[12] úrok - je jedno jaké budou, podstatné je, že to nikdo neví, když to nikdo ještě nedohodl, takže předhazovat jejich výši je blbost. Lobby atd. si nechte, to jsou nesmysly, konkurence tu funguje, sám to zmiňujete. Spočítejte si celkové náklady na vedení účtů v různých zemích a zjistíte, že nejsme nijak vedle (když nebudete počítat země, kde nyní banky krachují, to u nás bylo v roce 97, proto jsou u nás banky opatrnější).
Nechápu proč by měl stát systematicky platit školám více, naopak stát by měl systematicky platit školám méně, nepotřebujeme >50 % vysokoškoláků v populaci, což je letošní průměr u letošních studentů, když lidí s IQ nad 115, které se dříve považovalo za samozřejmost pro vysokoškolské vzdělání má v populaci 2× méně lidí. Měl by podporovat kvalitu před kvantitou. Máme asi 5× víc vysokých škol na hlavu než třeba v UK.
Studium na vysoké škole je v každé moderní zemi prestižní záležitost, kterou si mohou dovolit jen velmi chytří, nebo bohatí.
Nezapomínejme také na to, že 3-5 let studia VŠ znamená kromě 3-5 let nákladů pro stát také 3-5 let ztráty příjmu pro stát z daní. Takže opravdu není sebemenší důvod pro to, aby stát platil hloupým a chudým lidem byť jen jedinou korunu na studium na VŠ.
Samozřejmě stát by měl více podporovat vědu a výzkum a obecně školství jako celek (není dost dobře možné, aby měl učitel po 6 letech vysoké školy a mnoha letech praxe nástupní plat nižší, než jeho žáci po střední či dokonce základní škole někde na stavbě, to samé ale platí i pro lékaře atd.).
Ad přetahování - v článku jsem to dal jako příklad toho, co si nebudou moci nelogicky dovolit ty levnější preferované školy. U obecných oborů to budou učitelé, u odborných zas vybavení.
Tomáš Kapler, specialista v oblasti internetového marketingu, konzultant v oblasti datových sítí a připojení k internetu
Přečteno 143 301×
Přečteno 84 343×
Přečteno 47 901×
Přečteno 37 998×
Přečteno 31 522×