Příspěvek k otázce konverze běžného návštěvníka v aktivního spolutvůrce obsahu - jsou čeští uživatelé méně ochotní podílet se na obsahu než jinde? Pro alespoň částečnou odpověď jsem zkusil projít trochu statistik Wikipedie.
Předpokladem mnoha webových služeb označovaných nálepkou"2.0" je, že část uživatelů se z pasivních konzumentů změní v aktivní tvůrce obsahu – edituje wiki, vkládá a hodnotí odkazy v bookmarkovacích systémech, posílá videa. Ale – jak velká je ta část? Když událost, kdy se se návštěvníka stává spolutvůrce webu, nazveme konverze, jaký je konverzní poměr?
Obecně? Nevím. Ale zkusil jsem ověřit jednu hypotézu, naznačenou v titulku
Totéž lze kousavěji říct třeba tak, že čeští uživatelé jsou konzervativnější, leniví, nové trendy přijímají pomaleji. (pokud víte o někom, kdo tento názor někde hlasitě vyjádřil, rád si přečtu v komentářích)
Hypotézu bychom měli, teď už stačí data, a můžeme testovat.
Wikipedie | en | de | fr | nl | pl | no | cs | da | hr | uk |
zobrazené stránky /den | 22,2 m | 5,2 m | 2, 9 m | 950 k | 747 k | 205 k | 175 k | 109 k | 94 k | 26 k |
aktivní uživatelé | 50 k | 7908 | 4393 | 1858 | 1908 | 791 | 535 | 408 | 163 | 172 |
podíl pv/au | 444 | 662 | 653 | 511 | 392 | 259 | 327 | 268 | 576 | 153 |
tabulka vychází ze statistik Wikipedie, jen doufám, že jsem vstupní data přepisoval dobře
Podíl pv a aktivních uživatelů je kýženým měřítkem konverze. Jistěže, je to měřítko hrubé a lze na něm lze najít mnoho vad. Na druhou stranu je možná Wikipedie unikátní studijní materiál – jazykové verze používají stejný software, technologii, mají stejný účel, stejného provozovatele, podobný způsob fungování…
Co z výsledků plyne? Měřeno tímto srovnáním Wikipedií,
Oproti tomu, kolik nás Wikipedii čte, se nás wikipedisty stává a zůstává obdobně jako v jiných jazycích. Nejsme ani línější, ani pracovitější. (doplněno)
Osobně mě spíš překvapilo, jak jsou ta čísla podobná. Pokud to tak snad nevypadá na první pohled: čísla návštěvnosti v prvním řádku pokrývají rozdíl 3 dekadických řádů, rozdíly v „konverzi“ jsou o trochu víc než půl řádu.
Základní model růstu Wikipedií se zdá v hrubých obrysech jasný – aktivní wikipedisté píšou obsah. Obsah přivádí čtenáře. Z části čtenářů se stávají wikipedisté. Výsledek by mohl být v prvním přiblížení exponenciální.
Když se pustím do bažin názorů a spekulací, tak mi přijde, že ohromnou důležitost má samotný začátek. Když to trochu přeženu – kdy někdo napsal první článek? Kdy se našel někdo s dostatkem odvahy a ztřeštěnosti, aby začít psát v dalším jazyce univerzální encyklopedii?
Realističtější je samozřejmě asi nějaká vyšší a mlhavější hranice než první článek prvního uživatele – ale i kdyby tím bodem 1 bylo tisíc článků a deset lidí: kdy se těch pár lidí objevilo a něco napsali, může mít na dnešní velikost jednotlivých jazykových verzí Wikipedie podobný vliv, jako třeba rozdíl mezi základnou 3 a 30 milionů uživatelů jazyka.
wiki-CV: Jan Kulveit – střídavě online přibližně od poloviny života. Od roku 2003 se zajímám o wiki, na konci téhož roku jsem poprvé anonymně editoval en.Wikipedii. ~ od poloviny 2004 s loginem Wikimol. Kromě obsahu mě zajímá fungování wiki a wiki komunit, v kteréžto oblasti se snažím s růzými výsledky rozvoji české Wikipedie i dalších wiki přispět.
To není žádná lenost. Když jdu na wikipedii, tak tam jdu proto že si chci o nějakém hesle něco zjistit a ne proto, abych hledal hesla ke kterým bych mohl něco doplnit.
Je možné, že v americe chodí na wikipedii 'jiný druh lidí', nevím. Ale není to tím, že češi jsou línější než ostatní. A že česká wikipedie neroste o hodně rychleji než jiné 'malé' jazykové mutace? No a co? Tohle jsou snad nějaké závody nebo co? Když něco hledám, zkusím to nejdříve na české. Když tam nic nenajdu, jdu hledat znova na anglické (nějak jsem nepřišel na to, jak přímo z české mutace hledat v anglické, nebo dokonce ve všech jazycích dohromady). Když nenajdu ani na anglické, jdu pryč a jdu se ptát nějakého jiného zdroje informací, třeba Google.
[3] No nejsem si jistý jak odpovědět - skutečně čtete až do konce? Vždyť přece závěrem toho porovnání je, že nejsme ani línější, ani pracovitější, ale docela stejní :-)
Přímo z české hledat v anglické nejde, v dvou stovkách dalších jazyků najednou taky ne, podobného efektu lze dosáhnout vyhledáváním Googlem s omezením na wikipedia.org.
[10] Na to si není třeba zvykat. Je ale třeba počítat s tím, že ne každý má čas číst úplně všechno. Nosnou informaci je tedy vhodné umístit do názvu, případně do perexu. Ne ji shovávat do několika stránek textu, tam už mají být podrobnosti a argumenty, které nosnou myšlenku podporují.
Je víc důvodů, proč nejde takhle srovnávat nesrovnatelné a očekávat výsledky s nějakou vypovídací hodnotou. například tyto důvody:
- většina českých obdob nebo odnoží rozšířených zahraničních webů typu 2.0 (jako např. YouTube a Wikipedia) začínala se zpožděním, takže ti průkopníci a aktivnější přispěvatelé ("první vlaštovky") začali používat původní zahraniční verzi a už si na ni zvykli
- původní (obvykle anglické) verze těchto projektů jsou již časem víc prověřené, že to na nich víc "žije", než na novějších lokálních, a přispěvatelé kteří nemají problém s jazyky nemají proto ani moc důvodů přejít k českým alternativám, které toho kromě jazyka moc nenabízejí
- zejména anglické (obvykle první objevivší se) verze mají obvykle podstatně širší sledovanost a čtenářskou obec, což například u Wikipedie znamená, že "pročištěnost" a "ověřenost" informací je tam lepší, a tak i o něco větší šance na aktuálnost a naděje na vyšší spolehlivost většiny údajů, pokud nejsou vysloveně lokální povahy
(osobně používám pro většinu věcí primárně anglickou Wikipedii, jen pro české záležitosti spíš českou, pro německé německou atd.)
- internet je anonymní médium, ale protože jazykové komunity a země jsou různě velké, v různých jazykových oblastech nebo zemích je úroveň anonymity různá, a tím i ochota přispívat svými osobními informacemi někam veřejně.
- závisí to i na mentalitě v různých krajích - jestliže jsou Češi nebo Švédi uzavřenější než třeba Američané, obzvlášť jedná-li se o náhled do soukromí, tak nelze očekávat že budou exhibovat na internetu víc než oni
- závisí to i na různé úrovní rozšíření internetu v různých zemích, pokud je to někde 20% a někde 80%, nelze to pak srovnávat - kromě toho někdo s časově měřeným modemovým připojením (a je jich ještě dost) nebude vysedávat nad psaním článků online, nebo uploadovat video
- lenost samozřejmě je důvod taky (jenže je běžný líný Čech na tom nějak podstatně hůř než řadový middle-class Brit, Němec nebo Američan, co vysedává u počítače? asi sotva) - napadá mě, že Češi bohužel nemají v populaci velké procento přistěhovalců z asijských zemí jako Čína nebo Indie, kteří tak nějak v průměru vykazují vyšší pracovitost a iniciativu obecně, což se taky může nějak projevit i na internetu
...a dalších důvodů pro neporovnatelnost by ještě bylo.
wikipedie neni vhodna pro srovnani, protoze pro kazdou jazykovou mutaci plati trochu jina pravdila.
Zatimco na slovenskou lze "udajne" vkladat i kratke vysvetleni terminu, na cz vam popisku o dvou odstavcich smazou s tim, ze je to encyklopedie a ne vykladovy slovnik. (no-flame, me to treba uplne odradilo neco noveho vkladat, ale nedelam si patent na rozum)
Přečteno 10 305×
Přečteno 9 083×
Přečteno 6 806×
Přečteno 6 539×
Přečteno 6 325×