Jak přeložit web I

Tímto příspěvkem zahajuji miniseriál, který má za cíl seznámit čtenáře s trampotami spojenými s překladem webových stránek z/do cizích jazyků.

Motivem pro psaní tohoto seriálu byly zkušenosti, které jsme zažili s překladem našeho vyhledávače nízkonákladových leteckých společností. Tento web momentálně nabízí už 16 jazykových variant, včetně poměrně exotických jazyků jako jsou katalánština nebo turečtina. Překládat takto rozsáhlý a především dynamický a neustále se vyvíjející web si vyžádalo spoustu zajímavých řešení jak technologických, tak i organizačních. O tom ale v dalších dílech miniseriálu. Nyní začněme od začátku.

Překlad statického webu

Pokud překládáte statický, málo upravovaný web, první co vás určitě napadne je udělat kopii stránek a v nich zaměnit příslušné texty. Toto řešení má bezpečně nejnižší pořizovací náklady, narazíte ale na dva problémy:

Ten menší problém je, že ne každý překladatel bude pracovat přímo s HTML. Dokonce si troufám tvrdit, že budete mít problém vůbec někoho takového najít. V drtivé většině případů tak skončíte se souborem ve Wordu, který budete ručně do HTML kopírovat. S tímto je dobré počítat zejména v kalkulaci ceny, protože to může být opravdu hodně práce. V případě, že se jedná o jazyk, kterým nevládnete, nebo který dokonce nepoužívá latinku, může být problémové vůbec jednotlivé texty správně identifikovat.

Větším problémem tohoto řešení jsou aktualizace – ty je pochopitelně nutné dělat na dvou nebo i více místech, což dost zásadně zvyšuje pravděpodobnost vzniku chyby. Z vlastní zkušenosti vím, že tendence majitelů webu je přeložené verze webu ignorovat a aktualizace zadávat a následně kontrolovat pouze v primárním jazyce daného webu. Typické oběti toho přístupu jsou neaktuální ceníky, otevírací doba a podobně.

Co překládat

Při korektuře překladu od překladatele je dobré vcítit se do pozice zahraničního návštěvníka webu. Uvádět například telefonní čísla bez mezinárodní předvolby je amatérizmus na první pohled, přesto je to bohužel běžná praxe. Stejně tak u kontaktních informací nepomůže číslo účtu v národním formátu – pokud někdo ze zahraničí tuto informaci hledá, určitě bude potřebovat spíše IBAN a SWIFT/BIC kód banky. Osoby můžeme v překladu ochudit o nejrůznější tituly před i za jménem. Na západ od nás se mimo akademické prostředí téměř nepoužívají, českým zkratkám Mgr. či CSc navíc nebude nikdo rozumnět. Místní názvy, až na ty opravdu velmi známé, je lepší nepřekládat, případně překlad uvést pouze do závorky – usnadníte tím vyhledávání a orientaci například v mapách. Stejně tak je dobré zvážit použití háčků a čárek, například ve jménech. Česká abeceda není zase tak exotická, aby byla jména s háčky a čárkami nevyslovitelná, ale musíte si být jisti, že se návštěvníkům z cizích zemí vždy správně zobrazí.

Příští díl bude o tom, kde a jak překlad pořídit, jak zajistit a kontrolovat kvalitu překladu a kolik takový překlad stojí.