Dopad masmédií na dnešního člověka

Před měsícem jsme měli do školy napsat slohový útvar ve formě diskusního příspěvku. Jako téma jsem si vybral „dopad masmédií na dnešního člověka“. Protože se s vámi o svůj názor chci podělit, tuto slohovou práci zde zveřejňuji…

Dobrý den,
vítám vás na besedě o dopadu masmédií na dnešního člověka. Pomocí televize, rádia, tisku a Internetu se každý den dozvídáme díky aktuálnímu zpravodajství spoustu informací ze současných veřejných událostí. Masmédia nás mohou bavit, ale i nudit. Samotné dění v nich je často tématem rozhovorů s našimi přáteli. Svět bez masmédií si dnes nelze představit. Potřeba člověka mít stále nejnovější obraz o tom, co se v Česku či v zahraničí odehrává, stále vzrůstá. Nakolik masmédia ovlivňují naše životy? Jsou pro nás nějak zásadně přínosná? Pokročila doba již natolik, aby se dal Internet považovat za masmédium?

Potřebujeme vlastně v dnešní době aktuální zprávy z domova a ze světa? Ano, je nutné být v obraze. Záleží avšak na oboru, v jakém pracujete – např. profesionálnímu řidiči se hodí dopravní zpravodajství, bankéři ekonomická rubrika a sportovní funkcionář každý večer shlédne Branky, body, vteřiny. Naopak za nepotřebné považuji různé reportáže o vraždách, podvodech, zpronevěrách, soudních nařízeních, atd., či skutečné krvelačné záběry účastníků nehod na televizní obrazovce v hlavní zpravodajské relaci okolo půl osmé večer. Ty už nikomu nepomohou a maximálně vás mohou naštvat a znechutit, pokud právě večeříte.

Ale masmédia nemusí jen poskytovat cenné informace. Co když se chceme bavit? Televize nám kromě filmů, nekonečných telenovel, trapných show s přidanými umělými smíchy poskytuje i vědomostní soutěžní hry, kde si můžeme nenudící formou obohatit své znalosti. V rádiu lze častokrát naladit záznamy z koncertů skupin všech žánrů a Internet nabízí multimediální obsah všeho druhu.

Kapitolou samou o sobě jsou reality show, fenomén, který do České Republiky přicestoval na konci letošního léta. Jejich smysl jsem nepochopil. Šmírovat několik lidí, jak jsou tři měsíce zavřeni v jednom baráku a odtrhnuti od vnějšího světa, jejich neustálé hádky, jak kouří jednu cigaretu za druhou a třikrát v týdnu se opijí, není nic pro vzdělaného inteligentního člověka. Vysoká sledovanost možná vypovídá o českém národu několik smutných skutečností. Vždyť ani sami soutěžící příliš rozumu nepobrali – pokud jste někdy slyšeli jakoukoli jejich debatu, určitě jste si všimli té prázdnoty, kterou lze zaslechnout v hospodě u vedlejšího stolu od nějakých alkoholiků či ráno v autobuse od malých školaček, které zrovna řeší, kdo včera ve VyVolených ukázal na kameru holý zadek. Bulvár je absolutně o tom samém. Kdysi jsem zaslechl názor, že i slušný vzdělaný manager může unavený přijít domů a netoužit po další práci či po dokumentu o ohrožených galapážských želvách a otevřít si Blesk nebo zapnout televizi a hodinu se nechat krmit „problémy“ všech Vladků, Regin, Šreků a dalších. S tím nesouhlasím. Je sice každého věc, jak naloží s volným časem, ale věřím, že existuje i jeho smysluplnější využití.

Již jsem nakousl téma Internet. Jeho pole působnosti je nejširší. Nabízí materiály v obrazové, zvukové i textové podobě. Jak již zlidovělá věta tvrdí, „na Internetu je všechno“. Kromě přísunu informací nabízí i možnost vytváření vlastních a nabízení je ostatních, ať už ve formě diskusních fór nebo vedení vlastního elektronického zápisníku, tzv. „blogu“. Nevýhodu Internetu vidím v tom, že není nijak organizován. Kdokoli může napsat jakoukoli informací a umístit jí na „síť sítí“. Čtenář musí pak zvážit, zda ten dotyčný píše pravdu nebo lže. To se samozřejmě netýká velkých zpravodajských serverů, které jsou zpravidla odnožemi tištěných médií. Výhodou internetového zpravodajství je nejlepší dosažitelná aktuálnost zpráv. V televizi se musí natočit a sestříhat reportáž, v rádiu se minimálně čeká, až odbije celá hodina a zpravodajství nejde příliš do hloubky. Na Internetu stačí, aby někdo napsal článek a v ten okamžik ho má k dispozici celý svět. Internet ještě navíc umožňuje komunikovat s lidmi, kteří bydlí na druhé straně zeměkoule, ale i naproti přes ulici… Není divu, že si lze na Internetu vypěstovat závislost, ale to by bylo zase na další diskusi.

Doufám, že moje názory nikoho z vás nepobouřily, děkuji za pozornost a předávám slovo ostatním.

A protože jsme za tuto práci dosud nebyli klasifikováni a nevím, do jaké míry se mi tento příspěvek povedl, tak doufám, že to zas tak hrozné nebude a že můj stylopis má dobou úroveň (když se opravdu snažím ;-)).