Hlavní navigace

Runet, bajnet, tatnet, skynet a jiné nety

17. 5. 2011 16:17 (aktualizováno) Libor Zajíček

Jedno v Čechách postrádám, a to domácí slovíčko pro český internet. Čechnet se možná jmenuje nějaká firma, ale můžeme jen závidět třeba Rusům, kteří s vřelostí mluví o svém Runetu. Podle Wikipedie slovo Runet vymyslel roku 1997 Raffi Aslanbekov a rozšířil ho v okruhu svých přátel. Zvyk dát svému internetu své jméno se rozšířil po tamním kulturním okruhu, a tak máme i Kaznet (v Kazachstánu), v Bělorusku Bajnet, na Ukrajině Uanet, v Uzbekistánu Uznet. Vlastní -nety jsou ale v rámci Ruska samotného – Tataři mají Tatnet, Čuvaši Čavaštet (i když ti nejsou v pojmenování jednotní. Ve hře jsou názvy <em>Чăваш Интернечĕ</em>, <em>Чăваштет</em>, <em>Чăваш Тетелĕ)</em>). Tato elektronická „území“ jsou vždy částečně částí Runetu, protože obsahují i materiály v ruštině.

Nepochybuji o tom, že i u nás je a byl nějaký Raffi Aslanbekov, který si vymyslel českému internetu přezdívku, ale ta zřejmě nepřekročila zmíněný okruh přátel. Z anglického světa jsem vždy slyšel jen lakonické (internet), web – konečně lze jen obdivovat jejich historickou výsadu věci vynalézat a říkat jim vlastními srozumitelnými slovy. Někdo ovšem namítne, že i my někdy říkáme „síť“ nebo Němci „Netz“, a bude mít pravdu. Přece jen ale raději hážem anglickými slovy – líp to zní.

Zpět k Čuvašům: tamní internet je, kromě toho, že řada lidí o něm ani o Čuvaších nikdy neslyšela, pozoruhodný i z jiného důvodu. Na to, kolik Čuvašů je, je totiž docela obsáhlý. Zajímavé je srovnání rozsahu Wikipedií v lokálních jazycích Ruské federace. To je ostatně zajímavé i v globálním měřítku, kdy některé početné jazyky mají internet a Wikipedii spíše skromné. V poslední době se v této souvislosti mluví o arabském světě, který zatím ve vlastním jazyce mnoho „contentu“ nevytvořil. Podobně je na tom třeba Ukrajina a ukrajinština. Jiné Wikipedie, třeba holandská či německá, jsou docela obsáhlé.

Zajímala by mě odpověď na zdánlivě absurdní otázku, jak velká by mohla být třeba Wikipedie britská, neřku-li irská. O ukrajinské jsem slyšel názor, že existuje pro publikování materiálů, které by v jiných jazykových verzích nestrpěli. Ukrajinci, ve své většině rusofonní, využívají Wikipedii ruskou, případně anglickou. Nepochybuji, že do ruské mnoho z nich přispívá, čili pracují na zvelebování Runetu.

Češi se asi v tak velké míře jinde realizovat nebudou. Nepojmenovaný „Čechnet“ ovšem není z největších, a některé věci prostě nepokrývá nebo pokrývá nekonkurečně, například jen jednou službou. Zajímavé je pozorovat jak se s klesajícím počtem „uživatelů“ proměňuje kvalita obsahu. Nevím, zda platí úměra „čím míň, tím hůř“. U uzavřených, jednojazyčných komunit bych to ale očekával. V čisté podobě je takových pomálu. Slovenský internet se asi příliš nehodí, protože fakticky žije s českým a český se slovenským, takže nelze říci, že český má 10 000 a slovenský 5 000 000 poten­ciálních uživatelů. Je to jakési patnáctimilionové kontinuum, kde asi Slováci budou více čerpat z českého než naopak.

Tristní je internet lužicko-srbský. Vyvolává dojem, že stránky se dají počítat na prstech, a třeba v oblasti videa a audia je to snad i pravda. Lužicko-srbsky mluví, pokud věci hodně fandíme, 60 000 lidí, kteří mluví i německy, čímž je řečeno mnohé. (Lužičtí Srbové žijí v Německu severovýchodně od Drážďan.) Co najdeš, když hledáš v jazyku, kterým mluví několik desítek tisíc lidí? Wikipedii, texty v literárním archivu, stránky saského rádia MDR, které publikuje rovněž srbsky, pár srbských portálů, nějaké českéh, občas polské stránky, a šlus. Googlovat si správné tvary či význam slovíček moc nejde, protože „Lužnet“ není tak velký, aby se vyskytovala všechna slova ve všech tvarech.

Na výzkumy tohoto typu se hodí znát kdejaký málopočetný jazyk, takže zkoumání internetu kupříkladu aramejského či inuitského budu muset odložit. Dalo by se ovšem porozhlédnout se po slovanské oblasti a probádat třeba rusínské či slavomakedonské weby. Snad někdy příště.

Sdílet