Startupič - Témata označená nálepkou Startup
-
Firmu jsme prodali, pořád tam děláme u soustruhů, ale už to není taková honička, protože na rutinu už je tu nějaký overhead i management. Už ani nepamatuju, kdy sám jsem ve firmě musel jít plnit databázi produktů, protože brigádník se hodil marod a termín byl nesmlouvavý. Mám zase jiné věci. Kromě akvizic v regionech jsem totiž rozstrkal nějaké peníze do „startupů“…
-
Díky všem za blahopřání, je to tak, právě jsme střelili podstatnou část firmy amíkům. A protože jsem při té příležitosti musel objíždět naše kondominia s lidmi, kteří nejsou náturou příliš evropani, uvědomil jsem si, jak je ta Evropa rozmanitá. Asi nejlépe to dokladuje naše historka ze snahy o východní expanzi. Nám v Česku přijde, že strašně dobře východním zemím rozumíme, kterýžto dojem máme hlavně v okamžiku, kdy sedíme na prdeli v klimatizované kanceláři v Praze…
-
Víte, co se mi na podnikání dneska líbí? To, že máte možnost poskládat si všechno ve firmě po libosti, nemusíte se dusit s něčím, co potřebujete a přitom dělat nechcete. Jsme komponentní firma. Když se po revoluci dával na podnikání můj otec, musel si všechno, první a poslední, zařídit sám. Akorát ten záznamník k telefonu mu dělala matka, která seděla doma a přijímala vzkazy, pro které si pak táta z budky na rohu volal. Dokonalý časy, táta tomu říkal „mobil s retranslací“.
-
Tím nemyslím ožrat je na firemní akci. To máte za sebou nebo před sebou. Naopak, teprve je čeká čest, stát se vaším zákazníkem. Minule jsem líčil, jak jsme si vybudovali databázi potenciálních zákazníků a jak jsme ji začali provolávat. A že nám pomohla Mirka nastavit systém tak, abychom destilovali a destilovali. Jenže, jaký systém?
-
Abych se vrátil k původnímu tématu toho, jak jsme se kvalitním sexem dopracovali k obsáhlé zákaznické bázi. Jak to bylo? Před třemi lety jsme byli dost jelimánci, ono taky na ekonomce se dozvíte ledasco stran makroekonomických indikátorů Peru, ale jak pořádně roztlačit káru a začít nahánět klienty, k tomu slyšíte obecné chrchle slov, které se nám nějak nedařilo přetavit v konkrétní (úspěšné) kroky.
-
Už jsem naznačoval, že zákazník je pro business docela zásadní komodita. Můžete být odborář jak noha, ale když točíte na trase prázdnou tramvaj, jednou to někomu dojde. A u software je to némlich to samý. Můžete mít sebelepší software, který má optimální jádro a čistotu kódu, jaká se nevidí – ale co je to platný, když není fakturace a fakturace zpravidla není, když není kunčoft.
-
V hlasování lidu vyhrálo, že se vám mám svěřit s tím, jak jsme získali prvního investora, protože je to výživná plejáda naší osobní naivity a nezkušenosti. A nebojte, to, jak jsme sháněli první zakázky, si necháme na jindy. Předně děkuji za všechny dobře i blbě míněné rady a doporučení, jak jsme měli zakládat firmu…
-
Odešel jsem od prvního člověka, který chtěl mojí firmě zaplatit. A měl jsem jediný podstatný problém. Neměl jsem tu firmu, ani ty lidi. A bylo na čase to vyřešit. Slíbených pět lidí jsem vyřešil jednoduše. Dorazil jsem do našeho apartmánu ve Schwartzbrucke a spolubydličovi jsem řekl, že máme kšeft na úpravu eshopu…
-
To jsem si takhle jednoho dne četl Lupu a uviděl jsem před sebou terno. Díru na trhu jak kráva, která mi vynese modrý z nebe. A tak jsem po ní skočil, vyplnil ji, prodělal na tom kalhoty a už jen ve slipech si vydělal na nové něčím úplně jiným. A o tom se tu mám šířit, abych ve vás probudil startu-piče. Protože v mých řádcích, doufají Lupáci, naleznete ponaučení, ba i inspiraci.
1–9 / 9
ČLÁNKY DO MAILU