Odpověď na názor

Možná by stačilo zavzpomínat na doby dávno minulé, kdy kapesním počítačům kraloval Palm, těm dražším s klávenicí pak Epoc. Newton od Apple zkomíral na nezájmu dostatečného množství solventních zákazníků.
V té době se Microsoft rozhodl dobýt svět se svými PocketPC (většina to dnes zná spíš pod jménem Windows CE). Jako jedna z výhod, kterou zničí konkurenci, bylo "sjednocení GUI" a použití stejného API (tzn. pro vývojáře snadná přenositelnost aplikací).

Microsoftí ovce hýkaly nadšením, jen Hulán ještě nehýkal, protože odkláněl. Seriozní uživatelé byli skeptičtí - jak může chtít někdo sjednotit ovládání stylusem na 3,5" displeji a myší na 15" obrazovce? To nebude ani kočka, ani pes. A snadná přenositelnost aplikací? Ani omylem.

Historie ukázala, že skeptici měli pravdu. Uživatelé Palmu šíleli, protože oni byli zvyklí efektivně pracovat, např. zadání schůzky či úkolu do diáře byla operace na dva kroky (plus vyplnění dat). U microsoftího Pocket Outlooku to byl porod o mnoha krocích s příšernou neoptimalizací. Portování aplikací se také prakticky nekonalo, protože v podstatě stejné API se stolním Windows neznamenalo, že aplikace skutečně půjde přeložit, protože a) zcela jiné GUI a za b) spousty omezení kapesních Windows.

Takže zatímco Palm umřel úplně, z Psionu se stal EPOC a poté celkem úspěšný Symbian a všechny začal válcovat iOS a Android, Windows CE zkomíraly. Čili systémy, které byly navrženy a optimalizovány pro mobilní zařízení. Prostě dokáží respektovat jejich specifika - omezenou paměť, pomalý CPU, provoz na baterie, malý displej ovládaný prsty. Oproti desktopu, který má relativně neomezenou paměť, mnohojádrové několikagigaher­ztzové CPU, velké či přímo obrovské displeje plus ovládání myší a klávesnicí. Právě pro optimalizaci pro mobilní zařízení iOS a Android zvítězily.

Microsoft se rozhodl pro radikální řez a novou verzi Windows CE postavil na kapesním přehrávači ZUNE (ehm). Optimisti doufali, že systém ještě k něčemu bude, všichni (kromě Hulána a uplacených bloggerů) na Windows Phone koukají skrz prsty a aby se historie opakovala, tak opět přišel s ideou, že se bude sjednocovat rozhraní napříč zcela odlišnými zařízeními. Optimisté (tentokrát včetně Hulána) hýkají nadšením, realisté kroutí hlavou a říkají "Déjà vu".