[127] Přidám se k Esovi: "SEBEVRAŽDA" je prezentována jako cosi hnusné, odporné a špatné. To je výklad vzešlý z křesťanství na jeho počátku, kdy bylo potřeba tuto myšlenku indoktrinovat prostému lidu proto, aby hezky pracoval na svého krále a neremcal. Zvláštní je, že i religiózní společnosti jako byla stará řecká či římská, nepovažovaly sebevraždu za cosi "nehodného", ale za projev svobodné vůle. Sebevražda je "špatná" především pro krále (či stát), protože je připravuje o daňového poplatníka. Takže váš argument o sebevraždách v souvislosti s "obhajobou" lze říct i takto:
"Podívejte se na lidi, kteří vsadili na jedničku - ateismus. Sklony k prosazování vlastní vůle, k překračování tabu, k přirozenému výběru partnera pro zajištění potomstva a dalším společnosti škodlivým jevům. A teď lidi, kteří vsadili na dvojku - víru. I u nich se podobné jevy objevují, ale v daleko nižší frekvenci. Vysvětlíte to jako náhodu?"
Ne, vysvětlím to jako váš omyl. Pletete si "víru" a "náboženství". Vámi popisovaná nižší frekvence oněch veskrze přirozených jevů je dána nikoli vírou, ale náboženstvím, a je pochopitelná, protože prvořadým úkolem náboženství je omezit svobodnou volbu natolik, aby "ovečky" svým pánům neutíkaly... Výklad víry je pouze jejich nástrojem, nikoli podstatou.
