bídně dopadnou. Nebo je závěr absurdní a v banerech nelze hledat ani umění ani vtip? Myslím si, že pokud je Ztohoven umělecká skupina, pak bychom měli svou optiku, kterou pozorujeme reklamu na internetu posunout a na reklamu se dívat možná jinýma očima. Nebo Ztohoven umělecká skupina není, stejně jako umění v banerech hledat nemá valného smyslu. Vyberte si sami.

Další zdroje, a neb píší jinde:

Atomový hřib uprostřed horské krajiny totiž nenechával nikoho na pochybách, že jde o obrazovou nadsázku. Jeho smyslem nebylo postrašit televizní diváky, ale demonstrovat rozdíl mezi skutečností a obrazem světa vnímaného skrze masmédia, a tím upozornit na důležitost kritického myšlení a vyhodnocování informací. Performance skupiny ZTOHOVEN také pomohla zviditelnit české současné umění ve světových médiích, která celou akci hodnotila vesměs kladně. Výňatek z petice za milost pro členy Ztohoven.

Umělecká skupina Ztohoven vyhrála první ročník Ceny NG 333. Prvenství získala za svou diverzní akci v obci Černý Důl, při které se nabourala do živého vysílání ČT2 a v rámci pořadu Panorama odvysílala v podkrkonošské krajině simulaci jaderného výbuchu. Uvedlo Aktuálně.

Proti ceně se však strhla vlna kritiky. Někteří se o ni vyjadřují jako o plagiátu, jiní jako o uspokojování Knížákových soukromých tužeb. Je až překvapivé jak málo lidí ji bere jako relevantní snahu NG o podporu a zaangažovanost v umění. Viz. například:

http://www.res­pekt.cz/clanek­.php?fIDCLANKU=2167&fID­ROCNIKU=2007

Vyjádření Ztohoven k celému dílu:

„Nejsme žádná teroristická ani politická skupina, účelem není jakkoli společnost strašit, či manipulovat, tak jako jsme toho dennodenně svědky ve světě reálném tak mediálním. Ač už to jsou politické zájmy, nebo zájmy trhu, firem, nadnárodních společností skrytě manipulují, tlačí své produkty a ideje všemi možnými cestami do podvědomí občana. Jemné narušení tohoto systému, apel na čistý rozum človeka, jeho neovlivnitelnost, si myslíme nikdy neškodí ani v demokratické zemi. Proto umělecká skupina Ztohoven před několika lety nabourala veřejný prostor hl. města Praha, zpochybnila prostor reklamy v principu, i prostor konkrétní reklamy jako takové. Dne 17.06.2007 napadla mediální prostor, prostor televize. Narušila ho, zpochybnila jeho pravdivost, uveritelnost. Upozornila na možnou zámenu mediálního obrazu sveta za svět jako takový, reálný. Je vše, co denně vidíme na obrazovkách televizí pravdou, realitou? Je vše, co je nám médii, novinami, televizí, internetem za pravdu předkládáno opravdu pravdou? Tuto myšlenku má náš projekt uvést, připomenout. Věříme, že i svobodný prostor veřejnoprávní televize takovouto akci a tedy i své vlastní zpochybnění snese, bude apelem pro budoucnost a připomínkou médiím pravdu dále presentovat. Díky za svobodná média, svobodný prostor pro společnost.“ (zdroj: http://www.zto­hoven.com/cz/me­dialni_realita)

A nakonec video samotného

„uměleckého aktu“.