Startupič
-
Bylo tu hezky, ale trochu mrtvo … A protože jsem slíbil známým, že se mrknu na jejich nový blogovací systém postach.io, který je založený na propojení s Evernote (to hodně používám), tak mě teď najdete na vlastní doméně – Startupic.cz … přejděme tam a aktualizujte si RSS, používáte-li. Díky všem odtud za možnost tu pobývat.29. 4. 2014 11:12140 názorů
-
Firmu jsme prodali, pořád tam děláme u soustruhů, ale už to není taková honička, protože na rutinu už je tu nějaký overhead i management. Už ani nepamatuju, kdy sám jsem ve firmě musel jít plnit databázi produktů, protože brigádník se hodil marod a termín byl nesmlouvavý. Mám zase jiné věci. Kromě akvizic v regionech jsem totiž rozstrkal nějaké peníze do „startupů“…
-
Včerejší zážitek stojí za odvyprávění. Ilustruje, jak moc a jak málo je korupce v nás. Jsem na vizitě v naší rumunské pobočce. Ta je, z praktických důvodů, v Temešváru, ale výlet do Bukurešti mě neminul, protože tu máme klienta, u kterého si nejsem moc jistý, jak moc je to privátní a jak moc státní klient.
-
Začít s CRM nemusíte hned za velké peníze. A nejenom v případě, kdy jste firma jednoho muže, by se mohlo hodit nějaké chytré udělátko, které pomůže nezapomenout vyřítid email a nebo zůstat v kontaktu. Na řadu těch nástrojů jsem přišel na cestách po USA, když jsem se díval, jak jednotliví úspěšní lidé “zůstávají v kontaktu”. Bylo mi totiž divné, že jsem za pár dní po setkání dostal email, jak jsem si akci užil. Jeden nevinný email a zůstali jsme v kontaktu…
-
V Americe jsem si uvědomil, jaké štěstí jsme měli ve firmě v tom, že jsme všichni docela fanatici do procesů. A tak moje povídání o užitnosti CRM začnu u procesů. Procesy získaly v našich firmách špatnou pověst především tím, že se staly součástí zmrdispeaku a imbecilního uplatňování. Něco ve firmě nejde? Není na to proces. Vymalováno.
-
Vlastně už jsem zapomněl na to, že mám někde na Lupě blog a kdybych nepotkal toho týpka, co mě do toho navezl, asi bych na to v klidu kašlal dál. Poslední rok jsem trávil inspirativně. Vyrazil si na dlouhou dovolenou do Asie, procestoval jsem Vietnam, Kambodžu a obojí Koreu. Můj sen, zaplacený z prodeje podílu v naší firmě. A hustá škola, o který snad někdy jindy.
-
V pátek si vždycky dopřeju trochu osobních radostí a hodinku procházím všechny možné spamy a mailinglisty, které mi chodí na jeden speciální, k tomu zřízený účet. Je to takový můj úlet, kterým se snažím držet krok v branži pro nás důležité: emailová komunikace. Je fascinující, jak mizerně se v Česku mailinglisty používají.
-
Ponejprv jsem chtěl reagovat na vaše zprávy na Twitteru, pak se k tomu přidal probíhající startuperský spor Jakuba Macha na Lupě s Robinem Raszkou stran toho, jak má správný startup vypadat. Zda má mít efektivní businessplán a vydělávat na sebe, růst z vlastního, nebo zda má jít bezhlavě do vývoje načinčaného produktu a najít kafku, které se to za velké střelí.
-
Díky všem za blahopřání, je to tak, právě jsme střelili podstatnou část firmy amíkům. A protože jsem při té příležitosti musel objíždět naše kondominia s lidmi, kteří nejsou náturou příliš evropani, uvědomil jsem si, jak je ta Evropa rozmanitá. Asi nejlépe to dokladuje naše historka ze snahy o východní expanzi. Nám v Česku přijde, že strašně dobře východním zemím rozumíme, kterýžto dojem máme hlavně v okamžiku, kdy sedíme na prdeli v klimatizované kanceláři v Praze…
-
Víte, co se mi na podnikání dneska líbí? To, že máte možnost poskládat si všechno ve firmě po libosti, nemusíte se dusit s něčím, co potřebujete a přitom dělat nechcete. Jsme komponentní firma. Když se po revoluci dával na podnikání můj otec, musel si všechno, první a poslední, zařídit sám. Akorát ten záznamník k telefonu mu dělala matka, která seděla doma a přijímala vzkazy, pro které si pak táta z budky na rohu volal. Dokonalý časy, táta tomu říkal „mobil s retranslací“.
1–10 / 19
ČLÁNKY DO MAILU