Výlety za babím létem a barevným listím

Když pozvednete oči od obrazovek počítačů, můžete snad i za vašimi okny zahlédnout jeden z velkých divů přírody, který se dostavuje pouze jedenkrát do roka: babí léto. Byl by hřích ho nevyužít a nevyrazit do přírody, mezi stromy. Za léto jsem nasbíral několik tipů. Mnoho z nich je v okolí Prahy, takříkajíc za humny, ale za některými se budete muset vypravit dál.

^{V lesích okolo Prahy najdete nyní ostružiny, houby a hlavně odpočinek a klid pro duši}

Za velkou brdskou zdí ukrytou v hlubokých hvozdech

Ti kdo se občas toulají po Hřebenech možná již narazili na zajímavý jev a to dlouhé kamenné zdi, které se táhnou brdskými lesy do dáli. Kde se tu vzaly a proč tu jsou? Nevím, nebo ne zcela jistě, ale fakt je že tu zřejmě stojí celé věky. Místy dosahují výšky člověka, místy jsou rozbořené nebo se ztrácející v suti okolních skal. Porostlé mechovými polštáři připomínají pradávné časy kdy asi byly hranicemi panství. Ty časy jsou pryč, ale zdi stojí stále a jako němí svědci zašlých časů čekají na to až je objevíte.

Části brdské zdi můžete najít pod vrchem Babka na jeho západní straně, nemůžete ji minout po cestě z rozcestí od Červeného kříže směrem do Haloun (žlutá turistická značka) a nebo poblíž hradiště pod Pišťákem (modrá turistická značka). A budete.li dostatečně pozorní, pak zejména cestou na Halouny najdete i prastaré hraniční kameny.

Do nitra brdských hor

O jeskyni pod vrchem Babka jsem již psal. Tedy jsem si myslel, že píšu, ale pravda je taková, že jsem ji tehdy nenašel. Leží snad 200 metrů pod vrcholem a to ve směru k Řevnicím. Není nijak velká, snad jen pár metrů, ale dospělý člověk se v ní může postavit.

Už vůbec to že vznikla je překvapující. I když jsem četl, že se jedná o přirozenou pseudokrasovou jeskyni, pořád se mi nechce věřit, že by se na ní nepodílela lidská ruka. Přesvědčit se můžete sami. Modrá turistická značka vede k Babce třeba z Řevnic. Připravte se na pořádné stoupání, které vám však krásy Babky a jejího okolí plně vynahradí.

^{Vchod do jeskyně pod Babkou. Dospělý člověk se musí předkolonit, aby mohl vstoupit. vevnitř se však již dá narovnat.}

Hradiště pod Pišťákem a osada vzpomínek

Po modré značce z Řevnic dorazíte k rozcestí – myslím, že se zde kříží žlutá turistická značka s modrou. Nedaleko na náznaku jakéhosi ostrohu je mezi stromy ukryto prastaré hradiště. tedy to co z něho zbylo. Bohužel dohledat i podrobnější informace je problém a tak vás možná více zaujme osada vzpomínek. Jakýsi tábor, který tu trempové vybudovali. Snad to má být místo kde sami občas vzpomínají na své druhy, kteří již v brdských lesích nikdy nepotkají.

^{Indianský totem v osadě vzpomínek. Prastaré hradiště se tu před dávnými věky rozkládalo všude kolem …}

Jezírko nad Halouny

Poprvé když jsem mířil k jezírku nad Halouny, vůbec jsem neměl představu co mám očekávat a asi jsem očekával víc. Jezírko leží vysoko v kopci, uprostřed malého lomu. Na první pohled vzniklo díky lidským přičinění a již když se k němu bude blížit tak vám okolní hliněné valy začnou připadat podeřelé. Celé okolí je bohužel osázeno několika chatami, které v jinak téměř opouštěném lese překvapí. I když terén působí dosti dopravně nedostupně, zdá se, že zdejším horalům nedělá nejmenší problém vytlačit svoji škodovku do strmého brdského hřebene. Přes léto zde kvetou lekníny a pokud půjdete kolem, nezapomeňte se stavit, ale za samostatnou cestu to asi nestojí.

^{Tak tudy se k jezírku nedostane. Cestu zahradili majítelé několika okolních chat.}

Zakoutí parku v Průhonicích

Důkazem, že i v Praze jsou místa kde to přímo kypí přírodou i romantikou současně, je Průhonický park. Vznikl okolo Průhonického zámku a svou rozsáhlostí je mu v Praze může konkurovat málokterý jiný park. Snad Kunratický les nebo obora Hvězda. Harmonií jednotlivých zákoutí se mu však ani jeden ze jmenovaných vyrovnat nemůže. Doporučuji návštěvu v časném ránu a nebo pozdním odpoledni (park není volně přístupný a má návštěvní dobu i řád!). Ještě nedávno tu zdejších skalách kvetly kaktusy, náprstníky a další rostliny. Nyní již se celý malý a za Prahou ukrytý svět začíná barvit do barev podzimu.

^{Park v Průhonicích je rozložen podél řady vodních ploch a splavů, které vytváří úžasné mikroklima v kterémkoliv ročním období}

Svatá hora u Příbrami

Nad městem Příbramí najdete Svatou horu. Je jedním z nejstarších mariánských poutních míst s úžasným barokním areálem, který stojí za pozornost. Jedná se dokonce o jeden z nejrozsáhlejších komplexů ze 17. století u nás. Za pozornost stojí už jen kryté schodiště, které zdejší klášter spojuje s městem pod horou. Je 460 metrů dlouhé a schodů by jste tu napočítali přes 300.

^{Svatou horou vás budou provázet desítky maleb. Máteli rádi baroko, pak Svatou horu nemůžete minout.}

Pod klášterem jsou zahrady s křížovou cestou a mariánskou studánkou. Překvapením je zjhistit, že studánka má hloubku 78 metrů. Pro ty, které zajímá o něco novější historie, je kousek odtud ukryta poválečná pozorovatelna. Dlouho jsme přemýšlel k čemu tato stavba měla sloužit, ale nebylo ji souzeno nic jiného než z výšky sledovat Příbram.

^{Kousek od křížové cesty pod Svatou horou můžete narazit na pozorovatelnu. Zajímavostí je vhod, který je výše než pozorovatelna samotná.}

Za krásami Vlašimi

Pokud jste ochotni vyrazit jen kousek za Prahu, pak v babím létě určitě nevynechte zámecký park ve Vlašimi. Někdější obora byla přeměna v nádherná zákoutí v níž narazíte na řadu romantických staveb postavených v okolí řeky Blanice. Najdete zde i řadu zajímavých rostlin a živočichů. Stačí se vydat po zdejší naučné stezce. Nakonec – žije tu největší žába u nás. Nevěříte? Uvidíte sami .

Park je poměrně rozsáhlý a budeteli ho chtít projít celý, připravte se, že to bude pořádný kus cesty.

^{Čínský pavilon je jednou z romantických a možná i docela neobvyklých staveb, kterou ve vlašimském parku najdete. Fotka stejně jako ostatní je z mobilního telefonu – takže nic moc.}

Orlí hnízdo nad Berounkou

Nedaleko Křivoklátských hvozdů, vysoko na skále se nad řekou Berounkou kdysi tyčil hrad Krašov. Nyní z něho moc nezbylo. Snad jen místo pro nádherný výlet. Pravda zbytky hradu zde najdete, stejně jako zbytky gotických pivovarských sklepů, které překvapí svými rozměry, ale tím co na Krašově stojí za to, je výhled na řeku.

O chátrající zbytky hradu se tu stará spolek pro záchranu hradu a hlavně přes léto můžete potkat řadu nadšenců, kteří se snaží přiložit ruku k dílu – tedy k hradu.

Pod domluvě můžete dokonce využít jimi vybudované turistické noclehárny.

^{Z hradu Krašova toho moc nezbylo, ale přesto je to jedno z nejkrásnějších míst na západ od Prahy}

Zámek na skalách

V cestě za babím létem se podíváme nyní o něco větší kus od Prahy a to do Českého ráje. Zde na skále nad vesnicí, viditelný z širokého okolí, stojí zámek Hrubá skála. Přímo z něj můžete vyrazit do okolních skal. Však již pohledem přes jeho hradby tam jste!.

Na zámku je možné se i ubytovat. Když přichází večer, potemnělé okolí a ozářená nádvoří působí neskutečným dojmem. Na podzim je tu obtížné někoho potkat a nebo já sám měl takové štěstí, že ve stejné době tu snad kromě provozních lidí a zaměstnanců restaurace téměř nikdo nebyl. Hradem se nesla hudba na piáno, tichá a táhlá, a v loveckém salonku se podávala jídla skvělé chutí a vína ještě skvělejšího původu. Za okny v potemněném prostoru svítil jako drahokam měsíc nad rozzářenými zbytky hradu Trosky … a když si dal člověk tu námahou, a v tom pozdním čase, kdy vůkol již byla všude tma, vyšel po desítkách schodů na na zámeckou věž, mohl se kohat výhledem na noční český ráj. Občas tu není daleko k pocitu, že na prázdných chodbách první osobu, kterou člověk potká, bude bílá paní …

Mohu doporučit, zde jsem prožil asi jeden z nejhezčích víkendů za posledních několik let.

^{Zámek Hrubá skála leží nedaleko Turnova a jak jeho název napovídá – přímo ve skalách.}