Internetové diskuse a Prolux Consulting: tady končí prdel

18. 3. 2010 12:02 Marek Antoš

K nedávnému dvanáctému výročí Internet Infa jsme včera dostali opožděný dárek: poprvé jsme prohráli u soudu. Na základě žaloby společnosti PROLUX Constulting Int, s.r.o., nám soud uložil, abychom smazali jedno vlákno diskuse pod článkem na Měšci. Zatím jde o nepravomocný rozsudek v první instanci a přemýšlíme, jestli se máme odvolat. Konkrétní kauza vlastně není moc důležitá: pokud z Internetu zmizí jedna diskuse o jedné pochybné společnosti, svět to přežije. Nejde ani o nás: požadavek, abychom Proluxu zaplatili 50 tisíc jako zadostiučinění, soud zamítl. V sázce je vlastně jen maličkost: jak má Internet v budoucnu vypadat a kam sahá svoboda projevu.

Napřed krátká rekapitulace, o co jde:

1. Na Měšci jsme v roce 2006 vydali článek o tom, jestli je lepší prodávat byt vlastními silami nebo prostřednictvím realitních kanceláří. Obchodní firma PROLUX Consulting Int se tam neobjevila ani v náznaku a článek sám byl vcelku neutrální.

2. V diskusi pod článkem se někteří čtenáři pochlubili se svými vlastními zkušenostmi s realitními kancelářemi, které nejsou vždy jen dobré. Je zajímavé, že diskuse pokračovala poměrně dlouhou dobu, možná i pod vlivem vyhledávačů, které do ní přiváděly nové účastníky. Na začátku roku 2008 se
tak mezi zcela věcným popisem různých zkušeností v názoru jedné čtenářky poprvé objevila zmínka o Proluxu, stejně jako o několika jiných realitkách. Postupně pak následovala i řada dalších příspěvků, celkem se slovo Prolux vyskytuje v šestnácti z nich. Prakticky všechny jsou negativní, je však mezi nimi i příspěvek označený jako „vyjadreni PROLUX“, ve kterém se tato společnost hájí.

3. V červenci 2009 jsme od společnosti PROLUX Consulting Int dostali žádost, abychom tuto diskusi smazali. Je třeba říci, že podle zákona provozovatel diskusí neodpovídá za jejich obsah a nemusí jej nijak kontrolovat. Pokud se však dozví, že určitý obsah je protiprávní, je povinen jej odstranit, a o to jsme byli žádáni. Odpověděli jsme, že pokud se prokáže protiprávnost dotyčných příspěvků, jsme samozřejmě připraveni splnit svou zákonnou povinnost, k tomu by nám však Prolux musel poskytnout nějaké další důkazy. Přiznávám, že v podobných případech jsme vždy trochu konzervativní a snažíme se nic bezdůvodně nemazat. Zde navíc přistoupily pochybnosti o praktikách této společnosti, o nichž bylo natočeno i několik televizních reportáží, byla podána trestní oznámení, na Internetu existují stránky sdružující poškozené zákazníky apod. Výsledky vyhledávání, co se o ni na Internetu píše, ostatně
umožňují, aby si každý udělal obrázek sám. Je samozřejmě možné, že nic z toho není pravda, ale z pozice vydavatele a provozovatele diskusí to těžko posoudit bez toho, že by nám Prolux věcně a věrohodně vysvětlil, proč jsou příspěvky jeho někdejších zákazníků nepravdivé. To se nestalo, ba dokonce se o to Prolux ani nepokusil.

4. Místo toho na nás v září 2009 podal žalobu a žádal jednak odstranění sporné diskuse, jednak zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 50 tisíc Kč. Protože Měšec nebyl jediným místem, kde se o něm psalo, podal i další podobné žaloby, například na CPress Media, který vydává server Finexpert.cz. Ani soudu ovšem nenabídl důkazy o tom, že by příspěvky nebyly pravdivé. Omezil se na tvrzení, že podle občanského zákoníku má každá právnická osoba právo na ochranu dobré pověsti, a proto jakýkoliv, libovolný zásah do ní je protiprávní. Pravdivost či nepravdivost tedy není třeba prokazovat, jde o protiprávní obsah a provozovatel diskuse je povinen jej odstranit.

5. Soud zatím včera svůj rozsudek vyhlásil pouze ústně, písemně a s podrobným odůvodněním jej teprve sepíše; moje shrnutí proto berte s jistou rezervou. Na argumentaci Proluxu nepřistoupil, protože je natolik obecná, že by to v důsledku znamenalo zákaz jakékoliv kritiky, což je obtížně přijatelné. Ta však nesmí překročit meze slušnosti a je povinností provozovatele zajistit, aby se v diskusích nepoužívaly vulgarismy. K tomu zde podle soudu v některých příspěvcích došlo, proto rozhodl o tom, že se celé označené vlákno má smazat. Požadovaných 50 tisíc Proluxu nepřiznal, ani náhradu nákladů řízení. Důvodem byl zřejmě celkový kontext a snad i pověst Proluxu, vyplývající z jiných zdrojů.

teď pár úvah, které se mi honí hlavou:

1. Internetová anonymita přímo vybízí ke zneužití. Někdo se mi nelíbí? Není nic snazšího, než ho v diskusi pomluvit. Svádí to i k nekalé soutěži. Když budu soustavně do všech diskusí psát, že konkurenční společnost podvádí své zákazníky, to by bylo, aby tomu část čtenářů neuvěřila. Je pochopitelné, že musí existovat nějaký způsob, jak se takovým praktikám bránit. Kdyby ne, brzy vzniknou zástupy specializovaných agentur, které budou chrlit tisíce podobných negativních příspěvků, aniž by se kdokoliv měl šanci dobrat pravdy.

2. Provozovatelé diskusí obvykle v podobných kauzách nejsou přímo angažování. To je částečně výhoda, protože jsou neutrální. Je to ale také podstatná nevýhoda: my vůbec nevíme a nemůžeme vědět, která z obou stran nějakého sporu má pravdu. Pokud bychom v podobných případech mechanicky mazali diskuse na základě jakékoliv žádosti, která nám přijde (a chodí jich dost), velmi často by to postihlo i zcela pravdivé příspěvky. Podle mého tak nezbývá, než chtít po žadateli, aby prokázal, že pravda je na jeho straně. Chápu, že někdy je těžké vysvětlovat, že se něco nestalo, ale přinejmenším určitá míra přesvědčivosti je myslím nutná. O to se Prolux ani nepokusil: nejenže nikdy nedokázal, že by příspěvky byly nepravdivé, ale on to vlastně ani netvrdil.

3. O diskusích na Internetu se občas mluví jako o žumpě. V některých případech to může být pravda a my sami často řešíme, jaká je vhodná strategie. Co je vlastně pro naše čtenáře lepší: svobodný prostor, nebo prostor regulovaný, ale čistý? Nemyslím si, že existuje jediná správná odpověď. Ba dokonce není stejná bez rozdílu pro všechny servery. Velké zpravodajské weby už zřejmě překročily hranici, kdy je regulace nutná, zatímco na menších specializovaných titulech se většinou diskuse drží uvnitř určitých mezí.

4. Ve zmiňovaném případě se v 16 příspěvcích o Proluxu objevily tři expresivní výrazy, o které se rozsudek opírá. Konkrétně:„Spo­lečnost PROLUX lže jak svině“, „zlikvidovat PROLUX!!!!“ a „Nikdy jsem si nemyslela jaká jsem s prominutím husa a naletím podvodníkům, jinak je nazvat nemůžu.“ Šestnáct let strávených na Internetu jistě může mít vliv na charakter, a tedy i na moje vnímání těchto vyjádření. Nezasažený člověk by to možná zhodnotil jinak, mně se však vzhledem k celkovému kontextu (!) nezdá, že by šlo o vyjádření nepřijatelná. Pokud by byl stejným způsobem osočen někdo, kdo by následně prokázal, že je čistý jako lilie, nepochybně bych to vnímal jako nepřijatelný příspěvek, který je nutné okamžitě smazat. To ale není tento případ: skutková tvrzení o nekalých praktikách Proluxu nebyla vyvrácena, ba ani vyvracena. Nelze přehlédnout, že slovo „zlikvidovat“ zde má úplně jiný význam než u běžného člověka. Tam bychom se asi nevyhnuli pocitu, že má jít o fyzickou likvidaci (s čímž bychom se nemohli smířit), zatímco likvidace společnosti je naprosto běžný proces, který přesně tímto pojmem označuje zákon.

5. Soudu nejde o pravdivost či nepravdivost kritiky, kterou nijak neposuzuje, ale pouze o její formu. V důsledku tak z nás, provozovatelů diskuse, činí arbitry slušnosti. Co je a co není přijatelné slovo? Jak vidíme z tohoto případu, svině už zjevně ne; a co třeba svinstvo? „To hnusné bílé svinstvo padá mi za límec“ – pryč s tím? A co třeba malebné slovo prdel? Okamžitě smazat cokoliv, kde se objeví? Nebo je závadné jen někoho do ní poslat, zatímco dělat si ji z jiného je v pořádku? Formulace „Prolux si z nás dělá prdel“ namísto té původní se lhaním už by ale asi taky neprošla. Vynalézavost diskutujících je bezmezná: takže co třeba varianta „p.r.d.e.l“? Babo raď. (Pokud tedy baba také není vulgarismus.)

6. Nelze ovšem přehlédnout, že sám soud se této roli vyhnul. Pokud mu nevadí kritika, ale jen vulgární kritika, měl myslím vhodnou příležitost ukázat, co do této kategorie patří, a rozhodnout o smazání zcela konkrétních příspěvků. Místo toho se přiklonil ke smazání celého vlákna, tedy včetně názorů, které z mezí slušností nijak nevybočily.

7. Formálně vzato jde o spor mezi Proluxem a námi jako provozovatelem diskuse. Fakticky se však týká především našich čtenářů a jejich svobody projevu. Ta je součástí práv zaručených Listinou základních práv a svobod, ale samozřejmě není a nemůže být bezbřehá. Pokud narazí na jiné základní právo, kam patří i právo na ochranu dobré pověsti, je vždy třeba posoudit konkrétní případ a rozhodnout, které z nich má dostat přednost. I vulgární projev podle mého názoru může zasluhovat ochranu; svoboda projevu tu není od toho, aby chránila spisovná vyjádření Mirků Dušínů, se kterými všichni souhlasí a nevzbuzují žádné konflikty. Na to bychom ji nepotřebovali; taková vyjádření nikomu nevadí, co tedy chránit? Jejím smyslem je naopak ochrana kontroverzních výroků. Jestliže má dojít k tak zásadnímu zásahu do svobody projevu, jakým je úplné smazání názorů, zdůvodnění by mělo být zcela jasné a vysvětlit, v čem každý jeden z nich zasahuje do práv druhých. Příkaz soudu, aby bylo smazáno celé vlákno diskuse, aniž by přímo vyjádřil k jednotlivým příspěvkům a jejich obsahu, se mi jeví jako pochybné a porušující ústavní zásadu přiměřenosti zásahu.

Co z toho plyne? Ještě nevím. Každopádně jsem zvědavý na vaše názory. Jen prosím: bez vulgarismů.

Sdílet

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).