Měření intelektuálních sil mezi člověkem a počítačem je již téměř tradiční kratochvílí řady lidí z rozmanitých sociokulturních prostředí. Od druhé poloviny devadesátých let probíhají šachové partie mezi velmistry a počítači. Poslední dekáda ukazuje, že maximálního úspěchu, kterého lze pro člověka dosáhnout u podobných soubojů, je remíza. Skeptici při podobných kláních často argumentují tím, že se nejedná o soupeření mozku lidského a stroje. Počítač pouze pracuje s algoritmem, který mu musel někdo navrhnout a který někdo jiný musel také implementovat. Důmyslnější algoritmus je zárukou toho, že počítač v partii uspěje.
Zde ale narážíme na základní otázky, které musíme zodpovědět. Jaký jest význam slova inteligence a dále pak, zdali je právě šachová partie zcela optimální a uspokojivý způsob testování inteligence a myšlení. S překladem slova inteligence do češtiny (a s ní spojenou definicí) je, podobně jako u celé řady psychologických pojmů, problém. V českém jazyce není významově ekvivalentní slovo. Nejvíce se mu blíží výraz bystrost, tedy schopnost správného úsudku v rozumném čase. Ač tento výraz není zcela přesný, je lepší než poněkud vágní termín moudrost. Inteligenci definuje Stern jako všeobecnou schopnost individua vědomě orientovat vlastní myšlení na nové požadavky. Dále pak jako schopnost přizpůsobit se novým životním úkolům a podmínkám.
Dlužíme ještě odpověď na otázku, zda jsou šachy tím pravým kritériem pro měření inteligence. Odpověď má však k jednoznačnosti poměrně daleko. Zatímco jedni označují inteligenci za atomický zdroj sycení lidské činnosti (tzv. g faktor), jiní hovoří o inteligencích lingvistických, matematických, ale také například estetických. Pro první koncepci by byla šachová partie přijatelným testem, pro druhé nikoli.
Dnes je již zřejmé, že počítače jsou schopny řešit matematické problémy, které byly pro jednotlivce příliš obtížné. Vzpomeňme snad jen na několikaměsíční práci desítek žen při výpočtech a numerických řešeních problémů spojených s konstrukcí atomové bomby. Pro dnešní stolní počítače by se jednalo o problém řešitelný během několika minut. Rozvoj výpočetní techniky umožnil řešit fyzikální problémy, které by jinak nemohly být rozuzleny. Právě schopnost počítačů řešit složité matematické modely a simulace byla rozhodujícím impulsem pro rozvoj moderních partií fyziky jako je kvantová elektrodynamika či obecná teorie relativity.
Řehulka poznamenává, že myšlení lidské jest dvoudruhové – konvergentní a divergentní. Konvergentní myšlení představuje běžný způsob řešení matematické úlohy. Postupujeme podle algoritmu až do dosažení cíle. Toto umí počítače daleko lépe než člověk. Divergentní pak je hledání nového přístupu, zanášení chyb a jejich zpětná korekce. Je to ono známé hledání „triku". A nejen to, je to myšlení umělců, filosofů i velkých přírodovědců.
S konvergentním myšlením úzce souvisí kreativita. Důležité je přinášet nové nápady a pohledy, přicházet s novými koncepcemi, publikovat velké množství článků. V šedesátých letech vznikla hesla jako „publikuj, nebo zemři". Ke kreativitě je nějaká inteligence potřeba, ale po dosažení její minimální hladiny (IQ přibližně 120) není jediným a ani rozhodujícím faktorem v oblasti kreativity. Člověk kreativní nemusí být geniální, stejně jako člověk s velmi vysokou inteligencí nemusí být kreativní. Je ale možné říci, že vysoké IQ představuje vyšší schopnost myslet, než mimořádná kreativita? Jistě bychom našli celou řadu dalších oblastí či způsobů myšlení, pro které není možné klást rovnítko mezi slova inteligence a myšlení.
Jistý pan Schrödinger si dlouho v hlavě rozmýšlel princip, podle kterého se řídí mikrosvět. Výsledkem byla známá a po něm pojmenovaná rovnice, která je postulátem popisujícím vlnovou funkci libovolné částice determinující její pohyb, energii i pravděpodobnost detekce. Nelze ji odvodit, ale obstála při všech experimentech. A to je právě to, co počítače nikdy nedokáží. Pohlédnout na svět a porozumět mu; postulovat přírodní zákony či psát básně. Pro nás naštěstí.
Původně se jedná o školní esej na výše uvedené téma.
Katalog všech firem prodávající počítače přes internet a články na toto téma najdete také na http://levnepocitace.info/
Here at our website, we're as excited to show you the boots as we are to ascertain Cristiano Ronaldo debut them on pitch! His a fact Madrid part are in activity in opposition to Mexican part Chivas de Guadalajara in the Qualcomm Stadium in San Diego tomorrow evening and from pictures which have emerged of CR7 instruction using the boots, we are able to presume a debut appearance!
http://www.nikesoccercleatssale.net/
http://www.nikemercurialsuperfly.org/
http://www.nike-football-cleats.org/
Citace části 3. komentáře:
"Větší úspěch by podle mě byl i poměrně hloupý stroj, který by všechno co umí, získal pouze skrze své senzory, tudíž by se podobně jako dítě učil přímo ze světa interakcí s ním. Pro vznik kvalitního vědomí tedy musí být kvalitní vstup, aby taková umělá bytost "byla tady" a vnímala tento svět takový, jaký zhruba je, alespoň na naší úrovni vnímání."
Naprostý souhlas, takhle jsem si to vždycky představoval aj já. Tohle je podle mě cesta, jak vytvořit "umělou ineligenci" (samozřejmě velmi relativní - v tomto případě AI současné lidské populace). Ona se vlastně vytvoří sama, my ji k tomu jen dáme prostředky v podobě příslušných vstupních zařízení. Ještě ale ňákou chvíli potrvá, než bude člověk schopen vytvořit jakýsi základ se schopností "správně" (stejná relativita jako výše zmíněná) interpretovat/implementovat získaná data.
Thanks for sharing some of the best action games for pc. It is really a very well comprised list but there is one more game I want to let you guys know about and it is Mass Effect 4, the fourth installment of the Mass Effect series. You can check out Mass Effect 4 features
Pokud bychom se striktně drželi IQ jako ukazatele míry inteligence, zjistíme, že i člověk naprosto neschopný řešit libovolnou logickou úlohu je vlastně inteligentní (IQ>0). Jak to zjistíme? Reaguje na podněty - a jsme u toho, pro inteligenci jako takovou jsou třeba emoce. Bez nich počítač neví, co má dělat, dokud mu to nepřikážeme, a proto je počítač pouhým strojem.
Mimochodem, s tím Schrödingerem... Ta rovnice se samozřejmě dá odvodit, ale na základě postulátů, které jsou neodvozené (vypozorované) axiomy. Ale je pravda, že zatím se nenašel rozpor a je to velké dílo velkého ducha.
Nikdy nedokáží... To je dost odvážné tvrzení. Podle mne je naopak dnes už jisté, že dokáží. On je totiž rozdíl mezi nějakýám algoritmem (typu šachy) a aplikacemi skutečné AI, z nichž nejnadějnější jsou asi neuronové sítě. Ty fungují podobně jako mozek a přesáhnout jeho schopnosti je otázka pár desítek let výzkumu a vývoje dostatečně brutálního hardware. Do padesáti let zde určitě bude AI, která splní Turingův test. A osobně si myslím, že i podstatně dřív.
ad.[8]
Odvodit postulát na základě postulátů není zase tak těžké :-) Pokud znáte způsob jak odvodit Sch. rovnici z prvotních principů rád se poučím. Rovnice vznikla z úvah nad tzv. vlnovou rovnicí (která je důsledkem Maxwellových rovnic), ale posunula ji zcela na jinou úroveň a nejen to - Maxwellovi rovnice jsou důsledkem Sch. rovnic a vhodně zvolených okrajových podmínek...
Samozřejmě, že je možné postulovat nějaké zákonitosti a principy, nebo ji na základě měření prostě odhadnout (v matematickém smyslu slova), ale o skutečném odvození opravdu nevím. Ony postuláty by byly totiž důsledkem Sch. rovnice, nikoli opačně.
Vylepsovani vlastniho druhu ovsem delaji i lide a je to povazovano v ramci evoluce za zadouci. Stejne tak to je dnes u neuroevoluce semantickych siti a bude to cim dal komplexnejsi.
To ze se to upira strojum je jen problem omezenosti vlastniho lidskeho ega, coz je jedine omezeni, branici priznani inteligence, vedomi, ci jakkoliv to nazvete strojum.
Vsechna zminena odvetvi lidske cinnosti jsou v zakladu jiz ruznymi odvetvimi UI resena, samozrejme s mnohymi technickymi problemy, ovsem nikoli principielnimi. Kreativita v pravem slova smyslu skryva kauzalni retezec, ktery se zda cloveku samotnemu neodvoditelny pouze proto ze pracuje pod urovni(/presahuje) vlastniho lidskeho vedomi.
UI totiz uz vubec nefunguje jen na zaklade nejakeho striktne deterministickeho algoritmu jak si to asi predstavujete pri uvaze nad sachy(coz je vicemene algoritmicky problem klasickeho prohledavani stavoveho prostoru).
Konvergence genetickych algoritmu, zpusob ulozeni informace v neuronovych sitich...to jsou problemy stejne fantasktni jako mysleni lidske.
A agentni systemy s vnitrnimi modely sveta, odvozovani logickych tvrzeni, kvalitativni modelovani, aproximace fyzikalnich modelu...to jsou dnes standartni discipliny UI, ktere resi realne slozite problemy, stejne jako kdysi pan Schrodinger...
V uvedené práci Černého se praví: "Řehulka poznamenává, že myšlení lidské jest dvoudruhové - konvergentní a divergentní." A dále je to vysvětlováno. To je velmi důležité a přitom se neuvádí literární odkaz na toho Řehulku. Moc bych jej potřeboval. Prosím o sdělení literárního odkazu na uvedenou citaci Řehulky na mou internetovou adresu. Dík za pochopení a za Vaši ochotu.
S pozdravem
doc.Ing.Jaromír Bár,CSc.
bar_j@volny.cz,mezi "bar" a "j" je PODTRŽÍTKO, nikoliv pomlčka!
Autor se zajímá především o sociální důsledky a aspekty užívání Internetu, filosofii (etika a kosmologie), teologii, vzdělávání, fyziku a umění. V současné době publikuje na Lupě, DSL.cz, Root, Digiareně i jinde. Vystudoval fyziku a teologii.
V současné době působí také jako šéfredaktor serveru myslenkove-mapy.cz.
Má také své osobní stránky.
Přečteno 72 344×
Přečteno 39 022×
Přečteno 25 131×
Přečteno 18 020×
Přečteno 16 607×