Hlavní navigace

Wii would like to play

20. 11. 2006 23:50 (aktualizováno) František Fuka

Tento víkend začala (v USA) bitva nové generace videoherních konzol. Zatímco XBox 360 se už nějaký ten měsíc (respektive rok) prodává, Sony Playstation 3 a Nintendo Wii se dostaly do obchodů teprve teď. Zatímco Sony vsadilo na supernabušený hardware, Nintendo se rozhodlo přijít s roztomilou, jednoduchou (a dvakrát až třikrát lacinější) rodinnou konzolou s originálním intuitivním ovladačem.

Mně osobně už to předhánění v počtu polygonů a rozlišení grafiky dost leze krkem, raději mám originalitu a Wii je mi tudíž sympatičtější. To ovšem nic nevypovídá o nějakých jeho objektivních kvalitách a šanci na úspěch, protože já rozhodně nejsem „průměrný hráč“ nebo „průměrný zákazník“. O šancích Wii mě ovšem přesvědčilo něco jiného, a totiž Tomáš Baldýnský.

Tomáš se dá označit spoustou zajímavých přívlastků, ale „hráč videoher“ k nim nepatří. Je mu něco přes 30 let a naposledy hrál na PCčku Carmageddon a Doom. Žádnou konzolu nikdy nevlastnil a když jsem mu nějaké hry předváděl, nikdy z nich moc nadšený nebyl a hrát je nechtěl. Natož aby si chtěl něco takového pořídit domů.

O existenci Wii něco velmi matného věděl z mého vyprávění. Včera jsem mu (omylem!) poslal link na toto video, načež Tomáš odpověděl, že to chce a abych to koupil dvakrát, až si to budu pořizovat. Tomáš netuší jaké rozlišení má Wii, kolik zvládá polygonů a jak rychlý má procesor. Netuší ani co se s ním dá provádět online a nikdy nehrál žádnou Zeldu. Přesto je ochoten investovat okolo 12000 Kč (Wii + Wii Sports + Zelda: Twilight Princess + druhý ovladač), protože mu to přijde jednoduché a zábavné. Má sice syna (proto druhý ovladač), ale tomu je 19 měsíců, takže se Zeldou tatínkovi hned tak nepomůže.

Pokud si tento člověk chce koupit Nintendo Wii, aniž by si s ním někdy hrál a aniž by o něm četl nějaké podrobnější informace, znamená to, že se Nintendu povedlo něco, o co se snaží výrobci herních konzol už dobrých 20 let. Vytvořili něco, co je opravdu pro každého a přijde to zábavné nejen dětem a infantilním dospělým, ale i rodičům nebo prarodičům, kteří nechápou rozdíl mezi Playstationem a Nintendem. Ale budou zřejmě chápat rozdíl mezi „tím, kde se musejí mačkat knoflíky“ a „tím, kde prostě máchám rukou“.

Sdílet