Hlavní navigace

Skutečné problémy Wikipedie: pro čtenáře vs. pro autory

1. 6. 2008 10:15 (aktualizováno) | wiki

Posledně jsem poněkud sepsul české kritiky Wikipedie – ale Wikipedie kritiku potřebuje, a „když nás nikdo inteligentně nekritizuje, musíme se kritizovat sami“. V několika příspěvcíh bych proto rád upozornil na několik témat, které chápu jako možné skutečné problémy Wikipedie. Tentokrát na rozpor Wikipedie pro čtenáře vs. pro editory, encyklopedie vs. wiki.

Poučen komentátory kteří čtou pouze titulek a perex – stručný souhrn úvodem: „čtenář“ chce kvalitní encyklopedii. „Autor“ chce otevřenost pro přispvětele a snadné přidávání obsahu. Jsou jejich požadavky slučitelné? Myslím, že často ne. Pokud ne, komu a proč možná dává Wikipedie přednost?


Na jedné straně je význačnou vlastností Wikipedie otevřenost pro editory: Wikipedie je wiki, každý čtenář může kliknout na odkaz „edituj“ a začít Wikipedii upravovat. Na první pohled úplná otevřenost, při hlubším zkoumaní ale narazíme na výrazné překážky.

Snadno vysvětlitelná je třeba „technická bariéra“. Například jádro FreeBSD si v principu může každý uživatel upravit na míru – ale ve skutečnosti kódu rozumí a je v něm schopná provádět řádově menší skupina uživatelů-programátorů. Obdobně, pokud upravovány kód stránky Wikipedie bude husté protkán směsi těžko srozumitelných wiki-značek, dokáže stránku upravit jen nemnoho technicky kompententních autorů po hodinách studia použité syntaxe. (Nejde o teorii, podívejte se třeba na tenhle zdroják)

Na druhé straně je cílem Wikipedie kvalitní encyklopedie, užitečná pro čtenáře. „Přidaná hodnota“ encyklopedie je v nemalé míře ve snaze o konzistentní zpracování, jednotném a organizovaném způsobu předání informací. Pro pochopení dilematu bude vhodný příklad opět technické téma:

Pro přehlednost a konzistenci zpracování je dobré, pokud všechny stránky o českých obcích obsahují jednotnou tabulka se základními údaji např. o počtu obyvatel, katastrální výměře, či webových stránkách obce. Taková tabulka ovšem vyjadřuje složitější značkování, než holý text. Předpokládejme, že hezčího, přehlednějšího a jednotnějšího vzhledu stránek bude možné dosáhnout zavedením nové wiki-značky.

Dilema je v tento okamžik už doufám jasné: v tomto konkrétním případě se projevuje jako spor o to, zda zavést nějakou technickou „vychytávku“, která Wikipedii zpřehlední a zlepší použitelnost pro čtenáře, ale zesloziti úpravy editorům. Příklad není nijak hypotetický – jistěže se o zavádění podobných technických „vylepšení“ ve Wikipedii vedly a budou vést vášnivé spory – ač často jejich účastníci hlubší příčinu rozporu nechápou. Technický spor je ale právě jen jedním konkrétním projevem onoho hlubšího dilematu, které je základem mnoha dalších sporů. Například, tvorba kvalitní papírové encyklopedie nebo odborné příručky znamená přijetí mnoha konvenci psaní (jmen, jednotek, symbolů,…). Konvence znamenají zátěž pro autory, ale lépe čitelně výsledky pro čtenáře. Obdobně mnoho pravidel na všechno možné, od délky článku, stylu po pravidla pro obsah znamená lepší průměrnou kvalitu výsledků pro čtenáře, ale ztížení možnosti participace.

K čemu opačné alternativy vedou v nejhorších důsledcích? Jedna strana dilematu znamená Wikipedii „zcela pro čtenáře“, která oplývá dokonalým formátováním, stovkami propracovaným pravidel,… takže ji dokáže upravovat jen úzká skupina zasvěcených. Ostatní se do podmínek pro přijatelné příspěvky zapletou a nedokáží změnit nic tak, aby to „cosi“ neporušovalo, ať už technickou syntaxi, styl, či obsahová pravidla. Nový editor skoro jistě narazí. Dovedeno ad absurdum postupně Wikipedii nedokáže „správně“ editovat nikdo, poslední hrstka zasvěcených bude trávit čas spory o pravidla, a Wikipedie bude postrádat obsah.

Na druhou stranu Wikipedie „zcela pro editory“ znamená nedůvěryhodný obsah ve formě zmateně formátovaných textu, neexistenci konvencí (dovedete si představit enczklopedii fyziky, kde každý článek bude používat jiné označení veličin?), obtížnou orientaci. A mnoho textů které slouží výlučně zájmům autora a čtenáře obtěžují. Neřešitelné spory, pokud se dva lidé na podobě jednoho článku neshodnou – při neexistenci pravidel či mechanismů, které by vedly k rozhodnutí o „správné“ verzi, se urevertují k smrti. Dovedeno ad absurdum bude Wikipedie jen pro autory, a čtenáři se jí po několika zkušenostech budou ve výsledcích vyhledávání spíš vyhýbat. Kvalitní autoři postupně taktéž, protože se jim nebude chtít házet svoje texty na jakousi skládku spolu s informačním odpadem, a nakonec převáží odpad, spam, sebepropagace. (Zajímavým experimentem na toto téma je otevřené „úložiště znalostí“ Mozek.cz – sice otevřenost pro autory není dotažená do konce a nějaká pravidla přece jen existují, přesto je obsah mozku docela poučné.)

Dilema je jasná, podívejme se, jak je Wikipedie řeší. Především, lze najít několik zajímavých meta-pravidel a postupů, které se místo volby jednoho nebo druhého zla snaží útočit na samotné dilema. Například je to sám se popírající princip IAR – máte-li dojem, že vám pravidla brání tvořit encyklopedii, ignorujte je.V důsledku by pak měl být schopný přispívat do Wikipedie kdokoli – pro udržení přijatelnosti pro čtenáře se spoléhá se na to, že případné problémy či chyby další editoři opraví.

Přesto, mnoho drobných i větších rozhodnutí znamená příklon na tu či onu stranu dilematu. A zde možná leží jeden ze skutečných problémů české Wikipedie, o kterém chci psát. Nejčastěji se rozhodování účastní a přirozeně nejsilnější hlas mají aktivních dlouhodobí přispěvatelé – tedy lidé, kteří Wikipedii věnují mnoho času, jsou často nasáklí altruismem až po uši, kvalitu a použitelnost Wikipedie berou jako osobní věc. A vzhledem k času, který Wikipedii věnují, přirozeně znají podstatná pravidla i mnoho technikalit, přidat sem-tam pravidlo, konvenci či strávit technickou změnu pro ně není problém. Je asi jasné, jaký průšvih zde hrozí – systematická zátěž ve prospěch volby „Wikipedie pro čtenáře“ – včetně negativ. Naneštěstí, z podstaty věci plyne, že skutečný čtenář, který Wikipedii jen čte a případně jednou za dlouhou dobu zkusí něco upravit, se diskusí neúčastní. Prostě nepromluví, a zda by spíš chtěl Wikipedii, do které může snadno přispívat, nebo Wikipedii, která je přesnější, učesanější, a encyklopedičtější, nevíme.

Zpětná vazba a vnější pohledy čtenářů, kteří nediskutují na Wikipedii, ale třeba publikují v jiných médiích, by Wikipedii samozřejmě mohly prospět a mají šanci Wikipedii ovlivnit. Ostatně výrazně ovlivňují – převážně výsledkem vnějšího tlaku na anglickou Wikipedii je třeba fanatické prosazování pravidla citování zdrojů. Citování zdrojů je přitom krok směrem k „Wikipedie pro čtenáře“ hlavně viditelný, vlastní kvalitu obsahu Wikipedie nejspíš nezvyšuje skoro vůbec a znamená ohromnou zátěž a otravu pro autory.

Nedocenitelní by byli zvláště kritici schopní své preference stran dilematu „pro čtenáře“ vs. „pro autory“ popsat a odůvodnit na lepší úrovni, než když fotbalový fanoušek vyjadřuje svou volbu klubu řevem Baník pyčo!. Bohužel, tím se zase vracím k té hlouposti a bídě.

AddThis Social Bookmark Buttonpošli na vybrali.sme.sk

(edit: drobná oprava pravopisu)