Hlavní navigace

Úvaha: budoucnost s ACTA

31. 1. 2012 11:46 (aktualizováno) Jan Šablatura

Bylo tomu 19. ledna roku 2038. Nějaká družice pojmenovaná podle slavného astronoma přestala být ovladatelná, ale ani tehdy svět neskončil. Lidé byli asi trochu otupělí, konce světa nebrali vážně.

Tříčlenná rodinka sledovala televizi. Nebyla to ani tak televize jako spíše elektronická tapeta. V dolní části obrazu svítil nápis Apple-Samsung OLED. Asi kvůli absenci rámu.

Sledovali kanál Prima Nova Drama. Právě skončil jeden z dílů The Simpsons. Anglicky s českými titul­ky. Nikdo tomu nevěnoval pozornost. Rodiče jazyky uměli a beztak ani nesouhlasili s českým dabingem. Ať se Kunhuta učí!

Začala půlhodinka reklam. Kunhutě se chtělo na záchod. „Nikam nepůjdeš! Jen v akutním případě,“ papouškoval její otec, „byla by to krádež! A my nebudeme nikoho okrádat!“

A tak tam seděli do té doby, než na ně televize vybafla s dotazem, zda chtějí přehrát další díl Simpsonů. Chtěli.

Později večer šel otec „na jedno“ do knihovny. Pokecat si. Postěžovat. Vyslechnout cizí názory. Jinde to bylo zakázáno. Knihovna-hospoda bylo to poslední místo, které podporovalo ten typický lidský latentní revolucionizmus. Takový Hyde Park.

Nebyly tam k vidění knihy, ale měli tam přístup k internetu. Tomu původnímu, který kdysi musely vlády oddělit od internetu 2.0. Toho nechráněného před DDoS útoky, plného nebezpečných názorů, porna, warezu a starého Facebooku.

Používali ho už jen jako kuriozitu. Pro zasmání. Byli jinde.

A jak si představujete budoucnost s ACTA vy?

Sdílet

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).