Hlavní navigace

Linux nebo Windows?

5. 3. 2008 15:21 oox

Trochu jiný pohled na otázku: Linux nebo Windows?

Už je to dávno pryč. Vyrostl jsem z této rádoby elementární otázky a jsem za to velice vděčný.
V životě jsem se choval různě, ostatně snad jako každý. Během několika let jsem však pochopil, že zde vůbec nejde o to, zda-li svůj stroj svěřím do rukou Linuxu či Windowsů. Dnes se nad vzpomínkou tehdejších úmorných, nekonečných a mnohdy psychicky vysilujících flame diskuzí pouze pousměji. Nedělám si iluze. Dva nesmiřitelné tábory jsou jak Prometheovy játra. Vždy budou dorůstat i přes snahu jejich eliminace. Pokaždé se najde někdo, jež za něco potřebuje bojovat. Stále zde budou lidé, jejichž nevědomost a odpor k neznámému přehluší veškerou užitnou hodnotu toho či onoho řešení. Lidé rádi bojují. Rádi si volíme „své tábory“ a brojíme proti ostatním. Je to tak svůdné, lákavé. Všichni máme jistou podvědomou potřebu konflikty vyhledávat, být jejich strůjci. Je to veskrze přirozené. Máme vlastně nutkání pohrdat těmi, jenž nesplňují normu, těmi jenž vybočují z řady. Měřítko dnešní doby je bohužel nešťastně nastaveno kvantitativními ukazateli. I přes mnohdy pofidérní kvalitu právě ona masa určuje směr – jedná se o tzv. „mass efekt“. Ne, vážně. Není se čemu divit. Bylo tomu tak a vždy i bude. Ale zpět na začátek, k základní otázce – Linux nebo Windows?

Ještě donedávna bych vám pokrytecky odpověděl Linux, přestože jsem prakticky nic jiného než Windows nepoužíval. Zde upozorňuji, že nepoužíval a neznal je rozdíl.

Dnes bych na tutéž otázku odpověděl podstatně jinak.
Klíč ke „správné“ odpovědi tkví ve významu slova ZÁVISLOST.

Závislost je jedním z nežádoucích projevů mass efektu. Určitý podíl na závislosti má i jistá míra demagogie a především celková neexistence podvědomí o závislosti samotné.

Většina lidí si není vědoma naprosté nutnosti zálohování dat do doby, než o svou řádku binární slátaniny přijdou. Naprosto stejné je to i s „eliminací závislostních rizik“. Není to jen pouhý pojem.
Závislostní rizika jsou často opomíjeným faktem, dosti nepříjemnou a zanedbávanou skutečností.
Celý život jsme na něčem závislí, to už nezměníme. Ve většině případů, dříve či později, však máme sílu rozhodnout o tom, jakým způsobem budeme závislí. Závislost je totiž strašně ošemetná věc. Má co dočinění se zvyklostí a leností učit se něčemu novému, nechutí zavádět alternativy k již zaběhnutým věcem. Strach čišící z „neznámého“, masou „nepoužívaného/ne­prověřeného“ je rovněž jedním ze základních pilířů závislosti. Pokud však nepřekonáme tyto bloky, jsme postaveni na velice tenkém ledě. Vůbec nejlepším řešením je spoléhat pouze na sebe. Avšak bohužel, většina z nás si nemůže zřídit domácí elektrárnu či „vyrobit“ vlastní operační systém.

Mou odpovědí na výše položenou otázku a zároveň i správným řešením věčného sporu je: UNIVERZALITA.

Windows nebo Linux? Windows i Linux!

Svět svěžího jablíčka v podání Mac OS, pro zjednodušení, ponechejme stranou.

Vždy je dobré hledat alternativy a tak předcházet závislostním rizikům. Pokud jsme příliš upjatí k jednomu řešení, nedělá to dobrotu. Našim společným cílem musí být univerzálnost a schopnost alespoň částečně nahrazovat různá řešení. Pokud umíme posílat email pouze pomocí poštovního klienta, jsme takřka „nahraní“, když si stáhneme aktualizaci daného poštovního programu s nešťastnou chybou, která nám znemožní některou ze základních funkcionalit – např. příjem příchozí pošty. Alternativa v podobě webmailu se přitom přímo nabízí. Příkladů by se jistě našlo nespočet. Mě napadl právě tento a doufám, že dostatečně vysvětluje pojem závislostních rizik.

Celkově vzato, nenapsal jsem nic konkrétního. Chtěl jsem pouze nastínit svůj názor, své přesvědčení a především své důvody, proč jsem se i já, odjakživa uživatel výhradně řešení od Microsoftu, přidal i na stranu svobodného „open software“. Věřím, že je to z předchozích řádků více než zřejmé. Jsem pragmatik, proto říkám nejenom Windows, chce to Linux i Windows! (-;

Celý originální článek naleznete na mém druhém blogu: www.oox.cz

Sdílet

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).