Kam se vývoj vrtne?

V souvislosti s přípravou článku o možnostech vybavení základních a středních škol jsem si zavzpomínal a pak se trochu zasnil.

Zkusme si ale nejdříve malou historickou rekapitulaci již téměř pětadvacetiletého vývoje osobních počítačů, vycházejících z řady IBM PC z roku 1981. Na počátku byly PC zpravidla bez pevného disku s kapacitou operační paměti 128–256 kB a disketovými mechanikami 160–360 kB. Po deseti letech vývoje bylo standardem PC-AT s 1 MB RAM a 40MB pevným diskem, frekvence procesoru přitom vzrostla z původních 4,77 MHz na 12–16 MHz.. Po dalších deseti letech operační paměť vzrostla na 32–128 MB, kapacita pevných disků se dostala do řádu gigabytů a frekvence procesorů se blížila k 1 GHz, dnešní běžný nový počítač má pak 256–512 MB RAM, disky s kapacitou v řádu stovek GB a frekvenci procesoru někde mezi 1,5–4 GHz. Přenosné počítače nemají parametry o mnoho nižší a kapesní počítače (PDA) a dokonce i mobilní telefony mají dnes parametry osobních počítačů z doby před deseti i méně lety!

Jednou věcí je výkon a druhou penetrace: osobní počítač je již běžným vybavením domácnosti. Moje aktuální zkušenost s žáky 9. třídy na základní škole v šestitisícovém městečku je jasná, prakticky všichni mají doma počítač a zhruba polovina svůj vlastní či spolu se sourozenci. Není divu, cena repasovaného počítače třídy 500 MHz s monitorem je nyní již v rozmezí 2–4000 Kč, 3–4leté kompletní PC s 1 GHz procesorem (tedy kategorie „Indoš“) se dá koupit za zhruba dvojnásobek. Počítače jsou nabízeny i v supermarketech a také na splátky, prodává se stále více notebooků, jejichž cena klesla hluboko pod 20000 Kč. V domácnostech se objevuje nová generace digitálních videorekordérů s DVD „vypalovačkami“ nebo pevnými disky a pochopitelně nejrůznější přehrávače MP3. Nesmíme zapomenout ani na nejrůznější herní konsole, které mají stále častěji řadu dalších neherních funkcí. Trvalé připojení k Internetu je i u nás již dostupné pro většinu populace a přestože je „vysokorychlostní“ spíše jen v reklamách, nelegální stahování hudby či filmů je u teenagerů běžné. O práci s webem nemluvě.

Dalším fenoménem posledních let jsou mobilní telefony, které byly uvedeny na český trh před necelými deseti lety v létě 2006. Dnes počet mobilů převyšuje počet obyvatel. Jestliže jsem mobily před pár lety označoval za nejrozšířenější znakové terminály, dnešní běžné modely umožňují připojení k Internetu a práci s WWW i s e-maily nebo třeba s ICQ. Když si můj mladší synek před rokem koupil mobil s 256MB paměťovou kartou a přehrávačem MP3 a videa, bral jsem to jako drahý výstřelek, ale podobný mobil jsem nyní získal od Oskar-Vodafone jako dlouholetý zákazník v rámci akce za pouhých 77 Kč. Stále populárnější jsou kombinace mobilů s PDA, takzvané smartphone, kterých se vyrábí stále více a zřejmě PDA zcela vytlačí. Jejich procesory již pracují s frekvencí nad 500MHz, paměť je rozšiřitelná do řádu GB a jejich obrazovky se od rozlišení 160×160 bodu (jaké má můj letitý Handspring) či QVGA (320×160) dostávají na pécéčkové rozlišení VGA. Kromě připojení pomocí GPRS je u nich zcela běžné Bluetooth nebo Wi-Fi. Ceny špičkových modelů jsou sice na úrovni nejlevnějších notebooků, ale pokles cen je často o polovinu během půl roku po jejich uvedení na trh (to je trend snad u všech novinek v ICT).

Software i služby pochopitelně s hardware drží krok. Grafické uživatelské rozhraní mobilů i PDA pracuje podobně jako u PC, ovládání je běžné pomocí joysticku a funkčních kláves nebo i perem na dotykovém displayi. Stále častěji je v PDA i v mobilech kromě „malých“ operačních systémů používán MS Windows CE nebo Linux a to umožňuje masivnější portaci aplikací. Interpret Javy, umožňující rovněž snadný převod aplikací, je v mobilech už běžný dlouho, a her a dalších aplikací existují již tisíce či desetitisíce. Díky stále se zvyšujícímu výkonu mobilů nastupují i 3D hry… Internetové služby pro PDA a mobily se od dob počátků technologie WAP mohutně rozšířily, obvyklé je mobilní elektronické bankovnictví, řada serverů PDA a mobily přímo podporuje (Google a Gmail v mém mobilu jsou velmi příjemné). Nebo z jiného soudku: nabídka stahování hudby pro přehrávače Apple iPod změnila téměř doslova trh hudebních nosičů v USA. A ve výčtu bych mohl samozřejmě dlouho pokračovat. Důležitá je pochopitelně standardizace, u internetových aplikací (ani jinde) to snad ani jinak nepůjde. Se standardizací jde ruku v ruce odklon od proprietárních řešení, ať u hardware nebo u software. Podotýkám, že tento odklon spolu se zvyšováním objemu výroby rapidně snižuje ceny.