Bombaj na Twitteru – už zase konec tradičních médií?
Prvním internetovým zdrojem, kde se daly získat zprávy o teroristických útocích v Bombaji byl Twitter. Fotografie byly nejrychleji na Flickru. Zatímco indická policie teprve začínala zjišťovat, co se vlastně děje, už se debatovalo o tom, že tradiční média nedokážou konkurovat komunitním webům a zdrojům.
Aby bylo hned na začátku jasno – tradičními médii už nejsou myšlena ta papírová nebo televizní, která by podle online věrozvěstů měla být již několik let v hluboké depresi, ale agentury jako Reuters či AP nebo zpravodajské televize BBC či CNN včetně jejich internetových portálů. A důvod tohoto zatracení? Na Twitteru byly informace z teroristickými útoky zasažených částí Bombaje mnohem dříve, než se v tradičních médiích vůbec začalo zjišťovat, co se děje.
Zprávy nevznikají ve vzduchoprázdnu nebo křišťálové kouli
Jenže, je na tom vůbec něco překvapivého? Když se dnes hovoří o fenoménu občanské žurnalistiky, zdůrazňuje se, že autoři blogů (nyní mikroblogů) publikují na internetu zprávu dříve než tradiční média. A ta od nich poté první informace opisují, nebo na základě jejich podnětů teprve začínají zjišťovat, co se stalo a připravovat vlastní zprávy.
Bylo to ale někdy jinak? Tradiční média (ať už to znamená v konkrétní době cokoliv), byly vždy závislé na informacích lidí v místě události. Jen dřív nebylo běžné psát o tom na Twitter nebo bylo složité nahrát fotografie na internetu (pokud už existovaly digitální fotoaparáty), takže se buď šlo probrat událost do hospody (šlo-li o lokální záležitost), nebo se zavolalo do novin nebo televize.
Tradiční média bez lidí v místě události nedokážou zjistit, že se něco stalo. Nemají redaktora na každém rohu a jsou tak odkázána na informace, které jim poskytnou instituce (policie, záchranná služba, hasiči apod.), které jim někdo zavolá (dnes i pošle e-mailem nebo z webu) nebo které odposlechnou (policejní, taxikářské nebo záchranářské vysílačky). Sledování Twitteru nebo blogů je tak logickým vývojem tohoto procesu zjišťování informací.
Co je lepší? Spolupráce!
Je na tom snad něco špatného? Podle mě není. Dobře fungující médium umí využívat všech dostupných zdrojů informací. Pokud je to nyní Twitter a Flickr, pak není důvod jim to vytýkat, ale naopak si zaslouží pochvalu. Zatímco někteří věrozvěsti zániku tradičních médií vidí vztah těchto médií k službám typu Twitter jako souboj, tradiční média hledají formy spolupráce.
Mimochodem, docela by mně zajímalo, jak všichni ti, co vzývají Twitter jako zdroj zpráv, zjistili, že se v Bombaji něco stalo. To jen tak přišli na titulní stránku Twitteru a začali hledat slovo Bombaj (Mumbai)? Nijak nezpochybňuji, že je pár jedinců, kteří sledují, jaké témata jsou na Twitteru nejzmiňovanější a ti takto nepochybně informace o teroristických útocích získali. Ale upřímně, nezačala většina zjišťovat na Twitteru, co tam je k dispozici, až poté, co tradiční média začala vysílat a publikovat svoje Breaking news?
Každý typ zpráv má své místo v čase
Když už jsem se pustil do tohoto článku, pak nemůžu nezmínit ještě jeden poznatek. Zatímco na začátku je občanská žurnalistika značně napřed a z principu poskytuje informace dříve, později začíná ztrácet. Tradiční média totiž mají přístup k dalším zdrojům (zprávy od zasahujících jednotek), můžou oslovit analytiky, mají zkrátka kvalitnější zdroje a mohou věnovat k pořizování zpráv více prostředků (protože se zpravodajstvím živím, není to jen jejich koníček nebo využití okamžité příležitosti).
Opět se vkrádá otázka – poráží tak díky tomu tradiční média občanskou žurnalistiku? Nikoliv, protože proti sobě nebojují. Snaží se jí využívat. Zatímco na straně tradičních médií je jasně vidět, že chápou limity zdrojů zpráv typu Twitter nebo Flickr, měli by si i autoři prvních zpráv, využívající příležitosti že se něco v jejich okolí děje, uvědomit, jaké možnosti spolupráce s tradičními médii mají a využívat jich. Protože pokud obě strany budou lépe využívat svých možností, my, běžní konzumenti zpráv, budeme dostávat mnohem lepší informace.
Zprzněná čeština 2.0
Mimochodem, zaznamenal jsem debatu o tom, zda je správně česky Bombaj nebo Mumbaj. Nechci se pouštět na tenký led, ale žil jsem až dosud v domnění, že správně česky je Bombaj (tak to bylo na všech mapách v době, kdy jsem chodil do školy), zatímco anglicky to je Mumbai. Takto to stále píše BBC, zatímco některá severoamerická média píšou Bombay. Proto usuzuji, že Indové asi budou foneticky vyslovovat Bombaj, zatímco angličtí imperialisté se budou držet několik set let tradičního Mumbai. Nevím, přijde mi to podobně zbytečné jako spor, zda psát česky Peking, nebo Bej-jing, což je správně podle pinjin (čínské doporučení jak psát a vyslovovat čínské jména a názvy v cizích jazycích).
Proč o tom ale píšu? Protože jestli na něco má Twitter a komunitní služby větší vliv, tak na prznění češtiny. Je bohužel skutečností, že většina české populace neumí správně česky. Pokud si pak někdo není jistý a požádá Google o rozhodnutí (vyhledá oba možné výrazy a posoudí množství výskytů, ať už v blozích, na Twitteru nebo kdekoliv jinde), pak může usoudit, že jedna možnost je správná. Často ta špatná. Bohužel. Zkrátka pokud jde o spisovnou češtinu, pak komunita a většina často rozhoduje špatně. Pravopis zkrátka nepotřebuje žádnou Demokracii 2.0, ale tvrdou totalitní ruku profesionálních češtinářů…
-
Související články na blogu Rostislav Kocman
-
Nemáte náhodou pozvánku? 26. 7. 2008 22:37
-
Mikroblogovací služby – výborný žrout času 9. 7. 2008 22:47
-
Proč by měl někdo koupit Seznam? 1. 8. 2008 23:58
-
Je lepší e-mail, mobil nebo ICQ? 22. 7. 2008 13:02
-
Jak je to s Microsoftem a Seznamem? 22. 5. 2008 13:46
-
Kolik je uživatelů Skype a ICQ 6. 4. 2008 12:20
-
-
Související články na ostatních blozích
-
Nový Facebook aneb útok na Twitter 14. 3. 2009 13:30
-
Jako sloni v porcelánu 3. 6. 2008 8:23
-
Předávání osobních údajů do zahraničí - USA případ Schrems vs. Facebook 27. 11. 2015 14:29
-
Jak iDnes "přebírá obsah" YouTube 7. 7. 2012 20:09
-
Alibaba.com ohlásila ekonomické výsledky a nadšení nevzbudila 26. 11. 2011 18:02
-
Háčky a čárky v naší TLD doméně nově?! 20. 6. 2011 23:20
-
-
Související články na serveru Lupa.cz
-
Obsah vytvořený pomocí umělé inteligence vidíte každý den. Jen to nemusíte poznat 11. 11. 2024 6:00
-
Slovenská vláda chce přitvrdit vůči médiím přes nový úřad i jazykový zákon 31. 10. 2024 6:00
-
Svobodná média bez cenzury? Nová pravidla EU míří na Facebook i politiky 14. 3. 2024 6:00
-
Erik Tabery: Respekt musí rychleji růst v digitálním prostředí 6. 11. 2023 6:00
-
Nástup AI připomíná první fázi průmyslové revoluce. Jak generátory změní novinařinu? 12. 4. 2023 6:30
-
Jan Cibulka (iRozhlas): AI už v redakci testujeme. Články psát neumí, ale pomáhá s rutinou 29. 3. 2023 6:30
-
-
I've been thoroughly enjoying Incredibox Mustard . The ability to mix and match sounds to create unique tracks is satisfying. The game's aesthetic is charming, and the new features enhance the overall experience. It's a fantastic addition to the series.
-
Jiří Kodera (neregistrovaný)
Dobrej clanek. Na podobne tema mam zrovna taky neco rozepsane. :)
Par poznamek.
- otazka je, nakolik stoji lide o ruzne analyzy (nebo casem budou stat) ve chvili, kdy jsou zvykli na rozsah zprav do 140 znaku. Urcite nekteri ano, ale v cernem scenari se to treba muze smrsknout na hrstku intelektualu.
- cestina taky miri do cerne desitky. Nedavno jsem videl kluka, co se ptal, jestli se pise libra s dvema "l"...
- ke komentari Esa. Taky dobra otazka. Ze byl utok v Bombaji, me tady v Praze nezabije vedet o pul hodiny pozdeji. V Bombaji to uz muze byt jinak. :-O Chci tim rict, ze zalezi na kontextu zpravy, kde potom rychlost muzeme hodne ocenit. A to me dostava k posledni veci
- Myslim, ze problem Twitteru je nepomer balastu k zajimavym vecem. Blogy byvaji tematicky zamerene, Twitter min. Propojenim se statusem na Facebooku situaci jeste zhorsuje. -
nishkam (neregistrovaný)
Spravne je dnes (od roku 1995) Mumbai, zadny Bombay ani Bombaj viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Bombaj
-
nishkam (neregistrovaný)
@jk ja nevim, rekl bych ze nekterym mistnim v CR pripada milejsi treba Gottwaldov nezli Zlin :-/ Je to duvod pro novinare cizich statu pouzivat stary nazev? Hold, jednou se nazev zmenil a je dobre tento fakt respektovat IMHO. Vice nez zbytecna politkorektnost me casto prekvapuje ignorance novinaru. Jde prece o oficialni nazev, nikoliv o to, ktera cast mistnich komu je blizsi.
@stoural pokud se vam nelibi wikipedia, urcite najdete jiny zdroj. Ne vsechno je ve wikipedii spatne.
-
jmeno (neregistrovaný)
Mumbai vs. Bombaj: celkem bych veril tomu, co se pise ve wikipedii (urcite je ale lepsi kouknout po originalnim anglickem clanku, jehoz preklad je na ceske wiki). Nehlede na vyslovnost, faktem zustava, ze Indove to prepsali z Bombay na Mumbai (kouknete napr. do googlemaps). A neni projevem pouhe politicke korektnosti prizpusobit ceskou vyslovnost prip. pravopis. Proste mi prijde normalni respektovat Indy, kteri chteli skoncovat s kolonialismem.
-
jk (neregistrovaný)
s Bombaji je to docela vtipne ... mistni v anglictine pouzivaji spis Bombay. Mumbai je projevem indickeho vlastenceni a Marathskeho nacionalismu, BBC to pouziva zrejme kvuli politicke korektnosti a tizi imperialniho svedomi. Amici spatne imperialni svedomi nemaji, a proto jich vic pouziva normalni nazev :-)
Mumbai neni tradicni jmeno (jak mylne tvrdi ceska Wikipedie), ale Bombay vyslovena v jednom mistnich jazyku, zpetne prepsano do anglictiny. navic byl nazev "znovuvysvetlen" mistni bohyni Mumbadevi... ale podle vseho co vim je tato legenda soucasnym vynalezem
správně česky je exonymum Bombaj; Mumbai je vyrazem politicke korektnosti / neooduvodnene ucty k autoritam / snahy o hyperkoreknost
...tato forma „odstraňování dědictví kolonialismu“ připadá přiblbá i části místních, nejde totiž jen o jméno města, ale i o řadu budov. úřady například přejmenovali "Victoria Terminus" na "Chhatrapati Shivaji Terminus". letištní terminál běžně nazývaný "Sahar" byl také přjmenován na "Chhatrapati Shivaji" a druhý letištní termínál známý jako "Santa Cruz" též na "Chhatrapati Shivaji"... tak si vyberte - jestli je vám bližší ta část místních, které tohle vlastenčení připadá jako idiocie, nebo ta část, která to prosadila :-)
-
Rostislav Kocman (neregistrovaný)
Přišla mi odpověď Ústavu pro jazyk česká, zda používat Bombaj nebo Mumbai:
akademická Pravidla ceského pravopisu uvádí jen podobu "Bombaj"; Slovník spisovné cestiny uvádí "Bombaj" a v závorce pripoustí téz podobu "Mumbaí". Tradicní, ustálená a zauzívaná podoba "Bombaj" vsak jednoznacne v úzu prevazuje (a to jak ve výsledcích internetového vyhledávace Google, tak i ve vsech databázích Ceského národního korpusu). Doporucovali bychom tedy uzívat práve ji.
-
jirim (neregistrovaný)
11 a 12 - Ústav se bohužel mýlí (a jaksi pozapomněl podotknout, ze kterého roku jsou ta akademická Pravidla).
Je to skutečně tak, že si to sami Indové přejmenovali a i já (jako jeden z předchozích komentátorů) si myslím, že bychom měli jejich Mumbaí respektovat stejně tak, jako jsme dříve respektovali, že stejnému městu říkali Bombaj.
Byl jsem zpravodajem v Indii v dobách, kdy platilo to, co uvádí Ústav, a tehdy skutečně ani mezi Indy tomuto městu skoro nikdo neřekl jinak než Bombaj. Dnes je to zřejmě jinak.
Určitě to ale není tak, jak píšete (že pro anglické kolonizátory by to bylo Mumbai, to opravdu ne... Je to totiž politicky přesně naopak - "koloniální" je spíše ta Bombay, rozhodně ne Mumbai, to vám zase jako bývalý zpravodaj v Anglii taky mohu potvrdit..)
Profesionální češtináři do záležitosti vstupují až v tom, že upozorní na to, že z jazyka, který není psán latinkou (což je tento případ), se přepisuje přímo, ne přes (například) angličtinu. Takže nikoli Bombay, ale Bombaj, a nikoli Mumbai, ale Mumbaí.
Ale to je spíše okrajové, jinak vám děkuji za příspěvek nad tím trochu nešťastným jazykovým rozborem. Vlastní příspěvek je totiž podle mne perfektní.
-
gabriel pleska (neregistrovaný)
Dovolil jsem si k tématu přidat svůj názor... na který s úctou odkazuju: http://www.opravnaslov.cz/oscary-pro-milionare-co-se-stalo-se-starou-dobrou-bombaji
ČLÁNKY DO MAILU