Nakonec se mně a mé rodině podařilo všechno včas vyřídit a odletěli jsme podle plánu asi dva týdny před mým nástupem do zaměstnání. Tento čas chceme využít především na shánění pronájmu domu a nákupu jeho vybavení. Plánujeme k tomu použít především propracovanou aplikaci PadMapper a samozřejmě také craigslist.
Den před odletem jsem také podepsal smlouvu o podnájmu mého bytu v Praze a smlouvu o prodeji auta. Oboje jsem vyřídil se svými známými, takže jsem rád, že má sociální síť takhle funguje.
Jak jsem si na začátku pochvaloval delegaci práce spojené s vyřizováním našeho přesunu na specializované firmy, tak teď už toho spíš lituji. Skoro všechno totiž napoprvé (a někdy i napodruhé) zpackaly a musel jsem sjednávat nápravu:
Americká část víza byla hotová už 10. 8., ale dozvěděl jsem se to až na konci srpna na mou žádost, jestli se to náhodou někde nezaseklo. Přesný termín vyřízení totiž nebyl stanoven a americké úřady schválenou žádost poslaly do právní kanceláře, kde to prostě nechali ležet.
Letenku nám nejprve chtěli koupit na 10. 10. Když jsem se ozval, že to je den, kdy nastupuji do práce a že bychom preferovali konec září, tak ji objednali na 29. 10… Když napotřetí konečně trefili správný den, tak nám nabídli asi osmnáctihodinový let s dvěma přestupy (první ve Varšavě). Teprve na mou žádost nám objednali zpáteční letenku (která je podstatně levnější než jednosměrná) s jedním přestupem. Když bych si letenku kupoval sám, tak bych tím strávil čtvrtinu času.
Přestupovali jsme ve Frankfurtu, kde jsme prošli tolika kontrolami, že jsem to ještě nezažil. Od března, kdy jsme stejnou trasu letěli poprvé, se to podstatně zhoršilo a tři čtvrtě hodiny, které jsme si na přestup vyhradili, nakonec málem nestačilo. Za odměnu jsme ale letěli Airbusem A380, největším osobním letadlem na světě.
Auto nám nejprve nepronajali vůbec. Když jsem se ozval, tak ho pronajali na celou dobu platnosti letenky (tedy asi na tři čtvrtě roku). Teprve když jsem jim připomněl, že auto měli pronajmout jen na 14 dní, tak to upravili. Jako místo vyzvednutí auta ale bylo uvedeno pouze N009 a když jsem se zeptal, kde to tedy je, tak uvedli neexistující adresu. Tím pádem jsem ani nebyl moc překvapen, když jsem po příletu volal do Avisu s dotazem, kde si mám auto vyzvednout, a oni o rezervaci nic nevěděli. Na druhou stranu když jsem následně zavolal do zprostředkovatelské firmy, tak se omluvili za nepříjemnosti, obratem vše vyřídili a ještě mi poradili číslo na taxislužbu.
S bankou jsem dopadl ještě hůř. Tu mohla zprostředkovatelská firma klidně vyřídit už v květnu, místo toho s tím začala až týden před odletem. Formulář na zřízení účtu zahraniční osobě je asi ta největší byrokracie, jakou jsem kdy viděl (kam se hrabe daňové přiznání), technicky navíc velmi špatně provedená: nejprve člověk vyplňuje webový formulář, na základě kterého se vygeneruje několik PDF dokumentů, kde ovšem část údajů z formuláře chybí a je potřeba je ručně dovyplnit. Nakonec jsem tímto procesem zdárně prošel, zřízení účtu se ale zaseklo na pohovoru přes telefon, kterým je při zřizování účtu potřeba projít. Z banky zavolali o hodinu dřív, než jsme si předem domluvili, takže jsem hovor bohužel zmeškal. Domluvili jsme, že zavolají druhý den, kdy nezavolali vůbec. Výsledek je, že účet dosud nemám.
Jediné, co klaplo bez problémů, je pronájem bytu: správný termín, bezproblémová komunikace, funkční systém. Klíče jsem měl připravené ve schránce na kód, který mi dopředu poslali e-mailem. Ubytování je pěkné, na dobrém místě. Oakwood mohu doporučit.
Nakonec jsme si sbalili dva kufry na osobu (což byl navíc povolený limit, takže jsme ani nemuseli nic zařizovat nebo doplácet). Říkám si, jestli se mám radovat nebo být smutný, že se mi za celý dosavadní život podařilo nashromáždit jen 50 kg věcí.
V Praze jsme si museli objednat mikrobus, protože všechny kufry by se do normálního auta nevešly. První taxislužba to ani nenabízela, druhá vyžadovala speciální rezervaci, kterou nám musela telefonicky potvrdit. V San Franciscu jsme si mávli na druhého taxíka, který jel zrovna okolo a všechno do něj pohodlně naložili.
Ja jsem mel ucet behem 15 minut, vsechno udelala urednice, me stacilo na konci podepsat papir. Vcetne toho, ze jsem si rovnou odnesl debetni platebni kartu.
Na druhou stranu me namichli, protoze naslibovali vsechno zdarma a za dva mesice vydali nove podminky pro vedeni uctu a chteji nove 10 USD mesicne.
Take ac jsme si sjednali vyhradne elektronickou komunikaci, tak uz od nich prislo asi pet papirovych dopisu. A prestoze pin ke karte je volitelny, tak mi pridelili jiny.
Nakonec jsem se na celé papírování s vyřizováním účtu u Citi vykašlal, zašel jsem na pobočku konkurence, ukázal pas a za půl hodiny jsem odcházel s hotovým účtem. Ani jsem nemusel nic vyplňovat, jen jsem se jednou podepsal. Když si vzpomenu, co všechno jsem musel do Citi posílat (včetně účtu za elektřinu z pražského bytu a notářsky ověřené kopie dvou dokladů totožnosti) jen proto, aby se to někdy ztratilo, tak si vyčítám, že jsem na to vůbec přistoupil.
Reknu vam ze se na tohle strasne rychle zvyka :)
Žejo? Však jsem taky na NZ přijel na dva roky a už mi tu táhne na sedmej :) Úřady prostě fungují pro lidi, žádné zbytečné obstrukce a pitomá nařízení. Jen když musím něco řešit s českým konzulátem v Sydney tak jsem vždycky celej říčnej.
V Americe jsem byl jen jako turista tak nemůžu porovnávat. Jsem zvědav jestli z toho, Jakube, budeš mít stejnej pocit a jestli v USA nakonec taky zůstaneš :)
a hlavne nemusi mit jen trapny 4 cisla jak v CR (mozna jak v Evrope)
Existuje ve Facebooku někdo se jménem Chris Putnam?
Je to takový mysteriozní jméno, nikdo ho nikdy neviděl, ale zná ho spousta lidí (via fb chat :D)
Je tam někdo takový?
No tak asi jo, konečně jsem si dal práci si ho najít :D
Co se týče zřizování bankovních účtů, mám podobné zkušenosti. Jako společnost jsme si zřídili účet v Holandsku u Rabobank. Člověk by čekal, je to EU.. jsme registrování EU VAT plátci, s tím nebude žádný problém.
.. kulil jsem oči nejenom já.. banka po nás chtěla doložit autorizovaný (= soudně ověřený) překlad všech zakladatelských smluv včetně valných hromad atd.. celkem to stálo asi 12.000 Kč v ČR za soudní překlad. Zřízení účtu pak již bylo pochopitelně v NL zdarma..
P.S. a další PODRAZ se ukázal v tom, že bez KvK (Kamer van Koophandel, (obchodní komora nahrazuje náš rejstřík) s vámi NL partneři odmítají jakkoliv obchodovat a poukazování na EU nařízení a registraci k VAT nijak nepomůže ".. no ano.. my víme, ale stejně potřebujeme, abyste měli KvK registraci." - což znamená cca 18.00 EUR za založení společnosti)
tak k tomu skvělému výsledku spěje ta slavná EU
Nechci bys zadny sycek, ale mel by jste se honem rychle zacit seznamovat s moznostmi a zakonitostmi trhu na ktery jste se zrovna dostal... jinak Vam dost realne hrozi, ze za "servis" zaplatite nehorazne mnozstvi penez a diky nim se dostatanete i do problemu.
Z nejakeho duvodu se mi zda, ze Vas pristup ke zmene pobytu do jine zeme je dosti naivni... az Holywoodsky spatlany.
Přeju hodně zdaru s přesunem do jiné země! :-)
My jsme teď s kamarádem na Bali. To je poněkud jiný zážitek, než USA :D Když tak čtu ty vaše starosti, tak se musím smát. Jojo, život v jiné zemi.
Naše dojmy hromadíme zde: http://www.zivotnabali.cz
Ať se daří! :)
Ale to se zakladal podnikatelskej ucet?? Jinak soukroma osoba, vydelecne cinna v NL, jsem to mel za deset minut. Jen mam trable s tim, neco si koupit v CR, na splatky. Jen zeme sousedici s CR, jinak si neskrtnu.
Prijdete do banky, reknte ze chcete novy ucet:
- date jim pas/ridicak (proof of id)
- proof of address (utility bill nebo klidne staci potvrzeni z hotelu kde bydlite)
za pet minut odchazite s otevrenym uctem a debitni kartou (vse zdarma, zadny poplatky za vyber, vedeni a podobne)
Pokud prinesete vypis z minuleho uctu tak vam natukaji na vas nove otevreny ucet vsechny inkasni a podobne platby.
Obcas chteji IRD (danovy identifikator) - vyplnite cca 10 policek na formulari na mistni poste, ta to za vas posle uradu a oni vam do tydne poslou vase registracni cislo (pokud to potrebujete rychle tak si muzete na urad za dva dny zavolat a oni vam cislo reknou po telefonu).
Prevod auta je kapitola sama o sobe - prodavaji i kupujici prijdou na postu, vyplni dokument k prevodu auta (adresa, cislo ridicaku, cislo auta), zaplati 10 dolaru a kupujici odjizdi ve svem novem aute (zalezitost na 5 minut). Navic tohle jde udelat pres internet a zaplatit kartou (proste prijedete si pro auto ke kupujicimu, sednete k pocitaci, naklepete oba dva sve udaje, zaplatite 10 babek kartou a odjizdite v ted jiz svem aute pryc).
Reknu vam ze se na tohle strasne rychle zvyka :)
To je klidně možné. Ale že by to v Americe bylo nějak lepší… Ty časy, kdy se tam vyplatilo jezdit za prací, jsou už pryč.
Přečteno 31 433×
Přečteno 30 856×
Přečteno 27 030×
Přečteno 27 004×
Přečteno 25 746×