Dle Jana Lipšanského je Wikipedie neobjektivní a poněkud protikatolická. Podle Michala Černého je zase plná lidí, kteří nepíší pro obecné blaho, ale z jiných důvodů: třeba pro zájem nějaké lobby, popřípadě s cílem poškodit „ty druhé“. Hrůza. A latentně protikatolická je určitě taky – vizte článek o Antonínu Koniášovi. Ale jak jsou na tom kritici Wikipedie?
Wikipedii by samozřejmě svědčila kvalitní kritika. Bohužel, s „vnější“ kritikou české Wikipedie je to ještě o řád horší než s Wikipedií samou. Většinu českojazyčné kritiky Wikipedie nepíší lidé s nadhledem, znalostí Wikipedie, pro obecné blaho, případně i pro dobro Wikipedie. Bohužel, nejčastěji u nás kritika Wikipedie pochází od autorů, kteří Wikipedii příliš nerozumí, zato si při její tvorbě pořídili nějaký mindrák, nebo alespoň jejich kamarádi si pořídili nějaký mindrák.
V poslední době se do Wikipedie pustil například Jan Lipšanský. Na DSL.cz si postěžoval na „Pravidlo určující významnost“. Proč? Kdosi ublížil egu jeho kamaráda (?) Luboše Mikuly , který si založil velmi krátký článek sám o sobě. Článek byl smazán (protože byl krátký, „podměrečný“). Ach jo.
Kdyby tak ctností každého přispěvatele byla přirozená skromnost a soudnost… pravidlo, které odrazuje od psaní článků o sobě samém, své firmě, webové stránce či hudební skupině, by pak Wikipedie vůbec nepotřebovala. Bohužel, povahové rysy, které vedou k psaní článků o sobě samém, zároveň často znamenají, že předmětu-autora článku se hluboce dotkne, když takový článek nějaký hnusný redaktor smaže. V tomto případě Luboš Mikula neváhal kontaktovat hnusného redaktora po ICQ a svůj článek srdnatě hájit, a nakonec z celé křivdy vznikl odkazovaný článek. Zaujatost Wikipedie je ještě horší tím, že jiný hudebník, Jan P. Muchow článek na Wikipedii má – a když Muchow, proč né Mikula? Jak argumentuje Lipšanský „Sice není tak známý jako Muchow, ale to nevypovídá nic o kvalitách toho nebo onoho.“ (sic!)
Na Radio Vaticana se tentýž Jan Lipšanský pro změnu zlobí, že Wikipedie nezná slova hábit, konvent, a nezná ani pojem morální teologie. To lze vysvětlit tak, že česká Wikipedie má zatím jen přes 80 tisíc hesel – a o hábitu prostě dosud nikdo článek nenapsal, stejně jako jej v matematice nenapsal třeba o pojmech parametr či suma. A nebo Wikipedie trpí protikatolickým zaujetím, a nebo třeba protimatematickým zaujetím. Drobnou ale dost možná podstatnou bolístkou pak je, že Lipšanskému wikipedisté smazali v článku Ignác z Loyoly nějaké texty, které v rozporu s autorským právem zkopíroval ze stránek Jezuitů. Zlí redaktoři se prostě nezavděčí – buď je Wikipedie jejich vinou plná plagiátů a ukradených textů, nebo naopak dbají na autorský zákon příliš, jistěže z nějakého temného zaujetí.
Dále lze připomenout, objemem textu bohaté, myšlenkami chudé, kritické dílo Rosse Hedvíčka. I z tvorby rýpalů mohou plynout zajímavá poučení – v tomhle případě ale mám dojem, že získat je vyžaduje námahu podobnou výrobě zlata z obsahu nádrže hovnocucu. Sám Hedvíček ostatně asi ani nečeká, že by se wikipedisté u něj nějak poučili – stejně mají všichni čeští přispěvatelé úplně vymyté mozky (brainwashed beyond recognition) a studenti, kteří mezi nimi tvoří většinu, jsou prosycení marxismem až po uší (saturated to their eyeballs with Marxism). Konkrétnější představu, jak by asi vypadala Wikipedie uspokojující Hedvíčkovy představy, lze získat z archivovaných verzí jeho vlastní tvorby; to by tedy byla encyklopedie jako řemen!
Drobná poznámka pro Jana Lipšanského: Hedvíček má na Wikipedii trvalý zákaz přispívat; hlavním důvodem není rejpalství, ale zastrašování a vydírání ostatních přispěvatelů. Hedvíčkova štvanice, pokud rozumím správně, mimo jiné přispěla k tomu, že z Wikipedie odešel jeden cenný autor článků o katolických tématech – v soukromém kněz a student teologie. Chybí-li Vám tedy ve Wikipedii článek morální teologie, je to možná i proto, že wikipedisté měli s Hedvíčkem svatou trpělivost.
A v řadách ublížených a ukřivděných kritiků by šlo dále pokračovat.
Abych skončil nějak pozitivně – tak i když jsem onehdá s Jilmovou kritikou nesouhlasil, musím uznat, že oproti řadám dalších to pořád byla kritika inteligentí, když ne s pochopením, tak alespoň znalostí věci, a bez podtónu osobní uraženosti.
Titulek dle meho nazoru docela drzy. Uvaha hezka, ale prijde mi zbytecna. Kazdy svobodne smyslejici clovek si po precteni clanku pana Lipsanskeho udela svuj vlastni nazor na vec. Nerikam, ze pohled pana Lipsanskeho je spatny, ve srovnani s pohledem mym je ale jiny a jeho oba zminene clanky z meho uhlu pohledu az trapne ubohe (zejmena poukazovani na pravopisne chyby a preklepy nebo zehrani nad nedostatkem hesel, ktera tam mohl vlozit sam - prijde mi, ze mu princip, na kterem Wikipedie funguje, neni uplne znam). To vsak autora neopravnuje posuzovat miru inteligence a socialni situace kritiku... :-/
[3] Titulek je drzý, uznávám, omlouvám se, pokud to někomu vadí.
Je to variace na "Moc a slávu", kterou si s trochou nadsázky zvolil Michal Černý jako titul své kritiky - moc a sláva jsou podle něj důvody, pro kterou Wikipedii tvoří její autoři.
Nabízí se otázka, jak je to u kritiků...
"Nepochopení a zaujatost" by bylo nepřiměřeně krotké, "Blbost a ješitnost" by bylo velmi drzé / vulgární. Takže "Hloupost a bída" . Bída není myšlena ve smyslu tíživé sociální situace - ale tak, že ty kritiky jsou chudá na faktů, a trpí nedostatkem dobrých argumentů, zato přebytkem laciných závěrů a "názorů".
"Sice není tak známý jako Muchow, ale to nevypovídá nic o kvalitách toho nebo onoho." (sic!)
Nechápu to (sic!). Používá se ho, když autor záměrně cituje chybný údaj jiného autora. Ale kde je tady jaký chybný údaj? Jistý Van Gogh byl svými současníky považován za nýmanda, jeho obrazy nikdo nekupoval. O kvalitě toho či onoho skutečně nesvědčí momentální popularita. Podle mne je ta věta pravdivá.
hahah , dobra manipulace :) http://www.freemusic.cz/clanky/5935-bullerbyne-a-my-private-revolt.html
Přečteno 10 289×
Přečteno 9 073×
Přečteno 6 795×
Přečteno 6 532×
Přečteno 6 315×