Hlavní navigace

Proč pomohl “Korejský Indoš” rozhýbat broadband v zemi?

24. 7. 2007 10:38 Viktor Hollmann

Myslím, že čtenářům Lupy není nutné tento projekt představovat. Nechci se pouštět do jeho hodnocení (to už udělali jiní), spíš chci srovnat český Indoš s tím, jak podobný projekt probíhal v Koreji.

Na první pohled mají obě země v telekomunikacích dost společného. Telekomunikace jsou liberalizovány v obou zemích, máme také tři mobilní operátory, mobilní datové služby jsou (ve srovnání s jinými zeměmi) velmi intenzivně. Rozdíly mezi oběma zeměmi se pokusím popsat na příkladu, jak obě země zaváděly internet do škol (více informací o českém Indoši hledejte např. v archívu Lupy).

To, že se Korea zaměří na telekomunikace, se vláda rozhodla ještě za presidenta Park Chung-hee koncem 70. let 20. století. Díky tomu a díky řízené liberalizaci korejského telekomunikačního trhu (kdy stát vhodným nastavením pravidel umožnil, aby Korean Telecomu vyrostlo několik technologicky a finančně silných konkurentů) koncem 90. let korejská i česká vláda chtěly podpořit informatiku na školách a hledaly způsob, jak toho docílit. Česká i korejská vláda zvolila jinou cestu.

Česká vláda vycházela z toho, co nabízí trh a vyhlásila (tedy ne přímo vláda, ale MŠMT se souhlasem vlády) jedno výběrové řízení na všechno, od klávesnic přes servery až po telekomunikační služby. V tendru zůstal jen jediný uchazeč, který svoji pozici náležitě využil, takže ještě v roce 2004 byly všechny školy připojeny rychlostí 64 kbps.

Korejská vláda se naopak rozhodla poptávat (tehdy) nejmodernější služby a oznámila, že vyhlásí výběrové řízení na širokopásmové připojení (tedy 256 kbps a výš) k internetu pomocí ADSL. Poptávala plošné připojení pro všechny školy standardními službami (tedy žádná extra VPN jako Indoš), podmínkou bylo to, že i v budoucnu výsledná cena „za linku“ bude vždy nižší, než cena za srovnatelnou službu pro ostatní zákazníky operátora. Operátoři tak dostali dost času na vybudování silné infrastruktury – tu přitom budovali s jistotou celkového objemu požadovaných služeb. Své business cases tak mohli opřít o velmi přesná data (rozhodně přesnější, než jaká byla k dispozici např. u portálů Quick a Juice). Operátoři tak nabídli připojení drtivé většiny škol, pro zbytek postavil infrastrukturu stát a bylo jen otázkou času, kdy i tuto (státem vybudovanou) infrastrukturu odkoupí operátoři – o to se korejská vláda „postarala“ jinak

Není divu, že při nástup technologie FTTH probíhal v Koreji „přes kopírák“.


Shrnutí
Korejská vláda totiž přesně věděla, co chce a nespokojila se s tím, co jí zrovna operátoři chtěli prodat. Byla si taky vědoma, o jak náročnou akci jde a podle toho nastavila podmínky. Ale ze všeho nejdříve se postarala (vhodným nastavením trhu) o to, aby na trhu působilo několik důstojných konkurentů místního imcumbenta. A právě k takovému stavu máme zatím bohužel docela daleko.

Sdílet

  • 24. 7. 2007 11:40

    noname (neregistrovaný)

    důležité je si uvědomit, že obě akce měly jiný cíl. V korei to bylo rozproudění internetu, v ČR to bylo naplnění stranické kasy a kapes pár jednotlivců. V obou zemích se podařilo cíle splnit, gratulujeme

  • 24. 7. 2007 16:11

    QT (neregistrovaný)

    Rozdíl mezi Koreou a ČR je v něčem jiném. Pominu geografická fakta a historii, kdy ještě nedávno byl v Koreji středověk, takže tam začínali z nuly, zatímco my jsme si hýčkali desítky let starou infrastrukturu. Kdybysme ji vyhodili, tak jsme jinde a levněji, ale takové krátké vzdálenosti jako mají korejci a takový podíl populace ve městech tu zkrátka není.

    Hlavní rozdíl je ve fungování ekonomiky. V Koreji je velká provázanost mezi vládou a firmami. Vlastně mezi tím není rozdíl, ekonomiku i politiku ovládají velké čeboly. Takže když politické vedení vyhlásí, že bude internet ve školách, šéfové firem to zatáhnou z firemního, protože jinak by mohli skončit. U nás se natáhne ruka po dotacích, na které samozřejmě vláda nemá a nebo je utratí za nehorázně drahý projekt.

    Pořád mně ale nepřestává fascinovat, jak se u nás přepočítávají podíly rychlých ADSL linek a to, jak rychlý mají děti internet ve školách. Na co děti internet ve škole potřebují? Na výuku jim stačí to, co mají. Mnohem víc pomůže, když budou moci mít počítač s rychlým internetem doma a tam budou rozvíjet svoje zájmy. Ve škole to nikdy fungovat nebude (max. v Korei, kde zavřou malýho šmudlu do školy, řeknou mu aby se učil a večer ho vyzvednou - kdo se potkal někdy s pár korejci v reálu v Evropě, ví o čem mluvím - takové dítě nechci). Naše školy neumí děti naučit pořádně mateřský jazyk natož cizí, znalosti přírodních věd upadají, schopnost pracovat s textem nic moc, a to není jenom základka nebo střední, většina dnešních vysokoškoláků je v praxi nepoužitelná. A my tady řešíme rychlost připojení škol do internetu. V tom fakt ten problém není...

  • 24. 7. 2007 18:29

    icu (neregistrovaný)

    Ad noname - k tomu (bohužel) není co dodat, ale nemám v ruce nic, co by mohlo pohnout k činnosti "orgány činné v trestním řízení".

    Že v Koreji začínali od nuly, dovolím si nesouhlasit a pokusím se k tomu časem něco napsat. Teď jen stručně - jihokorejská telekomunikační infrastruktura byla cca od 60. let v lepším stavu, než ta česká. Hustota osídlení je v Koreji opravdu vysoká a rozvoji broadbandu to prospívá. Na druhou stranu, FTTH vám tady nabídnou i v domech mimo nejhustší osídlení - obdobně umístěné lokalita v Praze (v dosahu tramvaje budované před válkou, tedy žádné Nedvězí nebo Přední Kopanina) si může vybrat mezi 6Mbps ADSL od TO2 nebo WiFi. Ostatně, srovnání českého trhu s německým nebo švédským také leccos naznačí - v té hustotě osídlení to není.

    Zmiňovaná provázanost vláda - čeboly padla v druhé polovině 90. let, spolu s několika významnými čeboly (asi pro nás nejznámější byly Daewoo a Kia). Některé vazby pochopitelně vydržely, ale situace je diametrálně odlišná, alespoň v telekomunikacích.

    Jinak tady neřeším výuku (nejen ICT) ve školách, ale to, jak stát si může pomoci rozvoji ICT technologií - a tím i ekonomice obecně, aniž by to daňové poplatníky stálo hromadu peněz - Korea pochopitelně neřešila jen školy, ale veškeré budovy veřejné správy. Že to bylo poněkud výhodnější řešení než to, které podepsala vláda v říjnu 2001 (rámcová smlouva s Telecomem, k vidění možná ještě stále na www.micr.cz), je myslím každému jasné.

  • 24. 7. 2007 23:24

    pozorovatel (neregistrovaný)

    predevsim to bylo opravdu nekolikrat predrazene NEKOLIKRAT ! Jak muze nekdo udelat vyberove rizeni v nemz vysledek je cena vyssi nez je soucasna trzni cena v nejdrazsich obchodech a za nejdrazsi sluzby ? A to nemluve o kvalite. Takove pripojeni na CELOU skolu ? To opravdu ani k te vyuce NESTACI. A jeli v tom vsichni politici (cssd i ods a dalsi jejich Becka - jeden to zaridil, druhy diky propojeni na tyto firmy zase mlcel). A bohuzel v tom jeli i nekteri novinari - medialni kampan na odstraneni poctiveho kandidata na ministra skolstvi (utok skrze rodinu a jeho "uklizeni")

  • 28. 7. 2007 13:13

    Janek (neregistrovaný)

    [1] Ano, volby tehdy díky této injekci dotyčná strana vyhrála. Důsledky se nepodařilo odstarnit ani po pěti letech. Pamatujete se na tu reklamní fotku Mlynáře, Březiny, Grosse s Langerem? Poslední to dodnes ve vládě jistí.

    http://www.pedagogicke.org/img/IMS2.gif ;-)

  • 28. 7. 2007 13:15

    Janek (neregistrovaný)

    To [4]: Koho tím poctivým kandidátem myslíte? Já myslím, že poslední takový v českých zemích zesnul v pánu někdy v roce 1841...