Buďte na internetu

Bojím se, že lidé se často dělí na dvě skupiny. V pravěku například na ty, které je potřeba vzít po hlavě klackem a na ty, které mi v tom pomohou. Dnes je tomu nejinak. Ti lidé s prsty na tlačítkách razí teorii, že kdo není na internetu neexistuje a ti druzí nechápou k čemu by jim ta nehmatatelná věc pomohla v jejich existenci – vyvážení žump anebo prodeji travního osiva. Pravda je jako obvykle asi někde uprostřed, ale to je vcelku jedno, protože jako obvykle ji nikdo příliš nehledá. Těžko se holt odhaduje jak velké investice do internetové přítomnosti mají smysl a kdy už je to spíš o honění ega a plnění cizího rozpočtu.

Každopádně jistá souvislost mezi přítomností na internetu a přílivem zákazníků zde určitě je. Málokdy je ale tak jasná jako byla dnes. Takže se pohodlně posaďte, střihneme si oblíbený „real world case study“:

Seděl jsem v autě někde u hostivařských kolejí a zatoužil po teplém obědu. Vím tam o sadě „restaurací“ v prvním patře blízkého Intersparu, které si úvozovky opravdu zaslouží (zřejmě podle hesla: hypermarket nám nažene lidi, tak my zařídíme, aby zase dlouho nepřišli).  Pak je tam ještě nějaká pizzerie, o které jde word of mouth, že pizzy dělá polosyrové. Takže jsem vytáhl z kapsy telefon a nahodil Google Maps a zadal „restaurace“. Přichází první sítko. Nevím, jak proaktivně se Google staví k plnění své databáze, ale 20 hitů v blízkém okolí mi přišlo dostatečných. Takže jsem nepocítil potřebu hledat nějak dále. To znamená, že ty podniky, které v Google Maps nejsou pro mne právě přestaly existovat. Jistě možná investovaly do skvělé mikroprezentace v rámci Mapy.cz, ale ty si na mobilu tak hezky nepustím, takže smůla pro ně i Seznam.

Jisté je, že Google asi opravdu odněkud sám náplň čerpá, protože velká část hitů obsahovala pouze slovo Restaurace a pak jen telefon a adresu. Možná bych je zkusil, kdyby tam nebyly další i s názvem a webovým URL. Od těch je jen pověstný klik na jejich shlédnutí.

A máme zde další filtr. Když se vám stránky na mobilu budou tahat déle než 15 sekund (GPRS!), tak to asi zabodnete. Stejně tak, když na titulce nenajdete nic konkrétního a museli byste hrabat někde dál.

Pak narazíte na restaurace, kde mají jídelníček na webu. To je fajn. Občas tam jsou i ceny, což slušně pomůže v orientaci zda půjde o pajzl nebo kongresové centrum (protože kuřecí kapsu s šunkou a sýrem mají na lístku v ČR oba druhy).

A pak už dojde na finalní lámání chleba. Mne zaujala restaurace, která na webu měla denní nabídku a u ní bylo dnešní datum, takže bylo jasné, že jde o aktualizovanou věc. A tak jsem (mimochodem velmi dobře) jedl v Hospůdce Karolína.

Možná to vypadá komplikovaně, ale celá akce mi zabrala asi 3 minuty, kdy jsem stejně na někoho čekal.

Možná se chovám nestandardně, ale platím standardními penězmi.

Na což tentokrát nedošlo, protože kolem předzahrádky, kterou jsme proaktivně obsadili prošel chlapík a zvolal, že bychom si zasloužili jako první hosti na ní (bylo po dešti) oběd zdarma. Společně jsme tomu zasmáli. Když šel o pár minut zpátky a říkal, že už to zařídil, tak už mi to přišlo jako trochu převařený vtip. Do té doby než přišla a obsluha se slovy, že jídlo platit nemusíme, protože to byl majitel. Tak vidíte, co Google dokáže ;-)