Spousta webů zakládá svůj úspěch na vhodném názvu domény. Není to žádná převratně nová informace, ale jasný holý fakt starý jak sám Internet. Mnoho lidí si na této skutečnosti vybudovalo docela slušný e-business, přičemž tím nemyslím analýzy vhodných doménových názvů, ale parazitické skupování potenciálně hodnotných volných domén (PHVD).
Tito lidé (DP – doménoví paraziti) zacházejí s PHVD podobně, jako někteří kupci s pozemky.:
Jsou zde takoví, jenž pečlivě vybírají vhodné lokace pro koupi nového pozemku. Až naleznou vhodné místo, pozemek koupí. Až pozemek koupí jdou hledat další. Zásadně vybírají pozemky, které by v budoucnumohly mítpro někoho jiného obrovskou cenu.
Nic. Jen vyčkávají. Maximálně si na pozemek zapíchnou nějakou reklamní ceduli, či billboard. Někdo tomu taky říká, že si pozemek tzv. „zaparkovali“.
Až se mnohonásobně zvýší původní hodnota pozemku v závislosti na jistých faktorech. Nová hodnota musí být větší, než všechny zaplacené roční daně z pozemku. Běžně 10× až 100× větší. Poté pozemek za novou hodnotu prodají.
Především na faktoru poptávky tj. potřeb jiných lidí.
Poptávka se postupem času zvyšuje vzhledem ke klíčovému postavení pozemku. Klíčového postavení pozemek dosáhne v případě, že jeden či více „poptávajících se“ lidí nenašlo vhodnou alternativu – tzn. jiný vyhovující volný pozemek.
Jsou to většinou ti, jenž mají ochotu pozemek koupit i za vysokou cenu se zájmem na něm postavit nějakou budovu. Tyto budovy jsou pak obvykle používány firmami jako obchody, informační centra, soukromé školy, cestovní kanceláře, pracovní agentury … a další. Právě díky těmto lidem pozemky ožívají. Už to nejsou zpustlé, plevelem zarostlé planiny (inzertní plochy), ale místa reálně využitá, užitečná i ostatním.
Buď se smíří s alternativou ve formě volného a laciného pozemku, který je však pro jejich účely značně nevhodný, nebo od svého záměru upustí, čímž také zaniknou veškeré plány a naděje na stavbu nové budovy. Pozemek lze získat i soudní cestou, ale v našich zeměpisných šířkách o tom většinou nelze dostatečně racionálně uvažovat.
Celý originální článek naleznete na mém druhém blogu: www.oox.cz
(… jak jsem se stal obětí prapodivného cybersquattingu).
Fascinující... Devatenáctiletý 'webový podnikatel', který musí složitě shánět dvě stovky na com doménu. A když už v potu tváře tu ohromnou finanční částku sežene, tak zjistí že mu jí mezi tím někdo vyfouknul. Opravdu smutné, ale ještě teď se směju.
Tak od začátku:
- kdo dřív přijde, ten dřív mele
- ta tvoje doména má k zajímavosti daleko
- Forpsi rozhodně solidní firma není, horší pověst než Psi mají snad už jen banáni a pípni
To Petr:
------------
Devatenáctiletý "webový podnikatel" ? Nebo chudý student, který má hluboko do kapsy ? Záleží na úhlu pohledu. Záleží na tom, jak to vnímáte. ... Kdo dřív přijde, ten dřív mele? Ano, svatá pravda. Potom však nevím, proč spousta lidí vysoudila domény ke kterým "přišli později"...
To Martin V:
-----------------
Ano může to být náhoda, nikde a nikdy jsem to nepopřel, ani nepotvrdil. Pouze jsem to připustil jako jednu z možností. Je to můj vlastní názor ve formě hypotézy. Ať si na to udělá každý svůj obrázek. Věřte nebo ne. Žádné důkazy nemám. Pouze něco, čemu se ve vašich očích může vzdáleně říkat příběh založený na bůhvíjak důvěryhodných okolnostech. Za pravdivostí celého článku si však skálopevně stojím celým svým já. Cílem článku nebylo nikoho poškodit, pouze poukázat na domněnky a připustit tu či onu možnost .. nikoliv ji potvrdit.
Napsal jsi příspěvek, ve kterém pouze lákáš na svůj "skutečný" blog. Tamní článek jsi však během 24 hodin stáhnul (resp. znepřístupnil), protože ti zavolali z Forpsi - firmy obviněné z ukrutného komplotu ukrást ti doménu, než získáš peníze na její registraci.
Já chci své peníze zpátky!