Internet je úžasná věc, která pomůže člověku najít odpovědi na řadu otázek. Je ale jedna otázka, na kterou odpověď nemám a po usilovném hledání jsem našel pouze další lidi s obdobným problémem. I to je docela výhra – nebýt toho, že tím problémem je – jak se na některé mé fotografie dostalo něco, co tam nemělo být – duch.
Obrázek: První automatická fotografie, která zaznamenala něco zajímavého. Šipky označovaly místa, potenciálně zajímavé detaily, s otazníkem oč se vlastně jedná.
Občas se toulám po prastarých hradištích, zaniklých vesnicích, ukrytých v hlubokých lesích, nakukuji do podzemí hradních zřícenin a nebo na tajuplná, zapomenutá a třeba dnes již dávno nepřístupná místa. Ač se to nezdá, takových tajuplných nebo dokonce magických míst je kolem nás spousta. Stačí jen otevřít oči a dívat se.
Když jsem asi před 14 dny míjel po desáté hodině vrch Bacín nedaleko Vinařic, honily se mi v hlavě roztodivné myšlenky. Bacín leží v Českém krasu a po seznámení s jeho minulostí by se mu člověk raději vyhnul. Snad více jak 1000 let používané obětiště tu zanechalo zbytky kostí lidí, dětí i zvířat, které byly objeveny při archeologickém průzkumu a zdejší kult pravděpodobně zanikl až ve středověku. Obyvatelé Vinařic prý tu viděli pohybovat se mužíčky s mrkvovitým tělem a žhnoucíma očima.
Dobrá příležitost zamyslet se, zavzpomínat a tak jsem si uvědomil, že mám ještě jednu nedořešenou záhadu a to podivnou mlhu na některých fotografiích z podzemí jednoho středověkého zámku. Abych vysvětlil jak se to stalo. Bylo jaro a s více lidmi, průvodcem správcem zámku jsme vyrazili poznat jeho veřejně nepřístupná místa. Zámek jako takový jsem znal, byl jsem tu mnohokrát a znal všechny pověsti, které se o něm vyprávěly v okolních vesnicích.
Obrázek: První průzkumné fotografie ukázaly poměrně stabilní a rozsáhlý podezemní prostor, pravděpodobně původní zámecký sklep. Na fotografii vlevo dole je vchod do odvodňovacího kanálu, který na průzkumných fotografiích nebyl identifikován.
Je jich vícero. Ty o čertech nejsou až tak zajímavé až na to, že upozorňovaly na zámecká sklepení, ty o tajných chodbách zase přidávaly naději k objevení opravdu něčeho zajímavého a také že ano. Při zevrubném průzkumu nádvoří, se podařilo nalézt několik větracích šachet do prostor do kterých se odnikud nedalo dostat. Ono vůbec celý zámek byl plný jakýchsi podivných anarchonismů.
Představte si, že jdete a tu narazíte na něco, co tu jako by nemělo co dělat – pancéřové tlakové dveře. Marně jsem vzpomínal kde jsem viděl podobné. Určitě to nebyl jiný zámek v nějaké klidné a zapadlé vesničce, ale byla to bývala raketová základna Klondajk na brdských Hřebenech. Přes dokonalou shodu tu ale něco nesedělo. Za dveřmi schodiště vedlo zámeckými sklepy a na druhé straně ústilo do prázdné, sluncem zalité zahrady a to dřevěnými dveřmi jako do kozího chlívku. Veškerá majestátnost, ochrana a bezpečnost byly v tu ráno pryč a dveře byly jen jakousi branou do jiného světa. Jenže kde ten svět začíná?
Po měření na povrchu, důkladné prohlídce sklepení a několika náčrtech bylo jasno. Je tu poměrně velký a rozsáhlý prostor, s výjimkou šachet na nádvoří nepřístupný a dle některých známek s velkou pravděpodobností z neznámého důvodu zazděný teprve před několika desítkami let. Místo, kde byla vyzdívka, jsme našli. Nemohla tu být déle než 50 let. V tu chvíli středověká romantika zcela ustoupila do pozadí a já si vzpomněl na vyprávění o podzemní vojenské nemocnici z asi tak 50. let. Možná stojíme přímo u ní.
První průzkum z povrchu, který přinesl jen několik neostrých fotografií, potvrdil, že tomu tak asi bude. Na fotografiích byla ohromná podzemní místnost, široká kolem 6 metrů a dlouhá možná 30 (délku jsme ale z prvních fotografií nedokázali spočítat), vyzděná kamenem s cihlovou klenbou. Na zemi se povaloval blíže neidentifikovatelný nepořádek a na jedné z fotografií bylo velké, asi 3 metry široké schodiště stoupající neznámo kam. Z fotek bylo také jasné, že strop místnosti je někde ve výšce 5 metrů. Kromě podivných krbů, jejichž účel se nepodařilo určit, jsme identifikovali i odbočku, kterou ale z povrchu již nebylo možné prozkoumat. Tím se den zakončil a tajemství podzemí muselo počkat na pořádnou přípravu.
Šachty z nádvoří byly poměrně široké a není problém se jimi spustit. Spíše nás tížilo to, do jaké míry je to bezpečné a jak moc jsou podzemní prostory stabilní. Bylo několik nepřímých důkazů, proč se obávat, že tu je poměrně velké riziko a tak jediné poškození, které jsme našli až následně a které na průzkumných fotografiích nebylo vidět, byl místy vodou narušený strop, ale v relativně hodně malém rozsahu. Proto jsme ho i přehlédli.
Obrázek: Zleva doprava a dolů, zaděné schodiště nejprve z jedné strany a pak z druhé. Následuje slepý výklenek vysekaný ve skále a celkový pohled na schodiště z vnitřních prostorů podzemí.
Dole nás čekalo překvapení, místnost byla větší než jsme si představovali a schodiště končilo dle výpočtů přesně v místě před tím objevené vyzdívky. Celé prostory byly v zásadě velmi dobře zachované, ale až na drobný nepořádek zcela prázdné. Dokonce i odbočka se ukázala být pouhým výklenkem vysekaným do skály. Co bylo zarážející byla menší díra asi ve stěně, asi tak ve středu místnosti. Jako by tu někdo šel na jisto a prokopal do zdi tak 40×40 cm otvor a …. za ní do skály. Začalo to vypadat velice zvláštně. Otvor vedl asi 1,5 metru kamsi do temnot, kde se prostor rozestoupil a byla tu nádherná, ve skále vysekaná – pravděpodobně, odvodňovací štola. Dost místa bylo nad hlavou a určitě by tu na většině míst prošli lidé ve dvojstupu. Možná je to chodba z pověstí. Ač dosud jsem o ní dost pochyboval, teď jsem začínal pomalu věřit.
Prý je ale zatopená, což se dalo předpokládat, a prý se na některých místech propadla. Po několika desítkách metrů opravdu končila. Ale nebyl to zával. Chodba viditelně neměla nikde narušený strop, ale byla regulérně zavezená jílem. Jen pod ní kdosi z cihel vystavěl malou pidiodtokovou šachtu, kterou protékala voda. Ta vedla dalších asi 10 metrů a pak zahnula někam doleva. Bez dalších prostředků již nebyla šance na pokračování průzkumu.
Obrázek: Vstup do odvoďnovací chodby je pěkne po kolenou, ale dál je již místa pro průchod několika lidí. Na konci je ovšem zase vyzdívka téměř až ke stropu a za ní je vše minimálně 10 metrů dál vysypáno jílem. Cihlami vyzděným kanálkem by prolezl leda jezevčík.
Prošli jsme tedy všechny prostory, zakreslili je a fotograficky zdokumentovali. Nad náčrty ještě vycházelo, že pravděpodobně i v opačné části zámku jsou dosud nepřístupné chodby, ale nedestruktivním průzkumem se to nepodařilo potvrdit, a tak větrací šachty nebo vyzdívky nebyly nalezeny. Bohužel existuje hned několik teorií dle kterých zanikly před cca 30–60 lety, pokud tedy vůbec existovaly. A tím by to mohlo vše skončit, ale neskončilo.
Obrázek: Je chvíle do hodiny duchů a jedné z mnoha fotografií nacházíme podivnou mlhu, kterou jsme na vlastní oči neviděli. Optický efekt nebo duch? Při troše fantazie připomíná mlha lidskou tvář …
Na asi dvou fotografiích z pozdních hodin bylo něco, co nikdo reálně neviděl – jakási mlha nebo dým. Nutno dodat, že na fotografiích časově před a po těchto se nic obdobného nevyskytovalo. Duch, řekl jsem si a tak nějak se s tou záhadou smířil. Žádné jiné smysluplné vysvětlení se nenašlo – prašnost to nebyla a kdyby ano, byla by tu stále, kouř je zcela vyloučen a co víc?
Nějakou dobu zůstala tato záhada u ledu stejně jako konstrukce průzkumných vozítek, které by se dostaly do člověku nepřístupných prostor. Některé věci se totiž dobře nakreslí na papíře, ale hůře udělají ve skutečnosti a když je člověk nakreslí příliš nadčasově, zjistí, že nesežene materiál s vhodnými vlastnostmi a to i když připustí, že by se ho mohl pokusit syntetizovat. A tak na to vše začal usedat prach až do té noci při které jsem míjel Bacín.
Začal jsem hledat více na Internetu a ejhle, našel jsem několik podobných fotografií, stejně udivených lidí, kteří stejně jako já nenašli nějaké nemystické vysvětlení jevu, který fotografie dokumentovala – bílé mlhy vznášející se v prostoru. Jedny z nejlepších můžete vidět i vy na fotografiích badatelské společnosti Agartha a jsou ze Stránské skály. Překvapilo mě, že právě ze Stránské skály má takových fotografií více jedinců, kteří se nad tímto jevem na internetu podivují. Tedy je v tom i jakási opakovatelnost …
Bohužel všichni došli ke stejným závěrům – vyloučili prach a další vlivy jako chybu optiky apod. a tak nezbylo žádné jiné, než to ke kterému se lidé uchylovali tisíce let před tím – nevysvětlitelná nadpřirozená moc. Jednoduše řečeno – duch. Po dlouhých úvahách s vícero lidmi jsem pak nakonec na jedno jakžtakž smysluplné vysvětlení přišel. Tedy abych byl přesnější – ne já, ale kolega. Dle něj by to mohl být efekt způsobený rozptylem světla ve vzdušné vlhkosti, která je běžně neviditelná, ale na fotografiích je díky odrazům „zhmotněna“. No nevím, snad tomu tak je, i když teorie se strašidlem byla v mnoha směrech rozhodně romantičtějším vysvětlením. Co naplat.
Taky si myslím že to je úplně normální dech fotografa, nebo prostě vysrážená vlhkost vzníklá jiným způsobem. On ten blesk na foťáku je sviňa -- nejvíc osvětlí samozřejmě to co je nejblíž, a s přibývající vzdáleností jeho efekt slábne. Takže i tu slabou "páru" která je hned u objektivu, extrémně zviditelní (jako na poslední fotce), a "duch" je oproti 2 metry vzdálené zdi hned vidět na první pohled.
Mám návrh: vezměte si do podzemí OPRAVDU SILNOU svítilnu (ne čelovku), a budete se možná divit tomu co je ve vzduchu :-)
První co mě napadlo bylo také IR (zrovna v pondělí jsem si poprvé všiml na kameře jak hezky snímá záblesky z dálkového ovládání). Jenže teď jsem se na to koukal a vypadá to, že mlhy právě v IR nejsou vůbec vidět. Takze bych tipoval IR, ale neco jineho nez mlha/dech. Otazkou je co.
Nazdarek mozna vam to bude pripadat divny ale ja na to verim podle vlastni skusenosti.zacalo to tak ze jsme zdedili po smrti mich prarodicu dum.kde jsme zacali postupne opravovat,jednou jsem tam sla sama a muzu vam ric dotet tam mam struch byt.vejdu do baraku ktery byl vsude pozavýrany a pozamikaný v kuchyni kde sedaval deda byl zvlastni stin a po chvily zmizel.to same se stalo i nadruhy den ale do pokoja v podkrovi nekdo sel ale ja tam dosla a pokoj byl zamkly.nikdy nevite co je kolem vas.
Ahoj to já sem měla vyfocenou v telefoně stín naší mrtvé kočky.Zničeho nic se mě převrhovali v bytě skleničky co stáli na stole.A nějak tak v duchy věřím aji sem skoušela astrální cestování a dost hukot.Doteď mívám noční můry z toho a skejsnu mezi spánkem a probuzení a nemůžu se hejbat
Ahoj.Nechci Vam kazit radost, ale to co vy považujete za fotografie duchů je obyčejný přírodní jev.Pára a bílé tečky jsou odrazy světla blesku od různých předmětů pohybujících se vzduchem - kapky vody, brouci, prach......
Takových fotek jsem měl spoustu z různých čundrů, kdy jsme se fotívali večer třeba u ohně.To pak na té fotce byl duch vedle ducha.... :-)))))
A na Stránské skále se mi bohužel také objevila mlha na snímku.No, ještě aby ne když jsem fotil v jeskyni kde je vlhko po celý rok.
Ahoj. Mně když bylo asi čtyři nebo pět let, tak jsem na chalupě v noci vyděla takový jakoby černý plamínky na mý posteli a kolem mě, a na stěně jsem vyděla nějakej obří stín (vypadalo to jako slon, nevím proč), a připadalo mě že se skříň kousek ode mě hrozně zvětšila, a když jsem říkala mamce:"Mami, tady straší!", tak říkala, že to je blbost, a že mám spát, já teda na duchy věřím.
Neuvěřitelné...teda tahle diskuse. Individua, která jsou schopna napsat pozamikaný, bílí kolečka, známé zažily, pozavýraný, vipadá to, a jiná pravopisná zvěrstva, chtějí vést seriózní debatu o fenoménu, jenž je předmětem zkoumání specializovaných vědních oborů :-))) Děťátka, vraťte se do školičky, doplňte si vzdělání, a pak možná...možná...budete schopni poznat a pochopit.
Nevím, připadá mi to jako výmysl, celý ten zámek. Zabývám se dlouhá léta průzkumem podzemí starých hradů, zámků, klášterů, tvrzí, kostelů a měst. Mohu říci, že znám už velmi mnoho zámků v naší republice a moc toho podzemí není. Nedovedu si rozumně vysvětlit "jeden středověký zámek", proč autor nenapsal jeho jméno? Snadno by se dalo jeho podzemí ověřit, že? Blanc
Mno asi na nic nevěříte, jak vidím... Já mám též fotografie, ńa kterých mám něco podobného a o té oblasti sem se dozvěděla mnoho věcí, vím zní to hloupě, ale já se o to dost zajímám a umím mnoho věcí, který jen tak nikdo neumí, máme to v rodině. Takže vím co a jak... A mimochodem o té oblasti je to v Brně takže nemusíte věřit, ale důkazy bohužel jsou.. I moje známé něco podobného zažily a říkám vám není to vůbec příjemné...
Ahojky, ještě nikdy jsem nepsala komentáře, ale ten stín může a ani nemusí být opravdový. Ale podle vlastní skušenosti to asi opravdový je... Mám pár foteček, kde ty bílí kolečka jsou, a mám i nahrávky, když mi umíral děda, bylo to hnusný.. Pak akorád sem tam ucítím jeho vůni, a vy snad ne??? schválně kdo by to neucítil... Sami víte že existují ale nechcete si to pipustit... Moje sestra by vám otom řekla víc..Když někdo umře jinde, jaktože ho cítíte doma??? a můžete mít sebevíc vypraný oblečení.. Já vím, že existují a budu na ně věřit až do svý smrti.
Aji je prokázaný , že když někdo umře tak ho před smrtí zváží, a když ho zváží po smrti váží o nějaký ty gramy mín... podívejte se na vebovky a uvidíte sami... s Podravem...... ...
Neuveritelne jsou zcela jine okolnosti.....Predevsim to, jak nekdo ma potrebu ukojit sve neuspokojene ego narazkami na neco tak nepodstatneho k danemu tematu, jako je pravopisna korektnost prispevku! Rozhodne timto nechci nijak zlehcovat zavaznost problematiky tykajici se pravopisu cezkeho, nicmene v danem pripade me prispevek 46 natolik pobouril , ze citim potrebu se onech "individui" zcela nepokryte zastat. Je zrejme ,ze autorem vise zmineneho prispevku je osoba znacne zakomplexovana a troufam si tvrdit , ze vyznam slova "tolerance" byl az do dnesnich casu pro ni zcela utajen.
A jestli se ona osoba domniva , ze ji dal nekdo pravomoc soudit inteligenci ostatnich na zaklade prispevku v internetove diskuzi , respektive na zaklede jejich pravopisne podoby , rada bych ji upozornila ŽE JSEM SI KLÁVESNICI NEPŘEPLA NASCHVÁL!
Kámoška mi posílala fotku, kterou vyfotila její mamky kámoška. Byla docela drsná, víc než tohle, to s tou zlatou skvrnou mi přijde, že je to tam přidělaný. Zanedlouho pojedu taky na jeden hrad, tak zkusim něco vyfotit, ale dokud nebudu mít jasnej důkaz, nejlíp focenej mnou, tak těm fotkám neuvěřim. Věřim na tyhle transcedentální jevy, ale ne na to, že takto vypadají na fotkách.
Nechci Vám kazit optimismus, ale toto evidentně není dech fotografa.Ani jiné mlhy či páry..je to tzv. jeskynní klam. To znamená, že se v uzavřených chladných prostorách z ničeho nic objeví "toto", co si připomínajícího ducha. Jsou to látky, které se při vysoké koncentraci vzduchu a chladna jednoduše vypustí z vlhkých zdí. Připomínám není to pára, ale taková "zvláštní" látka které se často objevují v obdobných prostorách! Věřte zabývám se tímto už skoro více jak 6let!! S pozdravem Papa!
Lidi vyserte se na to zapnete counter strike nebo samp mame malo lidi na serveru a pojdte parit a serte na duchy ja vim ze jsou protoze deda tvrdi ze spal a a najednou mu zacla mrznnout noha a citil jak kdyby se ho nekdo dotykal tak se zbudil a videl obrys tela a byl to jeho kamarad ktery tu noc umrel a rekl mu ze se de rozloucit ... taky sem mu neveril ale jak mi to podlozil tak uz naprosto verim a myslim si ze vy sice mi to verit nebudete az na par vyjmek ale je to tak
Mamina videla na 100 m ufo krasne se tocit a blikat nad lesem ale nema to vyfoceny nic taky na jedno ucho po tom neslysi ale nikdo neveri protoze nic nema ja bych rekl ze svet je jedna velka zahada tak bych se radej o to nezajimal
10.9.2009 jsem byl v jeskyni "Výpustek", Moravský kras. Uvnitř jsem udělal přímo v jeskyni ne v bývalých vojenských prostorách, dost fotek tak na 35 kusů a jen na třech se mi objevila tato mlhovina. Tam se nekouří samořejmě a jak někdo píše, že je to z funění tak to bych měl nejméně na polovině z nich. A nebo jiné optické jevy tak to by se objevilo na vícero fotkách. A potom myslím si a věřím na to , že něco asi existuje a upevnilo se mi přesvědčení, když jsem to zachytil osobně.
Mohu poslat fotky: charlie10@seznam.cz. Děkuji za výše uvedený článek. Dobrý fakt!!!!
možná ste si toho nevšimly nebo ste to viděly ale bilo vám to jedno, ale hned na prvním obrázku ste vifotily opravdového ducha a tebn zbytek je jávlastně nevým co ale mněly byste sy všimno ut siluety n jedné zdi která připomýná klýčovou dírku a jde o to že to praktycky není duch ale jen chodba. abych to lýp vysvětlyl jde o průchod zdí takový dochove mají někdy problémy s tím že se snaží upozorňovat lydi nebo se jim snaží ublýžit jde o to že se snaží zhmotnit na rčitém mýstě skrze jakoukoli látku ale po celodenním snažení když pak jdou někam jinam a projdou jakoukoli pevnou látko trochu ji poškodí a vznikne jejich silueta jako v tomhle případě. je to opravdu zaujímavý jev a já jsem ho viděl někdy i unás doma. (asi proto že se snažím unás ve sklepě vyvolávat duchy) mimochodem tohle je jen moje hipotéza a taky se omlouvám za gramatyku ale nejsem moc dobrý v češtině
Přečteno 177 045×
Přečteno 141 280×
Přečteno 81 850×
Přečteno 76 914×
Přečteno 66 279×