Hlavní navigace

Platba za sestavení hovoru - hurá

19. 6. 2008 0:28 Tomáš Kapler

Možná jste včera četli, že EU komisařka Redingová navrhuje pro mobilní hovory zavést platbu z příchozích hovorů, viz mobil server či mobilmania. Zcela dle očekávání se proti tomu operátoři postavili a zcela dle očekávání to většina lidí nechápe, protože je problém podobné záležitosti jaksi rozumně vysvětlit běžnému plebsu. Osobně doufám, že to dopadne a zkusím to trochu rozvinout.

Znám propojovací poplatky prakticky každého operátora na světě a propojováky evropských mobilních operátorů patří k těm vyšším, i když by tomu dle nákladové logiky (vzdálenost resp. poplatek za přenos, objem volání mezi danými zeměmi atd.) být neměl. A když říkám „vyšším“ tak myslím často i řádově vyšším, volat na mobilní čísla v Číně, Americe, ale i třeba na Bahamách, Bermudách, Bruneji, Hong Kongu, Jižní Korei, Kolumbii, Kostarice, Kypru, Kyrgyzstánu, Laosu, Macao, Malajsii, Malavi, Monaku, Mongolsku je nákladově až řádově levnější než volat u nás vedle na stůl člověku, co má jiného operátora.

Problém jsou právě sestavovací poplatky, jejichž výše je až neuvěřitelně vysoká. Mobilním operátorům se přitom daří regulačním úřadům vykazovat nesmyslné náklady a protože se v EU nerozhoduje právě na základě vykázaných nákladů, nikoliv na základě nějakých best practice cen, tak jim to prochází.

Vtip je, že mobilním operátorům to vyhovuje. Vemte si třeba situaci u nás. T-mobile a O2 mají zhruba stejný počet hovorů mezi sebou (hrubý odhad), takže oni si mezi sebou nic neplatí a čím vyšší bude propojovací poplatek, tím více jim bude doplácet Vodafone. Nezardí se tvrdit regulátorovi, že jejich náklady na spojení jsou přes 3 koruny, přitom sami nabízí volání mezi svými vlastními telefony i za korunu.

S novým systémem se zruší kompletně propojovací poplatky, jediné mezní náklady budou na přenos dat mezi dvěma rozvaděči, tedy nějaký kus optiky, a ty budou vesměs reciproční a hlavně jsou placené podle šířky „trubky“ (bitstream), přepočteno na minuty to u pevnolinkových operátorů napříč zeměkoulí dělá dvacetník, mezi třema našimi operátory budou halíře.

Pointa je, že v novém systému, kdy vy jako volaný platíte i za příjem hovorného, je ta, že vy jste zákazník vašeho operátora, který si vás potřebuje udržet, takže vám bude nabízet nízké ceny i za příjem hovorného. Doteď každý koukal jen na ceny volání ven, ale kolik stojí volajícího volat dovnitř jaksi nikdo neřešil. V novém systému můžete také zcela zrušit dělení na pevná a mobilní čísla, protože to jestli budete tam či onam bude jen na vás, jen když budete na mobilu tak se vám třeba budou účtovat nějak příchozí hovory. Příchozí hovory jsou pak mohou být řešeny snadno paušálem (ostatně tak vlastně nějak nevím, k čemu je u nás paušál, když vlastně paušálně nic neobsahuje a za vše platíte vy nebo protistrana), protože právě pro operátora jsou náklady na vás vlastně paušální (stejně se váš mobil hlásí do sítě neustále, stejně musí platit za všechny ty BTS ať jsou či nejsou využívané, to samé lidi atd.).

A protože si vás operátor chce získat a udržet, musí ten paušál držet co nejnižší, takže zůstanou na zhruba dnešních úrovních, protože paušály jsou určovány pouze podle rozvrstvení kupní síly mezi různými typy uživatelů, takže máte stejně vysoké paušály prakticky ve všech zemích na světě ať je účtování jakékoliv, liší se jen objem služeb v nich. Změní se ale náklady na ceny volání, kde ovšem najednou nebude operátor muset platit 3 Kč propojovák ale ten maximálně dvacetník a to už dává prostor pro konkurenci a pro vznik paušálu, které vídáme na „dalekém západě“, tedy něco jako tisíce minut v ceně atd.

Operátoři si stěžují, že jim klesnou příjmy. Přitom je to nesmysl, kdyby všichni operátoři zachovali své současné ceny, tak se jim příjmy v průměru nesníží, jen se jim změní jejich struktura a příjmy z propojení budou najednou příjmy ze zákazníků. Jenže se najednou bude moci přiostřit konkurenční boj. Takže nová regulace by měla zcela deregulační účinek.

Stejně tak argumentují, že to bude přinášet zvýšené náklady na implementaci, což  opět nemusí být pravda, protože vlastně tento systém všichni operátoři mají ve svých systémech, jsou takto i u nás účtována volání na některá čísla (800/806) a dále všechna volání v roamingu, kde také platíte za možnost příjmu.

Naopak zákazníci mají dva rozumné protiargumenty – zaprvé že platíte i když vám volá někdo, s kým nechcete mluvit, třeba telemarketing. To je logické ovšem ve skutečnosti to pak moc nebudete řešit, prostě proto, že najednou za stejnou cenu budete mít ne 50 ale 500 volných minut ve svém paušálu a když ne, tak bude poplatek pár halířů a navíc se účtuje pokud vím všude po vteřinách. Samotná částka za ten pár vteřinový hovor tak bude menší problém než to, že vznikne víc takových služeb a budou volat častěji. Ale zas pak existují služby blokace takových firem atd.

Druhý argument se týká předplacenek, kdy prostě na vybitou předplacenku nepůjde ani zavolat. To by mělo být dobrým motivátorem pro operátory, protože i předplacenkáři budou muset častěji dobíjet. Opět to ovšem nemusí být nutně problém pro lidi, protože operátor bude mít stejně všechny náklady na propojení uhrazeny od prvního operátora, v případě většího zájmu by neměl mít problém udělat předplacenku třeba za 500, kde vám dá příjem tisíce hovorů zdarma, protože to jsou jen rozpočítané fixní náklady uvnitř jeho sítě.

Aby ale taková regulace byla úspěšná, musela by podle mého mít několik dalších součástí

  • zrušení rozlišení čísel pevná/mobilní, resp. plná přenositelnost – takové rozlišení totiž ztratí smysl a znemožnila by se možnost různých vyčůraností jak nové nařízení obejít
  • stanovení max. poplatků za spojení a povinný bitstream (viz ceník tranzitních operátorů), aby jen operátoři nezačali svým propojovákům říkat jinak
  • dostatečný čas pro zavedení (min. 18 měsíců)
  • možná v první fázi zavézt výše uvedené na separátních rozsazích čísel (lze prakticky ihned)

Co by ale mohli udělat především je zavézt prefix pro občany EU, ve kterém by se taktéž účtovaly tyto stejné poplatky, vyřešil by se tak i problém drahých roamingů mezi zeměmi Eurozóny. I kdyby najednou každý obyvatel EU dostal své telefonní číslo a každý podnik v EU by dostal jedno telefonní číslo pro každého svého zaměstnance, tak by nám stačila devítimístná telefonní řada (a ještě by půlka zbyla, nepočítám ale samozřejmě s dírami pro rezervace, spíše by bylo tedy třeba 10 míst), jednomístný prefix bychom už asi nedostali (od roku 96 je ovšem možné přidělit zatím volnou nulu!) ale nějaký dvojmístný by se jistě našel – volné jsou ještě +83 (tedy EU pozpátku – +38, tedy +EU by se muselo vzít bývalým zemím Jugoslávie) a nebo +89.

Sdílet