Odpověď na názor

Zdravim,

urcite ne variantu c.2. tedy ukrajovat si z volneho casu a pocitat s tim jako s rezervou. Tohle je opravdu cesta do pekel, protoze pri takovem vytizeni pak znacne klesa produktivita. Jednoduse receno "to za to nestoji". Pro nektere lidi to muze byt i navykove, ve smyslu ze "jednou se prece nic nestane, budu vyjimecne pracovat i cely vikend". A pak je to porad.

Sledovat prubzne jak ty projekty bezi a necekat az nekde vznikne opravdovy prusvih a teprve ten pak resit, to uz je pak pozde. Nekdo to tu uz drive pojmenoval jako "komunikace". Ta komunikace by mela byt predevsim ucelna, ale ne byrokraticka (nevim jak to lepe popsat, ale snad je tomu rozumet). Typicky ve vetsich firmach sice stale organizuji ruzne meetingy a vyplnuji sheety, nicmene o skutecnem stavu veci casto moc nevedi. Tohle se vam v mensi firme jeste stat nemusi ;-)

Posledni vec co me napada je mit na ty nejdulezitejsi casti projektu spolehlive lidi, od kterych vite co muzete ocekavat a oni naopak jeste vidi vysledky sve prace. Obecne by mel projekty ridit nekdo, kdo se v danem oboru vyzna a drive v nem pracoval (napriklad programatory ridit clovek co nejaky cas uspesne programoval atd.), aby dokazal realne odhadnout co ti lide jeste mohou v danem case zvladnout a co uz ne. Tito u nas myslim obecne chybi a jsou suplovani tzv. univerzalnimi managery. Podle toho to pak vypada.

Mozna to neni prilis odborna odpoved, je z pohledu cloveka co sice projekty neridi, ale vidi jake ma to rizeni potom dopady ;-)