Po několika dnech marného snažení jsem se odhodlal k nejhoršímu: svěřit se světu s vlastní neschopností. Něco takového nikdo z nás nečiní rád, takže vám musí být jasné, že jsem opravdu zoufalý. Vlastně mi zbývá poslední naděje: že mi pomůže nekdo z vás.
Můj problém začal před několika měsíci, když mne napadlo, že bych v rámci svého vědeckého snažení mohl prozkoumat politickou aktivitu cizinců v České republice. Když to zjednoduším: od našehp vstupu do Evropské unie mohou podle zákona v komunálních volbách volit i občané jiných členských států, kteří u nás (v dané obci) mají trvalý pobyt. Nikdo ale neví, jestli to doopravdy dělají: potřebná data jsou totiž roztroušená na jednotlivých obecních úřadech, kterých je asi šest a půl tisíce. Pokud chce totiž cizinec volit, musí ještě před volbami zajít právě na obecní (městský) úřad a zapsat se do takzvaného dodatku k voličskému seznamu. Nikam dál se to ale nehlásí.
Nevadí, řekl jsem si, kdyby to bylo snadné, nebyla by to věda. Vybral jsem reprezentativní vzorek, rozeslal datovou schránkou asi 450 žádostí o informace, týdny urgoval mlčící úřady, došlá data zapisoval do tabulky, dohadoval se o úhradě, stěžoval si na nečinnost atd. S detaily vás nebudu unavovat, protože v tomhle problém není: bylo to pracné, ale je to za mnou.
Shromáždil jsem tedy hezká data o tom, kolik cizinců v oslovených obcích chodí volit, jenže nejsou mi k ničemu, když nevím, kolik cizinců tam volit nechodí. Jinými slovy, kolik jich tam žije celkem. Tohle kupodivu obce nevědí, takže mi to ani nemohly říci; evidenci cizinců totiž podle zákona vede cizinecká policie.
Zeptal jsem se tedy na policii a celkem rychle dostal požadovaná data. A tady začínají potíže: dostal jsem toho totiž mnohem (mnohem!) víc, než bych potřeboval, a v úplně jiné struktuře, než se kterou dokážu pracovat. Tabulka, kterou bych chtěl, vypadá zhruba takhle:
Obec | Okres | Počet cizinců z EU s trvalým pobytem | Počet cizinců z EU s přechodným pobytem |
Ouholičky | Benešov | 41 | 2 |
Prčice | Sedlčany | 12 | 15 |
atd. |
Ve skutečnosti však mám (po řadě úprav a čištění původního souboru):
Obec | Okres | Země původu | Trvalý pobyt | Přechodný pobyt |
Ouholičky | Benešov | Argentina | 12 | 4 |
Ouholičky | Benešov | Slovensko | 40 | 1 |
Ouholičky | Benešov | Kypr | 1 | 0 |
Ouholičky | Benešov | Malta | 0 | 1 |
Prčice | Sedlčany | Vatikán | 10 | 0 |
atd. atd. atd. |
Vtip je v tom, že celá tahle tabulka má asi 45 tisíc řádků, což poněkud komplikuje zpracování. Zkusil jsem z ní data vytáhnout prostřednictvím funkce DSUM, rozkopírované k názvu každé obce… což bylo to poslední, co jsem před dvěma dny na svém počítači udělal. Od té doby Excel počítá a počítá, 98 % procesoru zabírá, ale nikam se nedostal. Zatím ho stále nechávám běžet, ale všem nám je jasné, že tenhle běžec do cíle nedoběhne.
Mezitím jsem na jiném stroji zkusil různé triky, které by tu úlohu zjednodušily: například data setřídit a rozdělit na deset menších hromádek, takže by nebylo nutné při výpočtu neustále pracovat se všemi daty, ale prohledávat jen 10× menší množinu. Výsledek se dostavil: výpočet je sice stále neuvěřitelně pomalý, zato je ale mnohem pracnější na lidskou obsluhu. Učinil jsem totiž zajímavé pozorování: když ty vzorce kopíruju jednotlivě, jednu obec po druhé, trvá výpočet řekněme 2 sekundy na každou. Když to ale zkusím kopírovat v blocích, výrazně se zpomaluje: deset buněk netrvá 20 sekund, nýbrž minutu, dvacet buněk netrvá čtyřicet sekund, ba ani dvě minuty, nýbrž spíš tak čtyři. Kolik by trvalo těch 6 tisíc obcí ani nechci počítat.
Zkrátka: po třech dnech snahy jsem dospěl do bodu, kdy je mi jasné, že s tím už nehnu. Chyba je zjevně mezi židlí a klávesnicí, ale bohužel i za ní: Excel se s touhle úlohou nedovede poprat a já ho neumím líp zaúkolovat ani použít vhodnější nástroj.
A tak tedy: pomoc!!!!! Když mi někdo dokážete poradit, jak mám dosáhnout výsledku, královsky se vám odměním.:-)
HOTOVO!
Přátelé, děkuju moc. Zase jednou můžu říci, že Internet je báječná věc. Zhruba v půl druhé jsem dopsal tenhle spot a poslal o něm echo na Twitter a na Facebook. Hned poté jsem – trochu otráveně – vypnul počítač na fakultě a vyrazil domů, abych se najedl a přišel na jiné myšlenky. Než jsem sešel to jedno patro a vyšel před budovu, už jsem měl první odpověď. A za chvílí už se sypaly další a další, ze všech kanálů, do kterých jsem dal vědět. Než vám řeknu, jak jsem to nakonec provedl, zkusím ty nápady shrnout; třeba se to ještě někdy bude hodit:
Teď mne ještě čeká spojit data z dvou tabulek do jedné, což nebude úplně jednoduché, protože mohu použít maximálně textovou shodu názvu obce a okresu, a ta není zcela spolehlivá. Jenže: teď už jde jen o nějakých 370 řádek, a s tím se člověk nakonec přinejhorším popere i ručně.
A poučení? Přeci jen to byl nakonec problém mezi židlí a klávesnicí; jako obvykle.:-)
Pokud jde o to, udělat to za každou cenu excelem - tak neporadím. Od toho by měli být "google/bing answers" aby někdo v indii poslal za dolar 1-5 do hodiny řešení.
Já bych to udělal jednoduchoučkým perlovským skriptem:
while (<>)
{
chop;
@p=split(/\t/,$_);
# případně if (nějaké_dodatečné_podmínky) ...
$h{$p[0]."-".$p[1]}+=$p[3];
}
foreach $x (keys %h) {print $x,"\t",$h{$x},"\n";}
PS. doba běhu pro 50000 testovacích řádek: méně než 0,1 sekundy :)
Obec s okresem jste vubec spojovat nemusel. V pivotu mate moznost do "pozice" radek zadat vice polozek, tedy napr kkres a obec. To vam dava moznost presunout treba obec do filtru a sledovat pouze statistiku okresu. V excelu muzete bez problemu zpracovat par set tisic radku, taze 40 000 jneni problem. Good Data od R. Stanka jsou vhodne na ulohy s objemem dat o rady vetsi. SQL se hodi na zpracovani dat, ale na analyzu je excel, SAS, Good Data a pod mnohem lepsi.
Problém je v tom, že existuje řada obcí v různých okresech, které se jmenují stejně. Proto jsem z toho vytvářel unikátní řetězce, abych je odlišil. Jiné způsoby (třeba kombinace obou proměnných v pozici "řádek") vedla k tomu, že se mi pak pod společný název obce seřadily okresy), což by mi komplikovalo další zpracování.
Excel to chape :-) staci v pozici radku nejprve zvolit okre a potom obec. Data se potom scitaji za obec a chcete li tak i mezisoucty za okres
přiznám se, že databázové funkce nemám rád, zejména kvůli jejich nutnosti používat tabulku s parametry. Nicméně tohle mi přijde naprosto primitivní záležitost pro funkci Data / Souhrny, přesně k tomu je určena.
A nemyslíš tím právě tu funkci DSUM, o které píšu? Protože jestli ano, pak je to právě ta funkce, kterou jsem při daném množství dat Excel odvařil na dva dny.:-)
Nikoliv - Data / Souhrn, vybrat sloupec, který to má sčítat (či cokoliv jiného) při změně jakého sloupce (nejdříve je třeba seřadit podle okres, obec). Interně to pak používá funkci subtotal. Pro sto tisíc řádků otázka maximálně vteřin.
A jak byste to dělal vy, prosím? Učil se a instaloval nějakou velkou DB?
Hlásím se jako další dobrovolník na pomoc zdarma - naliju to do MSSQL":)
Jiří Tuček
www.jiritucek.cz
zakladatel Internet Info, šéfredaktor Lupa.cz, vedoucí projektu Dobrý web, aktivista ve SPIRu a CZ.NICu
s timto "CV" a pocitate s 45k radky pres excel? - prominte pane ale tohle mi hlava nebere ...
Na podobne ulohy je jako delany gooddata.com staci to tam dostat v slusnem CSV a pak jsou podobne sumarni operace uz hodne snadne, navic to od zacatku pocita s masivnimi daty.
Format CSV:
http://support.gooddata.com/entries/50910-tips-for-uploading-your-data
P.
@mantos ulozit excel jako csv, nainstalovat perl (activeperl pro win), pustit https://gist.github.com/1223924
Tak nam marku ty data nekde vystav ke stazeni (tedy pokud nejsou tajna) a muzeme se predhanet kdo to lip zpracuje nejakym nastrojem :-)
Ještě že jsi Marku připsal závěr HOTOVO! Jinak už bych Ti navrhoval řešení ve smyslu bodů 1. nebo 5. Každý umíme něco jiného. A s tou pomocí to ber tak, že kdysi jsi pomohl Ty někomu a dnes on pomůže Tobě. Mám tím na mysli dobu, když jsi ještě býval sysopem na Bajtu. Asi je nás těch dlužníků víc :-)
Vida, první, co napadlo mě, bylo zkusit OpenOffice.org. MS Office jsem přestal používat před hodně lety a OOo mě málokdy zklamal. Vloni jsem byl nucen používat MS Office 2007 (manželka v tom musí psát disertačku a já jsem ten, kdo to formátuje a dělá z textu dokument) a neuvěřitelně jsem tekl, jak je to stupidní balík. Neumí předpočítat všechna pole v dokumentu (Ctrl+A a F9 nezahrne popisy obrázků a tabulek), nejdou vložit vlastní křížové odkazy, např. jen číslo obrázku a nikoliv celý popisek, občas to při práci spadlo, aniž by to umožnilo obnovu ze zálohy (což OOo dělá už řadu let), není možné obrázek ukotvit k určitému znaku, prostě desítky různých omezení či z hlediska tvorby dokumentu zcela zásadních problémů. Pominu příšerné uživatelské rozhraní, to je otázka vkusu a zvyku, ale absolutně nechápu, jak tohle někdo může používat dobrovolně a ještě za to platit. No nic, trochu jsem se rozjel :-), ale vysvětluje to, proč mě jako první napadlo "zkusit to z OOo", protože ten mě snad nikdy ve štychu nenechal. Docela by mě zajímalo, jak by se s tím Calc popral.
Základní charakteristika: podnikatel v internetových médiích. Čím vším už jsem byl a občas ještě jsem: zakladatel Internet Info, šéfredaktor Lupa.cz, vedoucí projektu Dobrý web, aktivista ve SPIRu a CZ.NICu. A trochu taky ústavní právník, ale na to v tomhle blogu nedojde.
Přečteno 73 585×
Přečteno 48 761×
Přečteno 46 045×
Přečteno 37 313×
Přečteno 36 183×