Hlavní navigace

Web 2.0 je bullshit

23. 8. 2006 13:51 David Antoš

Nikoliv Evropská ústava, ale pojem Web 2.0 je bullshit. Podle Wikipedie za jeho vznik může nakladatelství O´Reilly Media a má označovat „druhou generaci internetových služeb, která lidem umožňuje spoluvytvářet a sdílet informace novým způsobem – například sociální sítě, stránky využívající wiki, komunikační nástroje a folksonomie“. Folksonomie je přitom termín, který je snad zaměnitelný se štítkováním a nálepkováním (namísto kategorizování).

Už samotná definice je prvním problémem. Web 2.0 nikdo přesně vymezit nedokázal. Údajné ne-web 2.0 služby jako Geocities, Hotmail a u nás třeba Xchat řadu web 2.0 podmínek splňují. Naopak spousta nových úspěšných projektů je zcela nenaplňují. Označení web 2.0 navíc sugeruje představu jakéhosi skoku, byl tu web 1.0 a teď máme web 2.0. Ve skutečnosti bychom však mohli používat také značky web 1.1, 1.2, 1.5… možná dokonce 1.5.7.2.

Žádné revoluce, nýbrž evoluce. S tím, jak se rozšiřuje počet lidí na síti a kvalita připojení, tak postupným vývojem procházejí i potřebné technologie. Je snadné říci, že katalog Yahoo! je web 1.0 a fulltext Google je 2.0. Jenže mezitím tu také byla Altavista a spousta dalších dnes již zapomenutých pokusů. Je MapQuest 1.0 a Google Maps 2.0 jen proto, že Google využívá dnes módního AJAXu, kdežto MapQuest ne? Skutečně je způsob posouvání mapy tak zásadním počinem?

Nic nového

Za hlavní znamení nové generace webu je často vydáváno úsilí přenést desktopové aplikace na internet, transformace statických textových stránek v aplikace. Jenže třeba příklad webmailů ukazuje, že tato snaha tu byla vždy, jen nebyla ve všech směrech tak úspěšná a šikovná jako dnes. Přesto dnes webmaily využívá drtivá většina lidí, minimálně pro svou soukromou korespondenci.

Dalším příkladem je WYSIWYG editor Geocities. Je napsán v Javě a přestože není tak pěkný a jednoduchý jako například Google Page Creator, nabízí snad dokonce ještě více možností a je použitelnou náhradou desktopových editorů. Praděpodobně přitom vznikl dávno před pojmem web 2.0.

Dále je možné jmenovat personalizované domovské stránky, které také nejsou žádným 2.0 vynálezem. Nejvíce to možná platí o sociálních sítích – těžko říci, co je tak úžasného na MySpace. Komunitních webů jsou jen na českém internetu tisíce, každé diskusní forum, chat, ale i IM síť, online hry a vlastně jakákoliv stránka, na které může být uživatel nějak aktivní tak, aby to ostatní zaznamenali, je komunitní web. Samotné MySpace je designově i funkčně hluboce uvízlé v minulosti. Když už jsme u designu, miláček web 2.0 – Google – po této stránce také příliš neplní představy o tom „správném designu“, jehož příkladem je třeba Last.fm. Stejně na tom je i Wikipedie.

Nic úspěšného

Kromě toho, že pojem web 2.0 označuje často věci, na kterých vlastně není nic moc, co by je odlišovalo od „starého“ webu, označuje také věci, které si nejsou schopny získat masivní oblibu. Vezměme si třeba to štítkování. Tato funkce je vydávána jako jedna z hlavních předností Gmailu oproti třeba Yahoo! Mailu. Je to ale skutečně tak úžasná věc? Když jsem na Gmail přecházel, moc se mi tahle myšlenka líbila. Nebýt omezen jednou složkou, ale roztřídit si emaily přesně tak, jak potřebuji. Po dvou letech používání Gmailu musím říct, že jen minimum emailů mám oštítkováno více než jednou, tzn. používám je jako složky. Ve skutečnosti většina emailů nemá štítek ani jeden, kromě těch, co zpracují přednastavenými filtry. V době fulltextu je třídění mailů ztráta času.

Stejné to je s takzvaným sociálním záložkováním. Krátkou chvíli jsem se snažil naučit používat del.icio.us. Nepopírám, že by při lepším zpracování mohlo jít o docela zajímavou službu, ale je zkrátka příliš zdlouhavá. Když navštívím zajímavou stránku či čtu dobrý článek, chci si jej zazáložkovat jedním kliknutím (proto se mi naopak líbí hvězdičkování v Google Readeru). Vyplňovat název, popis a ještě nějaké nálepky… ne, jsem příliš líný. A to bych dokonce měl nálepkovat všechny ty stovky fotek? Ne, ne, ne.

A tohle je podle mého názoru ukázkový příklad toho, proč některé služby označované jako web 2.0 nemají a nebudou nikdy mít velký úspěch. Najdou si velmi omezený okruh uživatelů – vesměs nadšenců – kteří se je naučí používat a zamilují se do nich tak, jako já do Google Notebooku. Nemají však šanci upoutat širší pozornost. Nejoblíbenějším serverem na sdílení fotek není mediálně úspěšný flickr, ale Yahoo! Photos. MapQuest je také nadále lídrem. Ve většině segmentů se stále v popředí drží servery, které horečce 2.0 nepodlehly.

A není to pouze jakousi setrvačností, ačkoliv lidé přirozeně nemají potřebu měnit již osvědčené služby a postupy a učit se něco nového. Hlavním důvodem je, že řada těchto novinek sice vypadá hrozně cool a má velká barevná loga s označením beta, ale ve skutečnosti prostě nevyhovují potřebám uživatelů ani tolik jako ty starší služby. Proto věřím v úspěch Diggu (či jeho klonů), jehož princip je neskutečně primitivní, ale nevěřím kupříkladu NetVibes a manuální personalizaci obecně.

V RSS čtečce mám TechCrunch, který se zaměřuje zejména na prezentaci začínajících web 2.0 projektů. Z velké většiny se jedná o beznadějné projekty, které brzy skončí na hřbitovišti 2.0, neboli v TechCrunch Deadpool. Většina z nich se hřeje nadějí, že je snad jednou odkoupí nějaký velký hráč, zejména Yahoo!. A skutečně, některým to také vyjde a vydělají nemalé peníze na nějaké cool 2.0 službě.

Právě tuto skutečnost paroduje nejnovětší web 2.0 počin -The Web 2.0 Bullshit Generator™ (jenž mě inspiroval k názvu článku), který Vám poradí, jak v pár krocích vydělat miliony. V prvním kroku Vám navrhne, jakým úžasným 2.0 směrem by se Váš projekt měl zabývat. Já se chystám na „harness citizen-media networking“. Poté potřebujete chytlavé slogany, které ukáží, jak úžasní jste – ideální je Buzzphrase Generator. Dalším krokem je pěkné 2.0 jméno a logo. Pak už můžete jen čekat na email od nějaké pěkně bohaté společnosti, co si chce něco koupit pro radost.

Jagg – 2.0 mánie dorazila do Česka

Ačkoliv to tak dlouho nevypadalo, web 2.0 svými chapadly postupně proniká i k nám. Průkopníkem je nová služba Patricka Zandla – Jagg. Tomu se povedlo povznést návod Bullshit Generatoru do nových výšin, když pouze lokalizoval open-sourcový projekt Scuttle (na čemž narozdíl od Radka Hulána nevidím nic nemorálního). Nechci sýčkovat, ale troufám si tvrdit, že se tento projekt nesetká ani s minimálním úspěchem. Drtivá většina lidí nic podobného ke štěstí nepotřebuje a potřebovat nebude a těch pár nadšenců už dávno používá nějaký anglický ekvivalent. Navíc projekt, který na americkém internetu dokáže přitáhnout pár desítek tísic lidí, má u nás šanci oslovit maximálně stovky. Což je také odpověď na otázku, proč je u nás web 2.0 tak zaostalý.

Sdílet

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).