Hlavní navigace

Je vám jedno, co hrají vaše děti?

16. 11. 2012 21:59 (aktualizováno) Jiří Vojáček

Počítačové hry u nás už dávno nejsou jen zábavou pubertální mládeže – v ČR hraje takřka třetina populace a i tento údaj dokazuje, že dopad herního průmyslu je v naší zemi již prakticky srovnatelný se zeměmi západní Evropy.“ (Asociace herního průmyslu)

Přitom vyznat se počítačových hrách, to je věru koníček na dva úvazky. Her je tolik, že tvoří naprosto neprůhlednou džungli, v níž se dají najít klenoty i skutečně nebezpečné kusy. Zdálo by se být logické, že s rostoucím vlivem her poroste také snaha poskytnout uživatelům informace o tom, jak která hra působí, co kromě naplnění volného času přináší, co naučí, jaká rizika nese. Ani výrobci, ani distributoři zatím nepochopili, že je to opravdu nutné

Děti a hry

FIFA 13

Jsou věci, na které člověk hned tak nezapomíná. První den v práci, první sex anebo první šavle na náměstí po prvním velkém mejdanu. Úplně stejně ale vzpomínám na propařené teenagerské noci, na jejichž začátcích jsem rodiče ujišťoval, že „ještě tohle kolo“, abych je nevyspalý zarudlýma očima znovu viděl až s prvními paprsky ranního sluníčka, které mi prosvítaly na monitor, běžící přirozeně celou noc.

Od té doby videoherní průmysl poněkud pokročil a tak už počítačové hry nejsou jen zábavou zvláštních, stranících se skupinek obrýlených mladíků. Dnes už hraje skoro každý. Na služebním mobilu, na PC, na kterém manželka dělá účetnictví, na konzoli, koupené dětem k posledním Vánocům. Podle statistik AHP vzrostl český trh s počítačovými hrami jen za poslední tři roky o 30 %.

Přitom mezi deseti nejprodávanějšími hrami je hned sedm titulů, které jsou nevhodné pro děti a pouze tři – fotbal, hokej a formule – které hodnocení PEGI dětem doporučuje. Překvapení? Asi ani ne, když všechno ostatní jsou střílečky, RPG nebo onlajnovky. Assassin’s Creed, Battlefield, Call of Duty.

Což o to, škoda rány, která padne vedle, a ve videohře to platí dvojnásob, nicméně pokud předvánoční nákupům, strhávajícím žebříčky prodeje, vévodí brutální mlátičky, které pak mezi svátky hrají děti hluboko pod doporučovanou věkovou hranicí, asi je někde chyba.

PEGI a bezpečnost

Diablo 3

Asociace herního průmyslu ve své poslední roční zprávě dále píše: “Chápeme, že pro mnoho rodičů je velmi obtížné orientovat se v nabídce dnešních videoher, dohlížet na to, co jejich děti na počítači nebo na herní konzoli hrají a případně i vybrat hru, která odpovídá věku dítěte. Videohry jsou úžasnou zábavou, která není tak pasivní jako sledování televize. Dítě se pomocí her může zlepšit v angličtině, vybrousit logické uvažování a dnes už dokonce i protáhnout tělo. Je ovšem zřejmé, že na trhu se objevují hry, které jsou určeny jen pro dospělé publikum a dětem by se neměly dostat do rukou.

Nutno podotknout, že v Evropě, stejně jako jinde ve světě, máme rozvinutý systém hodnocení, který Vám naznačí, pro jakou věkovou kategorii je hra vhodná. Vzpomeňte si, ty čtverečky s barevnými čísly jste na přebalech her už určitě někdy viděli. Jde o tzv. panevropskou databázi informací o hrách, neboli PEGI. Smutnou skutečností je, že ačkoli podle výzkumu AHP skoro 90% rodičů souhlasí s tím, aby hry byly značené co do vhodnosti pro dítě, plných 78% z nich hodnocení PEGI nezná.

Scio a vzdělávací potenciál

Scio je známé jako “ty testy”. Méně se ví, že se Scio je jedním z průkopníků paralelního, tedy mimoškolního vzdělávání, jehož iniciátoři tvrdí, že proces učení probíhá stále více jinde než ve škole. Zdůrazňuje vliv a rozvojový potenciál, který přináší technologie, média či právě hry.

Propagátoři paralelního vzdělávání také poukazují na skutečnost, že škola v mnohém vzdělává děti podle konceptu vytvořeného už v průběhu 19. století, přičemž velká část tohoto vzdělání se z hlediska faktické využitelnosti limitně blíží velkému, kulatému nic. A co je důležité, paralelní vzdělávání klade daleko větší odpovědnost na rodiče, nebo spíše řečeno, ukazuje rodičům, že zodpovědnost je na jejich straně.

Portál JakouHru.cz

A protože počítačové hry Scio považuje za důležitou součást paralelního vzdělávání, spustí na konci roku hodnotící portál, obsahující expertní recenze stovek her, které jsou u nás k dostání. Půjde o hodnocení nejen z hlediska rizik pro děti, ale zejména z hlediska vzdělávacího a výchovného potenciálu. Budeme hodnotit, jak hry zlepšují schopnost logicky uvažovat, jak rozvíjí schopnosti komunikace a spolupráce, nebo jak pomáhají dítěti naučit se cizí jazyky. Kritérií budou desítky, každá hra projde detailní analýzou. Čeští rodiče dostanou do ruky ojedinělý manuál, jak rychle a efektivně zjistit, kterou hru koupit k Vánocům, pokud chtějí u dítěte rozvinout některou specifickou schopnost či znalost, a naopak kterou hru nekupovat, protože je plná rizik, ohrožujících zdravý vývoj dítěte.

Distributoři, ach bóóóže…

Jde o nekomerční aktivitu, Scio neplánuje přístup k recenzím zpoplatňovat. Projekt možná zaplatí sám sebe, ovšem jeho ambicí je zejména přivést rodiče k hlubšímu zájmu o vzdělávání vlastních dětí. Člověk by proto řekl, že iniciativy tohoto typu budou mít u distributorů počítačových her zelenou – kdo jiný než distributoři by měl mít zájem na tom, aby rodiče věděli, co chtějí, a dovedli si odpovědně vybrat. O to víc překvapí, že ještě dnes existují velké distribuční společnosti se stovkami zaměstnanců a miliardovými obraty, kterým je nějaká vhodnost pro děti šumák. Je ti pět a chceš někomu uříznout motorovkou hlavu? Žádný problém, určitě jsme pro tebe něco dovezli…

LittleBigPlanet

Tři ze čtyř členů Asociace herního průmyslu – pro někoho možná překvapivě mamuti Electronic Arts a Microsoft a s nimi čeští Conquest entertainment, vyšli projektu vstříc, stejně jako několik dalších, stojících mimo asociaci, například berounský Comgad nebo pražští ABC Data. Krom toho, že podporují sociální odpovědnost, dávají najevo sebevědomí zdatného obchodníka 21. století, který se nebojí nezávislého hodnocení svých produktů.

Bohužel jsme se při přípravě projektu setkali i s opačným přístupem. Dvě, na naše poměry mamutí společnosti, Sony a zejména legendární Cenega, nereagovaly, jak by se dalo od profíků očekávat.

Nezávislé hodnocení? Scio? Vhodnost her pro děti? Přijďte po Vánocích. Anebo víte co? Raději nechoďte vůbec…

Resumé

Ale já to nevzdávám :) Věřím, že se distributoři chytí za nos, přidají se ke kolegům z ostatních firem a uznají, že zkulturnění trhu, který žádá nezávislá hodnocení vhodnosti her pro děti, prospěje celému odvětví.

Snad nejsem příliš velký optimista.

Sdílet

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).