Jsem v Americe

Nakonec se mně a mé rodině podařilo všechno včas vyřídit a odletěli jsme podle plánu asi dva týdny před mým nástupem do zaměstnání. Tento čas chceme využít především na shánění pronájmu domu a nákupu jeho vybavení. Plánujeme k tomu použít především propracovanou aplikaci PadMapper a samozřejmě také craigslist.

Den před odletem jsem také podepsal smlouvu o podnájmu mého bytu v Praze a smlouvu o prodeji auta. Oboje jsem vyřídil se svými známými, takže jsem rád, že má sociální síť takhle funguje.

Jak jsem si na začátku pochvaloval delegaci práce spojené s vyřizováním našeho přesunu na specializované firmy, tak teď už toho spíš lituji. Skoro všechno totiž napoprvé (a někdy i napodruhé) zpackaly a musel jsem sjednávat nápravu:

Americká část víza byla hotová už 10. 8., ale dozvěděl jsem se to až na konci srpna na mou žádost, jestli se to náhodou někde nezaseklo. Přesný termín vyřízení totiž nebyl stanoven a americké úřady schválenou žádost poslaly do právní kanceláře, kde to prostě nechali ležet.

Letenku nám nejprve chtěli koupit na 10. 10. Když jsem se ozval, že to je den, kdy nastupuji do práce a že bychom preferovali konec září, tak ji objednali na 29. 10… Když napotřetí konečně trefili správný den, tak nám nabídli asi osmnáctihodinový let s dvěma přestupy (první ve Varšavě). Teprve na mou žádost nám objednali zpáteční letenku (která je podstatně levnější než jednosměrná) s jedním přestupem. Když bych si letenku kupoval sám, tak bych tím strávil čtvrtinu času.

Přestupovali jsme ve Frankfurtu, kde jsme prošli tolika kontrolami, že jsem to ještě nezažil. Od března, kdy jsme stejnou trasu letěli poprvé, se to podstatně zhoršilo a tři čtvrtě hodiny, které jsme si na přestup vyhradili, nakonec málem nestačilo. Za odměnu jsme ale letěli Airbusem A380, největším osobním letadlem na světě.

Auto nám nejprve nepronajali vůbec. Když jsem se ozval, tak ho pronajali na celou dobu platnosti letenky (tedy asi na tři čtvrtě roku). Teprve když jsem jim připomněl, že auto měli pronajmout jen na 14 dní, tak to upravili. Jako místo vyzvednutí auta ale bylo uvedeno pouze N009 a když jsem se zeptal, kde to tedy je, tak uvedli neexistující adresu. Tím pádem jsem ani nebyl moc překvapen, když jsem po příletu volal do Avisu s dotazem, kde si mám auto vyzvednout, a oni o rezervaci nic nevěděli. Na druhou stranu když jsem následně zavolal do zprostředkovatelské firmy, tak se omluvili za nepříjemnosti, obratem vše vyřídili a ještě mi poradili číslo na taxislužbu.

S bankou jsem dopadl ještě hůř. Tu mohla zprostředkovatelská firma klidně vyřídit už v květnu, místo toho s tím začala až týden před odletem. Formulář na zřízení účtu zahraniční osobě je asi ta největší byrokracie, jakou jsem kdy viděl (kam se hrabe daňové přiznání), technicky navíc velmi špatně provedená: nejprve člověk vyplňuje webový formulář, na základě kterého se vygeneruje několik PDF dokumentů, kde ovšem část údajů z formuláře chybí a je potřeba je ručně dovyplnit. Nakonec jsem tímto procesem zdárně prošel, zřízení účtu se ale zaseklo na pohovoru přes telefon, kterým je při zřizování účtu potřeba projít. Z banky zavolali o hodinu dřív, než jsme si předem domluvili, takže jsem hovor bohužel zmeškal. Domluvili jsme, že zavolají druhý den, kdy nezavolali vůbec. Výsledek je, že účet dosud nemám.

Jediné, co klaplo bez problémů, je pronájem bytu: správný termín, bezproblémová komunikace, funkční systém. Klíče jsem měl připravené ve schránce na kód, který mi dopředu poslali e-mailem. Ubytování je pěkné, na dobrém místě. Oakwood mohu doporučit.

Nakonec jsme si sbalili dva kufry na osobu (což byl navíc povolený limit, takže jsme ani nemuseli nic zařizovat nebo doplácet). Říkám si, jestli se mám radovat nebo být smutný, že se mi za celý dosavadní život podařilo nashromáždit jen 50 kg věcí.

V Praze jsme si museli objednat mikrobus, protože všechny kufry by se do normálního auta nevešly. První taxislužba to ani nenabízela, druhá vyžadovala speciální rezervaci, kterou nám musela telefonicky potvrdit. V San Franciscu jsme si mávli na druhého taxíka, který jel zrovna okolo a všechno do něj pohodlně naložili.