Hlavní navigace

Nová metoda, jak na holky přes Internet!

8. 11. 2006 17:41 | František Fuka

Jak známo, na Internetu se vyskytují různí lidé s různými způsoby uvažování. Není výjimkou, že se někteří z nich vydávají za někoho jiného, než doopravdy jsou. Radek Hulán například tvrdí, že je Magistr. Provozovatel jednoho z diskusních serverů tvrdí, že je opačného pohlaví, než doopravdy je. Ross Hedvíček tvrdí, že není spammer. Je to pochopitelné, Internet to umožňuje, těm lidem to dělá dobře a pokud to neohrožuje světový mír a mě, mám pro to pochopení.

Donedávna jsem si myslel, že základením předpokladem fungování takovéto „maškarády“ musí být její důsledné dodržování a utajování pravdy, protože v opačném případě je člověk vystaven posměchu a maškarádu již dále nemusí používat. Donedávna.

Na nejmenovaném diskusním serveru si se mnou před mnoha měsíci krátce dopisovalo nějaké děvče, protože jsem někam napsal cosi o Japonsku, což ho zaujalo. Mělo přezdívku dejme tomu WXYZ a na ikonce nějaký tradiční asexuální manga ksichtík, který mají dva ze tří dvacetiletých surferů.

O pár měsíců později probíhá sraz onoho diskusního serveru (v „reálu“), tam se mi lidé představují svými přezdívkami a jakýsi chlapec říká „Ahoj, já jsem WXYZ“. Při té spoustě lidí a své tradiční nechopnosti zapamatovat si jména a lidi, nad tím nepřemýšlím.

Až později, u Internetu, při prohlížení fotek, si potvrzuji, že WXYZ je opravdu hoch a na diskusní servery opravdu píše pouze v ženském rodě.

Uniká mi pointa, proč se vydává za holku a pak jezdí na srazy, kde se ostatním představuje jako klučina (a nesnaží se za holku převlékat ani nic podobného), ale brzy to pouštím z hlavy.

K tématu se proti své vůli vracím o pár týdnů později, kdy se zcela oklikou dozvídám, kolika mladým děvčatům WXYZ (objektivně žádný Brad Pitt) zlomil srdce a že něco měl přibližně s dvěma třetinami ženského českého Internetu.

A teprve pak mi dochází genialita (ať už záměrná nebo ne) jeho přístupu!

Když si jako ženská povídá s kluky, ti jsou automaticky vstřícnější a spíše vypomůžou, když něco potřebuje. Ještě ďábelštější to ovšem je, když si povídá jako holka s děvčetem. Jakékoliv děvče na Internetu je neustále obtěžováno nadrženými kluky, muži a důchodci, takže si po prvních pár zkušenostech vybuduje jistou ostražitost. Tuto ostražitost ovšem hodí za hlavu, pokud se mu ozve někdo, kdo se vydává za holku. S tou si hned říká všechno, „pustí si ji k tělu“, svěřuje se s těmi nejniternějšími problémy atd… Prostě si „hrozně rozumí“ s tou výjimečnou holkou (která je výjimečná, protože se přeci jen vyjadřuje trochu jinak, než ostatní holky).

To všechno bych z psychologického hlediska chápal a nepřekvapuje mě to. Říkal jsem si ale, že když pak takové děvče zjistí, že jeho internetová kamarádka je vlastně chlap, musí se na něj strašlivě naštvat a do smrti s ním nepromluvit. Ale v tom jsem se mýlil!

„Porozumění“, které do té doby vzniklo, je totiž silnější (a jak jsem zjistil, jeho „oběti“ ani nepotřebují slyšet nějaké „logické“ vysvětlení, proč se vydává za holku) a děvče je po „odhalení“ naopak rádo, že s tou kamarádkou, se kterou si dosud tak skvěle rozumělo, může teď i spát, aniž by se muselo stávat lesbou! Abych to trochu přiblížil mužským čtenářům: Představte si, že byste si skvěle rozuměli s nějakým svým kámošem a pak by vám najednou došlo, že on i vy jste gay.

Tato metoda balení je naprosto geniální, stydím se za to, že jsem na ni před lety nepřišel sám a že jsem si včas nevybral vhodnější přezdívku, která by lépe maskovala mé pohlaví. Třeba „Fuxoftka“…