Tak nám umřel Invex... Jak dlouho ještě vydrží BVV?

Přiznám se, že ačkoliv jsem IT a ještě k tomu rozený Brňák, na Invexu jsem nebyl už nejméně tři čtyři roky. A nemyslím si, že jsem o něco přišel. Úpadek Invexu byl dobře znatelný už nejméně od roku 2000, vlastně ihned poté, co se trochu významněji rozšířil internet. Rok od roku ubývalo výstavní plochy, pořadatelé se zoufale snažili držet návštěvnost zaměřením na masy, což se jim ale jako bumerang vrátilo nenasytnými hordami sběračů propisek ze středních a základních škol. Ještě si pamatuji, že na tom svém posledním Invexu jsem tlupy sběračů potkával dokonce i v odborné dny.

Jak všichni víme, Invex, kdysi jeden z největších brněnských veletrhů, umřel. Z odborné veřejnosti jej nebude postrádat asi nikdo, z ostatních tak maximálně prodejci univerzálních lepidel a leštidel na boty, kteří tak přijdou o možnost prezentovat své hi-tech výrobky široké veřejnosti. Ostatně kdoví, jestli na těch minulých Invexech neudělali největší tržby právě oni.

Minulý víkend jsem na brněnském výstavišti navštívil jiný veletrh – Mobitex (nábytek). A řeknu vám, upřímně jsem se vyděsil. Oproti loňskému roku se výstavní plocha radikálně zmenšila, snad více než o polovinu. Měl-li bych to říct naplno, zůstalo tam v podstatě úplné ho… Zmizely téměř všechny velké značky, ostatní stánky malé. BVV mimo jiné lákalo i na kancelářský nábytek, z kterého jsem tam našel doslova jednoho výrobce židlí a jednoho výrobce stolů. Asi čtvrtinu celé výstavní plochy pak zabíral jeden výrobce zahradního nábytku. Prostě totální propadák.

Zatímco prodejci nábytku na veletrh jako prodejní kanál zjevně rezignovali, vyžírkové prodávající kde co opět nezklamali. V jednom jediném výstavním pavilonu byl doslova neskutečný počet stánků s různými lepidly, leštidly, struhadly, mixéry, noži, masážními přístroji a další verbeží. Troufám si tvrdit, že jejich počet hravě převýšil počet stánků s nábytkem. Nápadně mi to připomíná zprávy z posledních Invexů.

Z celé víkendové anabáze jsem nabyl dojmu, že přežitý je nejen Invex. Přežitý je zkrátka celý koncept veletrhu. Ano, možná je letošní ročník trochu umocněný krizí – ale spíš mi přijde, že trend je dlouhodobý a že v současné formě veletrhy nemohou přežít. Speciálně, když jdete na veletrh nábytku a namísto toho vás nutí poslouchat, jak se správně krájí zelí.

…

A když už se do BVV obouvám: Někdo by měl BVV konečně vysvětlit, že klobása s horčicí na papírovém tácku nebo guláš s chlebem rozhodně nejsou tradiční veletržní pokrmy, na které se všichni třesou jako na jahody se šlehačkou na Wimbledonu. Ano, stížnosti západních zbohatlíků z osmdesátých let minulého století na veletržní stravu nebyly ani po třiceti letech vyslyšeny a na BVV se stále není kde normálně najíst!