iPhone 3GS a HTC Touch Pro 2

6. 8. 2009 10:17 (aktualizováno) koppel

Tohle bude poznámkovník postřehů, které jsem pochytil při seznamování se s těmito dvěmi hračkami. Nebude to souvislý text a budu ho rozšiřovat tak dva dny postupně, jak na něco přijdu = bude se i po vydání měnit. 3GS je teď můj, nahrazuje iPhone 2G. Ten není mým primárním mobilem, tím je SE K800i. iPhone mi jako mobil úplně nevyhovuje, důvody jsou hlavně o tom, že s telefonem zacházím jak s kusem klacku. HTC mám jen půjčené s úkolem tam rozběhnout synchronizaci s Exchangem a jednu obchodní aplikaci.

iPohne 3GS

  • Bez prvotního připojení k PC (iTunes) a vložení SIM karty je to úplně na nic. Dovolí vám jen zavolat na 112.
  • Záda jsou oproti 2G plastová, ale hlavně někoho napadlo je stupidně prohnout. Výsledek je, že když 3GS položíte na rovnou plochu místo do ruky a začnete po něm šmejdit prstem, tak se naklání a následně o tu plochu při zpětném dopadu cvaká. Pokrok nezastavíš.
  • Dál nějakého ergonoma napadlo, že displej víc do žluta bude příjemnější. Bílá teď opravdu vypadá jako papír, ale na fotkách vypadá odpudivě. Musím změnit tapetu na displeji. Měl jsem tam letadlo v oblacích, teď ty oblaky vypadají naprosto nevěrohodně.
  • Na displeji je jakási protišmudlací ú­prava a opravdu to funguje.
  • V balení telefonu za 20k už není stojánek/kolíbka! Krize je krize.
  • Stačilo připojit k iTunes, říct jim, že chci obnovit z backupu mého původního 2G a za pár minut jsem měl 3GS v NAPROSTO shodném stavu v jakém jsem vypnul 2G. Včetně otevřených stránek v Safari. Impresivní! Takhle má vypadat backup…
  • Vyšší rychlost CPU je poznat jen občas a někde. Například teď navštěvuji plnou stránku iDnes, které jsem se na 2G vyhýbal, protože se rendrovala odpudivě dlouho.
  • GPSka je fajn a ještě lepší je perfektně citlivý elektronický kompas, který na své aplikace ještě čeká (augmented reality). Horší je implementace, kdy systém je schopen k poloze dojít i pomocí triangulace z GSM základovek, když se mu nedaří fix na GPS. Blbé je, že tato skutečnost (snížená přesnost) není uživateli nijak indikována. Stejný ukazatel se v Google Maps objeví při naprosto přesném fixu z GPSky i při odhadu z triangulace.

HTC Touch Pro 2

  • Vybalil jsem, nepřipojoval k počítači ani nevkládal SIM (připojeno přes wifi) a zjistil, že to jde normálně používat (samozřejmě bez telefonování).
  • Ovšem následně se telefon dlouhé chvíle „rodí“. Zahrnuje to několik restartů.
  • Počeštění je do systému dobastleno. To znamená, že ho zvolíte po prvotních restartech, telefon se znovu restartne a skončíte s tím, že téměř vše je česky, ale občas narazíte na angličtinu (Programs, Settings ve Start menu).
  • Displej je fyzicky jen o málo větší než u iPhona, ale rozlišení je mnohem větší (800×480 oproti 480×320). Upřímně nevím k čemu. Jsem krátkozraký, což sebou nese to, že na blízko vidím fakt dobře, ale menší písmo než na iPhonu už nesnesu. Pokud má být efektem, že je vše jen mnohem jemnější (okraje), ale velikost bude stejná, tak si myslím, že je to zbytečné. Zkusil jsem schválně Remote Desktop (což považuji za velký plus Windows Mobile) na server, ale ten naskočil jen v 680×480, takže na stranách zbyly bílé pruhy. Rozlišení se tedy zase nevyužilo. Navíc tam byly dost zásadní chyby zobrazení (některé nápisy byly ve skutečnosti dvakrát větší než měly být). Takže za mne je vyšší rozlišení spíš k ničemu.
  • HTC je mnohem tlustší než iPhone, protože má pod displejem vysouvací klávesnici. To je skvělé, protože on-screen klávesnička je naopak šílená. Hlavně titěrná. Ne že by na ní psát nešlo. Trefoval jsem se i prstem docela dobře a bez překlepů, ale musel jsem se hodně soustředit. Hardwarová klávesnice ja naopak na pohled luxusní. Podsvícená. Tlačítka jsou rozumně veliká a je kolem nich ponecháno i dost místa. Debilní je nízký zdvih nebo možná ne ten, ale proklik při stisknutí. Obvzláště na mezerníku (asi jen jediný spínač uprostřed). Připadá vám to jako by se klávesám tisknout nechtělo a když už to udělají, tak je to jako když promáčknete plast. Určitě se na téhle klávesnici píše lépe než na displeji čehokoliv, ale nikdy nezapomenu na klávesnici Psionu, kde se daly s přehledm psát dlouhé texty.
  • Zásadní problém vidím v neodladěnosti dotykového ovládání. Můžete používat pero i prst (ve většině případů naprosto stačí) a systém se inspiroval i tahy, které zavedl iPhone. Apple ale na systému evidentně pracoval mnohem více a hlavně asi ladil na konkrétní hardware. Výsledek je, že nechtěné dotyky jsou velmi dobře potlačeny. Na HTC se mi stávalo velmi často, že jsem vyvolal nějakou akci, kterou jsem vůbec nechtěl a pak jsem ji zase rušil. Nemyslím, že by to bylo neznalostí systému, ten je vcelku jednoduchý, ale prostě jsem se někde lehce dotkl. Jindy jsem se na ovládací prvek musel zase trefovat (proklikávací nápisy mi přijdou, že reagují snad jen na písmenech).
  • Rozchodit synchronizaci s Exchangem (v mém případě Kerio, které Exchange protokol plně implementuje) nebylo tak jednoduché, jak se dělá. Jinak bych ani HTC nedostal do rukou a zvládl by to majitel sám. V mém případě to obnášelo Googlování nějaké 0×84×xxxx chyby (proč se to zařízení neumí vykváknout?). Následně stahování certifikátu serveru a jeho import do certifikačního úložiště. Potom už to funguje velmi pěkně, ale to na iPhonu taky a navíc mi rozchození přišlo mnohem snazší. Je fakt, že jsou i horší případy (Nokia k Exchangi je fakt blbej nápad).
  • V systému jsou dva prohlížeče (Internet Explorer a Opera). To už ukazuje na nějaký problém. Krátkým shrnutím oba stojí dost za prd. Každopádně urazily velký krok dopředu od dob prvních PocketPC, ale například ani v jednom se mi nepodařilo vyloudit alespoň statický obraz z IP kamery Axis. Nejdál se dostala Opera, která se v půlce loadování prvního obrázku zastavila a víc už neukázala. Ve stejný den jsem přes 3GS objednával například lístky na O2 Extra a připadal jsem si jak na stolním počítači.

Sdílet

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).