Je zvláštní jak některá témata začnou být diskutovaná až v předvolebním období. Americká protiraketová základna umístěná v České republice k nim bezesporu patří. Optimální téma pro účelovou manipulaci davu. Co bylo a je však více překvapující jsou mystéria a někdy až nesmyslné domněnky o významu a smyslu základny u nás a to i když většina obecných informací je volně dostupných na Internetu.
Umisťování první antirakety na základně Fort Greely na Aljašce. Foto: Boeing
Raketová obrana Spojených států procházela historií jako něco co stojí hodně peněz a moc nefunguje. První systém pro ochranu před balistickými raketami (ICBM) Safeguard, který měl sloužit k ochraně amerických měst, byl kongresem zastaven právě pro jeho schopnosti a efektivitu. Princip byl jednoduchý. Jednalo se o dva typy střel, Spartan a Sprint měly výbuchy vlastních jaderných hlavic a následným intenzivním zářením zničit útočící nepřátelské ICBM.
Popisovat podrobně Safeguard a projekt Sentinel, který ho předcházel nemá asi smysl. Stejně tak další projekty.
Velkého zintenzivnění zájmu o vytvoření ochranného protiraketového deštníku vyvinuly U.S. v průběhu 80. let v období Reaganovy vlády. Strategic Defense Initiative, někdy označovaná jako „Hvězdné války“, byla pokusem o systematickou obranu, která by zastavila i masivní a vysoce sofistikovaný útok nepřítele. Přes veškerou kritiku, která SDI provázela pro složitost, finanční náročnost i parciální nefunkčnost v případě některých specifických typů útoku, případně zranitelnost samotného systému, dosáhly U.S. slušného technologického pokroku. Následující obranné programy v podstatě plynule navazují na výzkum v rámci SDI. Kuriozitou je, že některé výzkumy se staly základem pro techniky použité naprosto mimo oblast obrany – např. pro včasné zjištění rakoviny prsu atd.
Pokud se podíváte na mapu světa a označíte si státy, které disponují jadernou zbraní a tuto mapu srovnáte s minulostí, zjistíte, že vlastnit jaderný arzenál se pomalu, ale jistě stává běžnou věcí a to i přes intenzivní tlak dominantních velmocí něco takového eliminovat. Spolu s tím roste i počet zemí, které disponují znalostmi a zkušenostmi, které jim umožňují vytvořit odpovídající nosiče.
Pokud se podívám na některé krizové oblasti jako je Irán nebo Severní Korea, ani jeden z nich nedisponuje funkční ICBM technologií. Oba státy ovšem podporují výzkum směřující k jejímu získání a varující je reálná nebo potenciální podpora těchto zemí ve svých programech. Iránská Shahab-6 je založená na technologii Severokorejské Taep'o-dong 2.
Video: Iránské rakety Shahab-3, které v tuto chvíli nejsou schopny ohrozit Evropu. To však nemusí trvat díky transferu technologií ze Severní Koreje a případně i Ruska a Číny dlouho.
ICBM obou zemí dohromady by tak byly schopny ohrozit celou Asii, Evropu a velká obydlená území, která jsou součástí Spojených států (Havaj, Aljaška, Kalifornie …). Pokud by se do klubu přidal některý z jihoamerických států, byl by kruh uzavřen. Minimálně společenské styky mezi Venezuelou a Severní Koreou spolu s Iránem, začínají být nebývale dobré.
Snaha vybudovat účinný a globální protiraketový deštník vyvolává negativní reakce Ruska. Celá situace má však více politický nádech než reálnou možnost ohrozit Rusko. Budovaný protiraketový deštník by v blízké době by technicky vzato nebyl pro ruské mezikontinentální rakety překážkou.
Raketová základna v ČR (a nebo v Polsku) by byla schopná zlikvidovat tak 1–2 nepřátelské rakety. Pokud uvážíme, že ruské Topol-M mohou nést 3 hlavice a současně jich bylo odpáleno více, je to prakticky mimo možnosti základen ve střední Evropě i Fort Greely na Aljašce.
Nemluvě o tom, že ve stejnou dobu kdy bude případná základna a radar ve střední Evropě dobudovávány, bude Rusko spouštět novou třídu atomových ponorek Borei vybavenou IBCM Bulava. V plánu je 5 ponorek do roku 2015 v ceně asi 2 miliard dolarů každá. První z nich Jurij Dolgorukij by měla být spuštěna v průběhu roku 2007, následovat bude Alexander Něvskyj v roce 2008.
S výjimkou Jurij Dolgorukij bude každá z těchto ponorek vybavena 16 raketami Bulava s dosahem 8000 km. Jurij Dolgorukij bude vybaven pouze 12 raketami.
Video: Ruské balistické rakety Bulava a jaderné ponorky. Vidět můžete stavbu ruské atomové ponorky třídy Borei – Jurij Dolgorukij.
V současné době má ve své výbavě mezikontinentální balistické rakety (ICBM) 5 států: USA, Ruská federace, Čína, Francie a Velká Británie. Obecně se tak označují rakety s doletem větším než 5500 km rozdělenou do třech fází letu:
Pokud to sečtete, ač má ICBM před sebou od 5500 do 12000 km, protiraketové obraně nedá na reakci a její likvidaci příliš mnoho času. MDA (Missille Defense Agency) plánuje připravenost systému k zásahu proti IBCM v kterékoliv fázi letu. Je nutné dodat, že k tomu je třeba použít diametrálně rozdílných technologií a prostředků.
Jelikož se má jednat o komplexní deštník i proti raketám krátkého a středního doletu, je celý systém neuvěřitelně rozsáhlý a komplikovaný. Jeho součástí jsou antiraketové systémy pro ničení raket ve střední fázi letu (GBI, Argis,..), tak i systémy pro ničení raket v sestupné fázi letu (PAC-3), pozemní (GBX) a námořní radary(SBX) a systémy pro sledování a trasování raket z oběžné dráhy (Space Tracking and Surveillance System – STSS) a další.
Za pozornost stojí i některé futuristické projekty jako je ABL Projekt (Airbone Laser Project), které počítají s likvidací nepřátelských raket ve fázi startu a to pomocí chemického laseru umístěného na palubě sedmi armádních letounů Boeing 747.
Video: Blízký příbuzný ABL: Tactical High Energy Laser (THEL). Jeho použití i určení je jiné a i technologie je odlišná. Přesto dobře demonstruje současné technologické možnosti. Nakonec v případě projektu ABL není problém ani tak samotný laser, ale nepatrná chvění nosného Boeingu 747.
GBI je zkratka z Ground Based Interceptor. S umístěním 10 těchto raket se počítá někde ve střední Evropě. Zvažována byla Česká republika a Polsko.
GBI je třístupňová raketa, která na suborbitální dráhu vynese EKV (Exotamosferic Kill Vehicle) jehož cena je kolem asi půl miliardy korun a výrobcem je Raytheon, jeden ze subdodavatelů Boeingu, který obdržel zakázku na GBI v roce 1998. Ačkoliv několik GBI je již instalováno na základně Fort Greely na Aljašce, celý systém je stále ve fázi vývoje a letových testů. Poměrně často se objevuje ostrá kritika k jeho ceně i efektivitě.
Klíčovou části GBI je samozřejmě EKV, které je schopné na suborbitální dráze pomocí infračervených senzorů vyhledat bojové hlavice a klamné cíle, rozlišit je a kinetickou energií zničit bojovou hlavici. Prakticky to znamená že propočítá kolizní dráhu a s balistickou raketou se srazí a tím ji zničí. Pro dokonalou představu je třeba vzít v úvahu, že nepřátelská hlavice se pohybuje rychlostí kolem 7 kilometrů za sekundu!
Obdobnou rychlostí tj.5× rychlej než je rychlost kulky, se pohybuje i EKV. Zajímavosti jsou infračervené senzory, které jsou chlazeny údajně na stovky stupňů pod nulou z čehož logicky plyne, že by to mělo být někde kolem –200 stupňů celsia.
Mimochodem to je jeden z důvodů proč není EKV schopno ničit rakety v sestupné fázi. Jeho senzory jsou totiž v atmosféře slepé a tak prohlášení našich politiků, že raketová základna nás ochrání, jsou nerealizovatelné už technicky. K tomu by bylo třeba použít jiných systémů jako je např. PAC-3 jejichž rozmístěný však americká armáda dle velvyslanectví USA v ČR neplánuje jako součást raketové základny. Dobrou otázkou je i proč by měla. Předpokládaný útok by byl totiž logičtější proti očím systému tj. radarům ať už pozemním, námořním a nebo umístěným na oběžné dráze. Přiznejme si na rovinu, že nejsnažším cílem je radar pozemní.
Video: Test obranného systému Aegis určeného pro použití v americkém námořnictvu pro ničení raket krátkého a středního doletu. Je jednou z dalších kostek, které jsou součástí rozsáhlého a komplexního plánu, který Missile Defense Agency má.
A právě nyní je možné se vrátit k ruským ponorkám a ICBM Bulava. Tato raketa je vylepšenou verzi rakety Topol-M, která je nyní ve výzbroji ruské armády. Bulava je vylepšenou modifikací určenou pro odpálení z jaderných ponorek třídy Borei.
Topol-M je již nyní pro protiraketovou obranu oříšek. Dokáže odolávat rušení, přímému poškození pláště, zásahu laserem a v sestupné fází dokonce velice prudce manévrovat tak, aby se vyhnul protiraketové obraně. Dolet přes 10 000 km, až 3 bojové hlavice a 4 klamné nedávají příliš šancí protiraketové obraně.
Video: Ruské balistické rakety Topol-M včetně samohybných nosičů, startu a vizuací, které demonstrují start i střední fázi letu, oddělení bojových hlavic a klamných cílů atd.
Se zavedením raket Bulava se situace ještě víc změní. Na rozdíl od Topol-M budou schopny použít protiopatření i ve střední fázi letu tj. manévrovat. To samotné sníží možnost zničení rakety na minimum.
Nutno ještě dodat, že samotné Spojené státy popírají, že by současný systém protiraketové obrany byl určen nebo jen navržen proti ruským raketám.
Těch je poměrně hodně a neustále se objevují nové. Jednou z těch největších je kapacita. Rakety vystřelené z jedné atomové ponorky přesahují kapacitu současných antiraketových základen s GBI. Tu může ovšem velice snadno přesáhnout i jedna jediná raketa s více hlavicemi.
Útočná síla jedné atomové ponorky třídy Borei, ale překračuje i schopnosti jednoho vyhledávacího a sledovacího satelitu ze systému STSS. Ten je schopen realtime filtrovat 2,1 Mb dat a sledovat maximálně 100 cílů. Zde nicméně předpokládám, že jednotlivé satelity se umí doplňovat a nebyl by to až tak zásadní problém.
Problém s potřebou velkého počtu EKV to však neřeší. Nadějí by mohlo být Multi Kill Vehicle (MKV) společnosti Lockheed Martin (subdodavatelé Aerojet a GenCorp). Lockheed Martin získal tuto zakázku již v roce 2004. První letové testy jsou naplánovány na rok 2007.
Problém je také s hlavicemi v sestupné fázi. Systémy vycházející ze systémů Patriot použitých ve válce v zálivu jsou dostatečně vyzkoušené i spolehlivé, ale jejich dosah je jen několik desítek kilometrů. Vyžadovali by tedy poměrně hustou síť odpalovacích stanovišť. Řešením by mohl být kontrakt, který získal nedávno Lockheed Martin od MDA. Cílem projektu je návrh řešení pro odpalování raket PAC-3 z letadel. Lockheed Martin již oznámil, že první testy proběhnou na letounu F-15 Eagle.
Ať už se u nás objeví antiraketová základna nebo radar, nelze předpokládat, že zvýší bezpečnost České republiky. Alespoň přímo je to technicky vyloučené.
Vrchol diplomacie předvedla ministryně obrany Vlasta Parkanová, která prohlásila, že by se umístění radaru u nás mělo posuzovat dle nějaké ideologie, ale dle toho zdali zvýší naši bezpečnost. Ano, ale za ty roky co se o raketové základně, případně radaru u nás mluví, nepadl argument čím tu bezpečnost zvýší.
Poněkud víc zarazí slova náčelníka generálního štábu Pavla Štefka, že Česko není připraveno bránit se vypáleným balistickým raketám. Ano, to je pravda, ale druhou stranou mince je, že poté nebude taky. Pokud tedy součástí obrany radaru nebudou např. antirakety PAC-3. V případě antiraketové základny to však velvyslanectví USA v ČR popřelo. Zatím nejreálnější výhody, které jsme z medií slyšel jsou, že to pro Českou republiku bude čest.
Je však také třeba vzít v úvahu, že zařízení bude podléhat přímému velení americké armády a nebude integrováno ani do systémů NATO. I kdyby samotné zařízení bylo vybaveno ochranou protiraketovou sítí, bude zde kvůli vlastní obraně a ne obraně okolního území.
Další otázkou je, a to platí i když bude antiraketová základna umístěna v sousedním Polsku, kam budou padat jednotlivé stupně GBI. I když tato otázka je mírně ideologická, neviděl jsem na ni odpověď.
Proti antiraketové základně je útok nepravděpodobný. Jednak její kapacita a tím i efektivita jsou v případě sofistikovaného útoku více raketami v podstatě zanedbatelné a jednak ani samotní Američané nepočítají s její ochranou proti raketám tj. takový útok neočekávají.
Poněkud jiná situace bude u radaru. Stejných jako u nás bude po celé planetě vybudováno 9 a řekneme si narovinu, že každý systém lze nejlépe zasáhnout tak, že ho oslepíme. Jedno z jeho ok bude u nás.
Na druhou stranu je otázkou jak je riziko velké. V první řadě jsme od kritických států poměrně daleko pro zásah pomocí konvenčních raket a nebo leteckého útoku obdobného například útoku izraelských stíhaček F-16 a F-15 na irácký jaderný reaktor v Osiraku v roce 1981.
Daleko pravděpodobnější je útok speciální jednotky, která se může nepozorovaně na naše území přepravit v podstatě odkudkoliv. Nebylo by to nakonec poprvé. Premiéru u nás měly údajně ruské speciální jednotky SPECNAZ již v roce 1968, když na Ruzyňském letišti přistálo letadlo rusky mluvících turistů, kteří prošli kontrolou a po asi 4 hodinách, kdy začaly přistávat další letadla, měli již pod kontrolu celé letiště.
Nejsem si dokonce jist ani potřebou základny pro MDA. Přijde mi, že i tak se snaží najít poslední dobou spíš mobilní prostředky pro realizaci protiraketového deštníku jako je radary SBX, PAC-3 systémy montované na stíhačky apod., které poskytují značně vyšší operabilitu.
Čím si naopak jsem jist a co mě na celé situaci zaráží a děsí současně, jsou naši politici. Překvapuje mě postoj snad každého z nich. Buď jsou jimi prezentované názory na úrovni, který by nedělal ostudu ani chytré horalkyni a předvádí vrcholnou ukázku diplomatické retoriky při niž neřeknou prakticky nic, ale zní to dobře, a nebo vypuští informace, které zní sice dobře, ale ukazují, že o dané věci nejsou vůbec nijak informování (aneb protiraketová základna ochrání i ČR apod. což není ani technicky možné).
[1] Já si také nemyslím, že je vhodné řešit takové věci referendem. Toho bych se obával snad ještě víc než našich politiků :-). Přesto mě vadí jakým způsobem je vše podáváno.
ad. referendum - kdo by řekl, že za humny chce mít něco z čeho má obavy, že by to mohlo mít vliv na jeho život? Takových lidí bude logicky málo a byl by to jen důmyslně skrytý způsob jak říci NE.
Zajímavý článek, obsahuje spoustu pro mě nových informací (narozdíl od nekonečných plků o základně všude okolo)... jak má člověk jako já (teda někdo, jehož znalosti o mezikontinentálních balistických střelách pocházejí z Civilizace III)? A proč o umístění základny má rozhodovat vláda, jejíž členové jsou na tom podle mě více méně stejně nebo ještě hůř? (stejně tak referendum je podle mě nesmysl)
Diky za pokus o strizlivy technicky pohled. Me jeste vic nez politici desi tupe ceske obyvatelstvo, ktere krici "nenene, amikum lezt do prdele nebudem", proste ten fakt, ze si neuvedomuji nutnost kooperace na podobnych projektech, stejne jako se neobejdeme bez spoluprace pri obrane v pripade nejakeho utoku na evropu. A kdyz nekdo zacne mavat planem NATO na neco podobneho, to uz se fakt smeju. Mame ted pomerne spickove jednotky na specificke ulohy (a mame hafo vrtulniku :), ale jinak je vojenska sila CR pro klasicky valecny konflikt docela nizka... Jsem rad ze aspon armada se chova logicky a buduje specializovane jednotky, predpokladam, ze v pripade nouze za ne vymenou ziskame kanonenfutr, ktery pujde do prvnich linii.
jinak nektera videa byla docela impresivni, divim se ze to nezkouseji pouzivat izraelci proti Kasamum. A domnivam se, ze poznamka o vyuziti technologii z vyzkumu podobnych "ptakovin" v nevojenskych oblastech by take nemela zapadnout... i diky tomu je ve vyvoji technologii USA (a Izrael) tam kde je.
[6] Ne,je to opravdu tak, že ke zničení nepřátelské rakety dojde srážkou a ne výbuchem. Obecně se tomu říká hit-to-kill technologie. Důvody proč je to dá se v poslední době preferovaný způsob mi nejsou zcela jasné, ale jedním z nich bude asi to, že hlavice jsou poměrně dobře chráněné proti výbuchu a někde jsem četl, že jsou schopny přežít i výbuch jaderné bomby pokud jsou od místa výbuchu aspoň 0,5 km.
[7] Důvod proč se preferuje zničení kinetickou energií po nesmírně obtížném přesném zásahu je ten, že zničit hlavici výbuchem by bylo ještě těžší. Zamyslete se nad vzájemnými rychlostmi (řádově km/s) útočící hlavice a hlavice antirakety a bude vám jasné, že výbuch by musel být buď nesmírně přesně načasovaný, nebo nesmírně silný. A taktéž nezapomeňme, že mluvíme o výbuchu ve vysokých vrstvách atmosféry, kde je tlaková vlna výbuchu zanedbatelná (muselo by se jednat o zásah troskami). A proti EM pulsu po jaderném výbuchu se dá chránit (i když za cenu velkého zvýšení ceny a hmotnosti hlavice).
Bohužel se mi do článku vše nevešlo, je totiž omezený maximálně 20 000 znaky, ale stojí za to, je Čína. Ta v pátek provedla test při němž demonstrovala útok na satelit na nízké oběžné dráze (jednalo se o starou meterologickou družici).
Něco takového je velký mezník v protiraketové obraně. Pokud by někdo dokázal zničit vyhledávací a sledovací satelity, o těch, které umožňují zjištění pozice ani nemluvě, vyřadil by velice rychle a efektivně velké části celého protiraketového deštníku.
Ironií je, že Čína již dříve žádala USA o uzavření smluv regulujících použití vesmíru pro vojenské účely, ale USA to odmitly a teď se chovají jako malé dítě, které bylo nachytáno na švestkách.
http://www.cnn.com/2007/WORLD/asiapcf/01/19/china.missile.ap/index.html
To, že EKV hlavice antirakety GBI není schopna fungovat v atmosféře vůbec neříká nic o tom, jestli je tento systém schopen ochránit sám sebe a tedy jestli by základna v ČR dokázala odvrátit útok na ČR.
Systém sám sebe ochránit schopen je, protože jinak by nebyli rakety instalovány na Vandenberg AFB 150 km severozápadně od předměstí LA (severokorejský balistický útok na LA by přišel od severozápadu).
Odpověď na tuto otázku je nutno hledat jinde. Je ČR dostatečně vzdálena od místa odpalu (Iránu), aby odtud vystřelená antiraketa (vystřelená se zpožděním v řádu desítek sekund až jednotek minut) dostihla útočnou raketu ještě ve střední fázi letu (tedy před sestupem do nižších vrstev atmosféry, tedy řekněme 1000 km od nás)? Oficiální odpověď zní ano a jelikož můj soukromý a triviální výpočet toto nedokázal vyvrátit, tak nemám důvod tomu nevěřit.
Pochopitelně proti útočící raketě by měl tento systém pouze jeden pokus. Pokud by všechny vystřelené antirakety minuly, tak v tu chvíli už je pozdě na vystřelení dalších. V takovém případě by mohl pomoci pouze zmiňovaný systém PAC-3 (nebo obdobný), který by zde byl zřejmě rozmístěn pouze v případě krize. Anebo další vrstvy systému, které se plánují, ale dneska jsou ještě rozpracovanějších stádiích, než samotný GBI.
Takže pokud dojde k instalaci systému v ČR nebo Polsku, tak se podle mě bezpečnost ČR v oblasti ochrany proti balistickým útokům dlouhého dosahu zvýší. O celkové bezpečnosti nemluvím, protože to je už spíše záležitost politické definice (oblast přímých vojenských nebezpečí, pravděpodobnost útoku, oblast teroristických útoků, vnitřní bezpčnost a stabilita, atd.) a záleží jaké kdo přisoudí jednotlivým nebezpečím váhy.
[10] PAC-3 kombinuje kinetický i výbušný účinek. Výbušná nálož je ovšem menší než u přechozích verzí a důraz je kladen na kinetickou energii.
PAC-3 pořád ještě není pouze protibalistický systém a proti pomalejším cílům je výhodnější výbuch (i když schopnosti PAC-3 proti nebalistickým cílům jsou obecně horší, než u předchozích generací).
[11] I když to počítám na hrubých číslech tak to vážně vychází. Stačí když vemu rychlost hlavice v sestupné fázi, délku této fáze (tedy jinými slovy maximální vzdálenost od našeho území do které je EKV ještě efektivní) a potřebný čas na start GBI a oddělení EKV, tak tam je časová rezerva.
Vzdálenost mezi oblastí Jinců a nebližší a nejvzdálenější oblastí Iránu je
2625 km - 4890 km, tj. je tu potenciálně řekněme caa 2000 km (?) po kterých je EKV efektivní. Tu vzdálenost bojová hlavice překoná za asi 4,5 - 5 minut. Detekce startu je caa 10 sec u STSS a pak asi 5 minut než se iránská raketa dostane do střední fáze letu tj mi, ale opravdu si ty čísla cucám z prstu, vychází sestřel někde na Černým mořem.
[13] Vašemu vysvětlení vašeho výpočtu moc neruzumím a svůj nejsem bohužel schopen reprodukovat, protože nemohu snadno dohledat rychlosti raket, které jsem tehdy uvažoval.
Nicméně já jsem počítal sestřel někde na hranici sestupu do atmosféry - tak 500 až 1000 km od cíle (řekněme nad Rumunskem), ovšem nevím přesně jak daleko od cíle vstupuje do atmosféry raketa s doletem 2500-3000 km, to jsem spíše odhadoval.
Odpal v Iránu nemá smysl odhadovat jinde, než u hranic s Tureckem až maximálně 500 km jistoty do vnitrozemí proti nenadálemů útoku na základnu, nebo sestřelní rakety v počáteční část letu (zatím budoucnost).
[14] To je klidně možné.
[15] V zásadě jsme počítali stejně, jen s maličko jiným odhadem čísel. S Rumunskem se dokážu také plně ztotožnit :-)
Já jsem počítal s rychlostí asi 7 km/s ve střední fázi a asi 4 km/s v sestupné s tím, že jsem počítal, že sestupná fáze trvá asi kolem 2 minut, čímž si teď teda nejsem úplně jist. Střední pak záleží na tom odkud by došlo k vypálení, ale úvaha o bezpečné vzdálenosti od Iránských hranic je docela logická, já jsem počítal kousek dál.
Ahoj,
je pravda, ze zakladna nema chranit sama sebe, i kdyz teoreticky to v nakterych pripadech vychazi (i v pripade zakladny Vandenberg).
Jak uz psal Petr, Americani nepredpokladaji, ze by na zakladnu byl veden utok. Uvazovany protivnik ma totiz velmi omezene prostredky (=pocet ICBM) a nema pro nej vyznam utocit na zakladnu pomoci ICBM. Ma pro nej smysl utocit na radary, nicmene i utok na radar pomoci ICBM je plytvani zdroji (jak uz psal Petr, komando se dvema protitankovymi strelami zvladne radar oslepit stejne jako utok ICBM).
V kazdem pripade si troufam tvrdit, ze pocet radaru jeste poroste. Pekne misto bych videl napriklad v Rumunsku nebo Bulharsku.
Obrana ve finalni fazi neni moc radostna v pripade, ze ICBM nenese konvencni naloz. I po zasahu nejakym KV (at uz je to PAC-3 nebo nejaka verze S-300) muze dojit k iniciaci neseneho nakladu (a rozpraseni sneti nebo jaderny vybuch nad Ukrajinou by pro CR nebyl nic moc).
Nakonec si troufam tvrdit, ze to, co rika v soucasne dobe velvyslanectvi USA, neni prilis relevantni. Dulezite je, co se nasi vlade povede vyjednat. Myslim, ze rozmisteni par PAC-3 systemu na uzemi CR klidne americani zvladnou :-)
To, ze politici nic nevi, neni prekvapive. Otazka je, zda mame o te veci nechat rozhodnout vojaky/inzenyry, politiky nebo Fandu a Laca od vedle.
[19] Nemá chránit sama sebe? Proč ne? Buď to umí, nebo nebo neumí. Klíčová věc je to, aby byla základna dostatečně vzdálena od místa odpalu útočné rakety a aby tudíž stihla odpálit protiraketu a vyletět útočící raketě (přesjněji už pouze útočící hlavici) dostatečně naproti, aby ji zastihla před sestupem do (nižších vrstev) atmosféry. To není v případě Vanderbergu žádné "teoreticky to tak vychází", to je prostě fakt, jinak by asi nemělo smysl budovat základnu chránící Mexiko a Střední Ameriku.
Jenom bych připomenul, že EKV hlavice antirakety musí zasáhnout útočící hlavici zepředu. Takže i v případě, že bysme chtěli ze základny v ČR/Polsku chránit pouze území daleko za základnou (Západní Evropa či pouze USA), tak stejně musí antiraketa odstartovat velmi rychle, aby stihla útočné raketě vyletět dostatečně vstříc. Takže stejně bude muset ke střetu dojít někde cca 500 km před základnou (je to balistická raketa, nemáte takovou svobodu volby trajektorie, jakou byste chtěli).
Takže když se nad tím zamyslíme, tak zasáhnout prolétávající raketu je úloha, která znamená vyletět opravdu hodně vysoko a nějak naproti. Zatímco zasáhnout raketu mířící přímo na vás je úloha spočívající v tom, že nemusíte letět tak vysoko, ale zato musíte více naproti.
Nemyslím si, že ta druhá úloha klade nějak výrazně větší požadavky na reakční čas. Tudíž opravdu nejsem přesvědčen, že se ochranou sama sebe nepočítá.
V oblasti mezi ČR a Iránem se nepochybně budou stavět takzvané early-warning radary. XBR radar, který možná bude u nás nevidí za horizont a přibližné sledování dráhy letu útočící rakety je na jiných.
Obrana ve finální fázi opravdu příliš radostná není, ale lepší než nic. Jaderný výbuch nad Ukrajinou by pro ČR neznamenal prakticky nic (rozhodně mnohonásobně méně než Černobyl). Ovšem nechápu proč mluvíte v výbuchu nad Ukrajinou v odstavci o ochraně v terminální fázi. Jaderný výbuch nad ČR by opravdu radostný nebyl, ale není potřeba to dramatizovat, nebyskytl by se spad - nejhorší věc z radioaktivního nebezpečí. Ovšem pořád se jedná o fantazírování, protože málo poškozená hlavice by vybuchla až nízko nad zemí (se všemi negativy klasické jaderné expoloze), nebo by nevybuchla vůbec a po kraji by se rozptýlilo pár kilo plutonia (žádná radost, ale o mnoho řádů lepší než výbuch). Rozmístit tady systém PAC-3 by bylo rozhodně zajímavé. Ovšem pro Američany drahé, takže to se dá čekat asi opravdu jenom v případě eskalující krize. A asi těžko lze čekat, že by na tom trvali naši politici. Naši politici, kteří nás přesvědčili, že radar je něco úplně jiného než rakety by začali po Američanech škemrat, že chceme rakety? Haha :-)
Pár ručních protitankových zbraní - to je moc velká otázka co by zvládly. XBR radar je opravdu velký úplné oslepení se čekat nedá. Snížení přesnosti pod úroveň potřebnou k navedení antirakety? To je možné, ale to už jsem na tenkém ledě. Zásah do mechaniky zajišťující pohyb radaru? To by stálo za to, ale to by se s protitankovou střelou asi nepovedlo.
- IRBM je Intermediate-range ballistic missile, tedy středního doletu, to spíš pro přesnost. Fakticky je to téměř jedno.
- schopnost základny bránit sama sebe znamená hlavně to, že je schopna bránit okolní region, což je asi to nejdůležitější :-)
- kolem nás je nicméně několik zemí, které jsou tak blízko, že by se ubránit nedokázala (např. Bělorusko, Srbsko a další). Samozřejmě je otázka jak tyto lokace můžou být v budoucnu nebezpečné/stabilní/schopné dostat se k příslušné technologii
- Celkové zvýšení bezpečnosti by bylo hezké, kdyby nebylo Ruska. Obávám se, že Rusko to bude brát jako výzvu pro šíření svých zbraní a technologie. Nebude úplně náhodou, že po té co Polsko obdrželo první 4 zakoupené F-16, tak Rusko rozmístilo v Bělorusku 4 antiraketové systémy S300. Tuším, že se tak stalo v listopadu minulého roku.
[22] IRBM se do češtiny překládá jako raketa dlouhé doletu. Raketa středního doletu je MRBM (medium-range ballistic missile). Je to trochu matoucí, ale je to tak.
No to je jasné, že když se mluví o ochraně sama sebe, že se současně mluví o ochraně okolního regionu.
Jihovýchod Evropy tato základna opravdu neochrání a ani jiná základna s raketami GBI. Na jihovýchod Evropy by se ovšem útočilo těmi MRBM a ty jsou pomalejší a nelétají tak vysoko, že by s s něma měla poradit jiná část deštníku - rakety SM-3 vystřelované z válečných lodí. Jak souvisí ten fakt, že některé státy nejsou pokryty základnou ve Střední Evropě s tím, jestli mohou být nebezpečné a jaké získají technologii, to mi opravdu není jasné.
[20] Nema chranit sama sebe neznamena pouze to, ze je dost casu, ale tak to, zda maji GBI dostatecny dolet, jak jsou orientovany senzory a podobne. Umisteni zakladny na jihu Kalifornie ma smysl (mimo jine) i proto, ze existuji takove priletove kursy z Asie/Pacifiku, ktere Fort Greely nepokryva.
Nevim, co myslite tim zepredu, doufam jen, ze nemate na mysli pouze celny stret. AFAIK se staci trefit z celnich cca 60 stupnu. Ono uz je jedno, jestli je stret o rychlosti 14 km/s nebo 5 km/s :-)
Za vybuch na Ukrajine se omlouvam :-) Nicmene i vybuch na Olomoucku by nam radost neudelal.
Ja bych nepredjimal to, co je pro americany drahy. Proste oni neco chteji a my bychom taky neco radi. Jenze takovej pluk patriotu ma 600 dusi ... A o status tech vojclu by se amici asi zajimali.
Ano, ten radar neni uplne malej, na druhou stranu jsem ten radar videl a taky jsem videl, co udela moderni protitankova strela :-) Pochopitelne pocitam, ze utok je veden na antenu.
[20] Zrovna rozmisteni S-300 bych se opravdu nebal. Rusko bude harasit zbranemi porad a pokud v okoli rozmistuje pouze obranne systemy, je to fajn.
Ostatne, pokud vypukne valka mezi NATO a Ruskem, chtel bych byt na primarnim seznamu cilu. Protoze prezivsi prvni utok rozhodne neceka radostna budoucnost.
BTW omlouvam se za dvojity posting, mistni system komentaru generuje chyby i pote, co byl komentar prijat :-(
[25] Dolet GBI je rozhodně dostatečný na to, aby doletěla stovky km daleko, v tom určitě problém není. Senzory? To je otázka jestli vhodnou oblast střetu pokrývá XBR radar a to by v případě Střední Evropy mělo být splněno.
Umístění základny v Kalifornii rozhodně neznamená, že by Aljaška nepokryla všechny severokorejské trajektorie, ale prostě to, že Američané chtějí zvýšit pravděpodobnost zásahu tím, že budou mít více pokusů.
Nevím přesně jak moc vstřícný kurs těch hlavic musí být. Vůbec ovšem nejde o případný nedostatek rychlosti a tudíž kinetické energie. Jde o to, že čím vstřícnější let, tím snadněji manévrujete abyste se trefil.
[27] Obavam se, ze moje zkusenosti rozhodne nepotvrzuji, ze "cim vstricnejsi let, tim snadneji manevruju".
Naopak mi prijde, ze stihaci kurs je ten optimalni z hlediska manevrovatelnosti. Tam ale narazime na jine problemy (cas, rozsil rychlosti nutna k dostizeni a zniceni hlavice).
Verte, ze ICBM muzete poslat ruznymi smery. Sice to nebude energeticky optimalni, ale kdyz zjistite, ze jizni smer NENI kryty, proc neposlat raketu (mate-li ji) tim smerem? Nebo mate dojem, ze Fort Greely pokryva priletovy smer z Jizniho Pacifiku nebo podel Kordiler pres Stredni Ameriku?
To, ze Severni Korea nebo Iran dnes nemaji dostatecne vykonnou technologii, aby to mohli udelat, neznamena, ze ji nebudou mit v dobe uvedeni globalniho destniku do operacniho stavu.
[28] vy máte nějaké zkušenosti se stíháním ve vesmíru v rychlostech v rádu km/s?
Stíhací kurs by byl z hlediska manévrování nepochybně nejvýhodněší, protože se relativní rychlosti odčítají, to je každému jasné. Ale to zjevně z různých důvodů není možné, tak je antiraketa navedena na vstřícný kurs.
Rozhodně nemůžete narazit do útočící hlavice z boku.
ICBM můžete poslat na jeden cíl právě dvěma směry. Jestli je cíl přesně na druhé straně zeměkoule, tak to nebude až tak moc energeticky nevýhodné. Nicméně raket s doletem 20k km mnoho není a Irán ani SK je ještě hodně dlouho mít nebudou. Takže zbývá jeden jedinný směr k jednomu cíli (přesněji kolmá projekce směru na zemský povrch, ale to není nutné rozpitvávat).
Kupte si za 200 Kč glóbus a za 5 Kč nit a natáhněte tu nit ze SK do Kalifornie a uvidíte ten jeden jedinný směr. Účtenku doneste svým učitelům fyziky, případně zeměpisu.
Zkuste si vybrat cíl a hodit na něj kámen. Máte nekonečně mnoho možností jakou rychlostí a pod jakým úhlem kámen hodit. Ale kurz/odměr, kterým budete házet je jedinný. A balistická střela je jako ten kámen. Motory působí pouze v počáteční fázi letu a zbytek je vrh šikmý v gravitačním poli Země. Moderní hlavice mají vlastní pomocné trysky, pomocí kterých dokáží svou trajektorii korigovat. Ovšem tím se od původního místa dopadu neodchýlí o víc než 50 km a státy jako Irán či SK touto technologií opět ještě dlouho disponovat nebudou.
[29] Moje zkusenosti se stihanim v radech kilometru jsou zhruba stejne jako Vase s nicenim hlavic :-)
Co se tyce dostupnosti raket s doletem 20KKm, severni Korea ani Iran je velmi pravdepodobne nema, nicmene mam za to, ze ani soucasny stav protiraketoveho destniku se jaksi neda oznacit za plne funkcni.
Ocenuji Vase brilantni prirovnani s kamenem a doporuceni s globusem a niti. Vidim, ze ctete take diskusi na Neviditelnem psovi.
Mimochodem, musim trvat na tom, ze ze Severni Koreje muzete dopravit ICBM nad USA mimo dostrel zakladny ve Fort Greely. Ze na to TED nema Severni Korea nosic neznamena, ze ho nebude mit za pet let. Jen pitomec stavi system pouze proti SOUCASNYM hrozbam. A i kdyz si o GW Bushovi muzeme myslet ledacos, ne vsichni vojaci v Pentagonu maji vymastenou palici :-)
Moje zkušenosti jsou identické vašim, ale já je explicitně nezmiňuji.
Rakety s doletem 20 kkm jsou v případě Iránu a SK VELMI vzdálená budoucnost (to neumí naprostá vetšina ruských a amerických raket). Až to bude alespoň v desetiletém horizontu, tak se třeba začne stavět základna v jižním Texasu. Do té doby existuje ze SK na konkrétní místo USA pouze jediná trajektorie (kolmý průmět ....) balistické střely.
Američané právě staví deštník proti budoucím hrozbám. SK ani Irán dneska nemají rakety, kterými by ohrozili USA (mimo Aleut). A SK je ještě dobrých 5 let mít nebude a Irán tak ještě spíš 15.
Nesnažte se mazat v kixu, že se dá ze SK střílet do USA balistická střela jinak, než před dosah základny na Aljašce.
Tedy abych byl přesný - dosah 20 000 km neumí žádná balistická raketa na světě. Jestli vynesete hlavici na orbitu a někde na druhém konci Země ji shodíte, tak to už nepatří do kategorie balistických raket, ale to jsou zase detaily. A tenhle teoretický způsob dopravy hlavice k cíli tady fakt nemá cenu rozebírat.
[31][32] Vím, žeto byl úklep, ale přeci jenom:
V případě Iránu by raketa s doletem 20 000 km byla k ničemu. S ohledem na to, že obvod země je asi 40 000 km by to sice znameno mít raketu, která může zasáhnout kterékoliv místo na zemi, ale ten dvacetitísící kilometr vychází z Iránu přesně na poloviční vzdálenost mezi Novým Zélandem a Chile tj. asi 1400 km jihovýchodně od Velikonočních ostrovů tj. do místa kde k nebližší hustěji osídlené oblasti je to nejméně 4500 km :)))
V případě Severní Koreji to vychází na severní pobřeží Chile tj. pokud by nechtěli timto dost náročným způsobem zaútočit na nějaký jihoamerický stát, asi by to také nemělo cenu.
Nicméně čekal bych, že tyto problémy budou i tak spíše řešeny ponorkou (a nebo asi docela dobře i lodí) použitou jako mobilní nosič rakety.
[20] V Cernobylu nedoslo k jadernemu vybuchu, jednalo se o vybuch prehratych vodnich par, ktery nasledne rozprasil palivo do okoli. To se neda se skutecnym termojadernym vybuchem srovnavat, takze rikat ze by to bylo lepsi nez Cernobyl je zcestne. Pravdepodobne by to bylo naopak horsi nez Cernobyl.
[35] Jak už psal U238. Největším problémem Černobylu pro zbytek Evropy byl trvající požár grafitového reaktoru, který uvolnil vysoko do atmosféry velké množství radioaktivních látek. Kdyby tam došlo k jadernému výbuchu, tak by sice došlo lokálně k naprosté zkáze, ale pro zbytek Evropy by to znamenalo výrazně menší zasažení radioaktivitou.
A kdyby došlo k jadernému výbuchu ve velké výšce (například jako důsledek použití starého typu protiraketové obrany), tak bude ozáření relativně malé i v oblasti přímo pod výbuchem.
Pánové, vy jste ale ve svých úvahách zcela pominuli fakt, že tento systém, u kterého se snažíte odhadnout účinnost při vystřelení iránské rakety na ČR, nebude nastaven na obranu ČR, ale proti raketám mířícím na USA, takže pro naši bezpečnost, před střalami mířícími na naši republoku, je zcela bezcenný, naopak naši bezpečnost ohrožující.
Jako celoživotní pacifista musím říct ne, protože za celým vidím jen obrovský obchod se zbraněmi. Výrobci zbraní jsou ti, kdo na tom všem nejvíce vydělávají a myslím, že jsou to především oni, kdo udržují svět, prostřednictvím politiků, v neustálém napětí, aby nepřišli o své hodně drahé obchody.
Tak v diskusi se rozběhl poměrně zajímavý rozbor, čeho všeho jsou schopny různé rakety...děkuji za rozšíření obzorů, ale asi bych zvolil odpověď NE, nechci v ČR nějaký radar pro dobro USA. Myslím si, že Polsko má mnohem větší rozlohu, takže by se jednodušeji hledalo místo pro takový radar, které by bylo málo nebezpečné pro okolní obyvatelstvo, v ČR to zas tak jednoduché nebude... Myslím si, že takový radar pro nás může být teoreticky hrozba i v případě, že se na nás nesnese sprcha raket, proti kterým se neubráníme - možná by nebylo od věci vzít v potaz vnímání naší země v očích zemí blízkého východu jako nějakého výrazného spojence "ďáblů", jak je USA některými diktátory a fanatiky znázorňována. Proč si přitěžovat jenom kvůli tomu, aby nás Walker Bush pochválil za vzornou spolupráci a připíchl nám odznak na hruď? Myslím, že máme docela dost problémů i bez USA. Je to možná sobecký pohled, ale ať si USáci vyžerou, co si nadrobili nedokonalými operacemi v Iráku, Afghánistánu, Kosovu atd. atd. Proč by na to měli dopácet ostatní členové NATO, když si USA stejně dělá, co chce, NATO neNATO?
Tak si tak představuji situaci před 60+ lety,kdy amíci říkají: "A´t si ti evropani slížou co si navařili, co nám je do nějakého pana Hitlera a jeho lebensraumu? to tam máme jít kvůli nim umírat? A co když se třeba pan Hitler nase** a potopí nám nějakou civilní loď či co?NE, my si nebudeme pro evropu pálit prsty, vždyť nás přeci nějaký Hitler nebo Stalin nemohou nijak ohrozit a nechceme vypadat jako jejich nepřátelé...
[43] Byl bych velice nerad, kdybychom argumentaci proč zde mít jakoukoliv cizí základnu stavěli na emočně laděných základech. To proč američané Evropě pomohli má poměrně jednoduší a pragmatičtější kořeny a to ty, že to bylo hlavně v jejich zájmu. Hitler spolu s Japonskem by se zcela jistě s Evropou, Asií a Afrikou nespokojil a US by mu jen dali čas na to, aby přišel na severoamerický kontinent v mnohem větší síle než v které se s ním američané setkali na evropském bojišti.
Jsou národy, které mohou být US vděčny, jsou národy, které ne. Třeba Inuitové v Gronsku přišli díky americké letecké základně Thule, o svá území. O vážném radioaktivním znečištění přírody v okolí základny a zničení tradičních lovišť ani nemluvě.
Ale stejně jako v jiných případech, to bylo v zájmu US, bohužel tentokrát se to netrefilo do zájmu i místních obyvatel. Tohle nejsou věci, které jsou o emocích a byl bych velice opatrný na tvrzení, že něco někomu dlužíme jelikož nám někdy kdosi pomohl a ještě na tom stavěl velké závěry.
Netvrdím, že na to nelze brát ohled, ale emoce jsou ze všeho nejlépe využitelné k manipulaci a popravdě proč bych měl věřit tomu, že to někdo s námi myslí dobře? Proč by měl?
Je jen jediný důvod - stojíme mezi potenciálním útočníkem a jím. Jak rád bych věřil v dobro a spásu světa, ale buďme realisté.
[ad Případný útok]: Nemyslím si, že úspěšný útok (přes všecky vaše teoretické debaty) raketami jakéhokoliv druhu není možný. Naopak vzhledem k ostraze takovéto základny (rozloha VVP Jince je něco málo přes 26 tisíc hektarů a radar by byl umístěný přibližně uprostřed) představa toho, že nějaký fousatý Usáma vyběhne v Jincích z autobusu a podpálí amíkum radar sirkama je dost naivní.
Důležité je ovšem něco zcela jiného - pokud na našem území základna vznikne, stala by se Česká republika součástí globální politiky Spojených států bez jakékoli možnosti tuto politiku ovlivňovat a bez záruk, že v případné kritické situaci bude brán ohled na zájmy našeho obyvatelstva. Jde o základnu programu Národní raketové obrany USA, jejímž určením je pouze chránit území Spojených států. Nejen kvůli naší národní historii nesmíme takovéto zničení suverenity dovolit. Navíc v případě útoku by USA nebrali na naši zemi žádný ohled.
Proto je třeba říci jednoznačné NE ZÁKLADNÁM! Vyzívám tímto každého, aby podepsal petici za referendum a šel na demonstraci, nejbližší se koná již 3.2. (so) od 14 hod. v Jincích. Bližší info http://www.nezakladnam.cz
Jsem obyčejná ženská, nechci se zabývat technickými záležitostmi,
ale mám strach. Bydlím necelých 5 km od plánované stanice.
Tak jsem si oddechla, když odtud zmizeli Rusové se svými raketami
a zůstala krásná, a vzhledem k vojenskému prostoru, neporušená
krajina se spoustou zvěře, vzácných rostlin a v neposlední řadě
i houbařský ráj. Po přečtení tohoto článku a ještě několika dalších
mám strach mnohem větší. Žvástům o tom, že je vše pro naši
bezpečnost, zlepšení životní úrovně zaostalého venkova nebo pro
získání více pracovních příležitostí, jsem nikdy nevěřila a teď vidím,
že rizika jsou mnohem větší než jsem si myslela.
Chci, aby se moje děti a vnoučata probouzely bezpečného prostředí
bez americké "ochrany". Umístění radaru v Čechách říkám NE!!!
Musíme souhlasit s Lídou. Sice bydlíme vzdušnou čarou něco kolem 80km od místa, kde má základna stát, ale taky jsme jasně PROTI. Spoustu ´´´odborných výpočtů´´ z těchto komentářů jsme ani nepochopili.. Na věc nekoukáme vědecky, ale jako obyčejní lidé, kteří mají strach... A tak také říkáme NE....
Není rozdíl mezi radarovou a raketovou základnou. Jsou to dvě součásti jednoho systému, nedají se oddělit technicky ani politicky. Systém může být jak k obraně, tak k útoku.
Jelikož jsem občanem České republiky nelíbí se mi, že by v tak malé zemi mělo být více vojenských míst. Pokud by už k takovým místům došlo, velmi mě fascinuje, že by k těmto místům měli patřit Brdy. Je to velmi krásné místo, které by se nemělo oddělovat dráty. Určitě by o umístění raketové a radarové základny měli rozhodovat občané, nikoliv vláda. Pokud by se zde základna postavila není vyloučeno, že by se Česko dostalo do vážného konfliktu, který dosavaď nemáme. Nikdo nemůže vědět co se ve skutečnosti na základně děje a jiné země by jsi to mohli vyložit špatně a pro svou obranu na nás zaútočit.
Proto říkám NE radaru!!!!!!!!!!!!
Přátelé,diskuze,která se na techto stránkách rozjela nám sice brilantnˇe osvětlila technologie a možnosti jaderných potenciálů jak východu i západu a případné šance na přežití ale zapomínáme na tu skutečnost,že v případě umístění RADARU na území CR si dobrovolně zveme nepřítele do srdce evropy.Tím samozřejmě myslím především Američany.Tímto prakticky ovládnou naše území asvojí arogantní a roztahovačnou politikou budou přitahovat pozornost celého východního světa.Tomu se ostatně nelze divit.Případný válečný konflikt by se tedy odehrál na území CR a sousedících států.Nač by si Amíci devastovali vlastní území ,že.Proto bych rád připomenul všem bojechtivím a horkým hlavám a všem,kteří jsou z nepochopitelných důvodů pro základny v evropě a u nás. Vítejte na bojišti, je to jen na nás.
Naše bezpečnostní rada státu je k pláči, nechápu jak takoví lidé mohou rozhodovat o naší bezpečnosti, když o celé věci zřejmě vědí velmi málo, nebo nás záměrně klamou (soudě podle jejich výroků - radar=bezpečnost pro ČR, radar=volná pracovní místa, radar=příležitosti pro naše firmy ...)
Zatím co proti hovoří ztráta suverenity ČR, zvýšení bezpečnostních rizik-potenciální útok na radar, dále tu nikdo ani nezmínil zamoření okolí elektrosmogem, který zvýší výskyt rakoviny v okolí radaru, narušení radiové komunikace v široké oblasti, znemožní přelety letadel v 50km okolí radaru a krásné Brdy opět padnou do rukou cizího státu, jako tomu bylo dříve.
Zatim jsem nikde nenašel relevantní fakt, který by ukazoval nějaké klady, zatím samé zápory a dost zásadní!
Jsem pro mír a v Evropě ho zatím máme, měli bychom si ho vážit a nedovolit jeho narušení.
Jsem proti americké radarové základně v ČR!
Jaká ztráta suverenity? ČR dobrovolně vstoupila do NATO, tak by se měla chovat jako rovnoprávný člen a ne jak malé děcko.
Zvýšení bezpečnostních rizik je taktéž v rovině spíše hypotetické, ten kdo bude chtít ČR poškodit tak nebude útočit na těžce střežený radar. To už by bylo daleko efektivnější položit bombu na Ruzyni nebo v Temelíně.
[52] Drahy homonoxi, kufry jeste nebalim, protoze moje nejblizsi navsteva USA bude az koncem brezna :-)
O Tebe se nebojim, lide jako Ty nakonec vzdy profitujou z toho, ze nekdo prijme zodpovednost.
[53] Mir v Evrope? Obavam se, ze Ti uniklo, ze al Kajda vyhlasila nekterym statum v Evrope valku a provedla nekolik utoku na uzemi EU.
Co se tyce rizik, o jakem zamoreni elektrosmogem hovoris? O znemozneni preletu letadel v okoli 50 taky nevim. Mozna te prekvapi, ale ten radar nebude v provozu kontinualne, nebot neni vyhledavaci, ale navadeci. O ztrate suverenity je predcasne mluvit, nebot neni jasne, jaky bude mit ten kus zeme status.
Cele mi to pripomina brojeni proti mlatickam, zeleznicim nebo jaderne energetice.
Musím reagovat na někoho, kdo výše uvedl, že základna Vandenberg chrání Los Angeles.
Tento přispěvatel nepředložil důkazy, takže tuto jeho informaci považuji za irelevantní a chci důrazně připomenout, že tento systém nechrání ČR. Stačí nahlédnout do odborné literatury. (Valníček-Právo, http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/index.htm)
A pokud bude někdo tvrdit, že ten protiraketový systém chrání ČR, ať předloží důkazy.
Čili říkám NE základně!
Shrnuto a podtrženo,jsem moc rád že militantní lidé jako je napříkad zde prezentující MK ,jsou v menšině, alesponˇv rámci této diskuze.Nesmíme,a v to doufám,těmto lidem dávat moc velký prostor kčinosti v těchto oblastech, protože jsou schopni naši vlast,když né zdevastovat,pod záminkou nutné obrany,tak alesponˇprodat cizím mocnostem.Historie se opakuje.Vzpomenˇme si na dobu před II.sv.válkou,na spojence tehdejšího Ceskoslovenska a na podobné názory některých kolaborantů o nutné obraně státu.První pak lemovali ulice našich měst a vítali Německé osvoboditele.Proto ti MK touto cestou vzkazuji,do USA určitě odcestuj vyřidˇtam komu jen budeš schopen , jaký názor lidé u nás na tuto věc mají, ale sám se radši již nevracej.
Lidé jako MK jsou nebezpeční z toho důvodu, že dělají to samé jako konzervativní islámští radikálové, ukazují na nepřítele prstem a vyvolávají dojem bezprostředního ohrožení. Tito lidé často argumentují Mnichovem 38, kdy mezinárodní společenství důrazně nezasáhlo, ale současná situace s Mnihovem nelze srovnávat, protože nyní tu není jen jeden agresor (paralela Německo za Hitlera a teroristé) ale rovněž druhý agresor, který před druhou světovou válkou nebyl a to jsou v dnešní době Spojené státy americké, které jsou ovládány neokonzervativci, kteří opravdu nemejí nic společného s "majákem svobody" USA v pojetí prezidenta Wilsona.
Americká politika je nyní konfrontační a unilateralistická a ČR by neměla participovat na tomto americkém neoimperiálním pokusu ovládnout naleziště nerostných surovin.
[54] No jo TonyK, ale měl bys vědět, že zatím se o základně hovoří jako o americké, až to bude základna NATO, tak potom máš pravdu v tom, že ČR by měla plnit závazky vůči NATO. K američanům, pro který je svatá akorát honba za ropou a kontrola světa žádný závazky nemáme.
[55] Já vim, že AL-Kajda vyhlásila válku některým evropským státům, ale zatím tu naštěstí žádná válka neni a nikdo z nás se jí tady dočkat nechce.
Já zase nevím nic o tom, že ten radar má být jen naváděcí - takže ty tvrdíš, že bude funkční jen ve chvíli kdy bude aktuální hrozba?
Pokud máš pravdu tak je to fajn, ale já si myslim že je to blbost.
Jestli ti něco říká pulsní výkon 4MW EIRP vyzářený do okolí, tak to je ten elektrosmog, o kterým tu píšu :)
A fakt, že letadla budou muset změnit letecké koridory, je docela známej, zkus si o tom něco najít.
Vážení , jsem rád , že mohu vyjádřit svůj názor na věc. Nechápu totíž jakému okouzlení z USA, podléhají někteří spoluobčané a většina našich politiků . Před2. sv. válkou byla vojenská doktrina USA založena na nevměšování se do konfliktů mimo území USA. V současné době došlo ke změně a USA si udělila právo prvního úderu kdekoliv na světě a to k ochraně "amerických zájmů". To neznamená jen válečné ohrožení ale i zajištění přístupu k surovinám atd. Výsledkem pak je.že si USA doslova vytřou zadek Radou bezpečnosti OSN i aliancí NATO a naši servilní politici (jakož i jiní v Evropě) nejenže neprotestují ale připojí nás k agresorovi. Viz Irák, Afghanistán, bývalá Jugoslávie. Ve výstavbě radaru vidím jako hlavní záměr USA podkopat alianci NATO a výstavbu EU. Myslím si , že si k výstavbě enkláv s vojenskou posádkou ( údajně cca 2000 lidí na radaru) a americkou jurisdikcí pro tyto vojáky na celém našem území,
byly vybrány ČR a Polsko jakožto euroskeptici s panem Vondrou v čele. V koaliční smlouvě , ODS, Zelení a KDUČSL není ani slovo o tom, že bezpečnost naší země bude zajišťována jinak než aliančními smlouvami (uvedeno NATO a EU). S USA nemáme žádnou dvoustranou smlouvu o vzájemné pomoci takže nevím o čem je řeč když se naši politici ohánějí tím, že máme plnit závazky a být spolehlivým partnerem. ( Ledaže, by existovalo nějaké tajné ujednání
typu Zednářské lóže). Závěrem chci zdůraznit , že nevěřím našim politikům ani USA, že nám říkají pravdu o radaru, neboť i dle výše uvedených článků jsou z technických důvodů pro nás celkem k ničemu. Navíc podle komentátora p. Petránka pokryje radar, při dosahu 6000 km, jen polovinu Iráckého území ( řečeno dnes ráno na ČR Praha). Souhlasím s tím, že USA chce vyvézt válku do Evropy.
Jsem proti výstavbě radaové základny.
Spojme síly v občanském sdružení " Ne základnám"
Vážení čtenáři,
prosím přečtěte si návrh rozpočtu Agentury pro protiraketovou obranu USA na fiskální rok 2008, předložený Kongresu USA. Na straně 5 se uvádějí důvody pro rozšíření systému do Evropy. Jako hlavní důvod je uváděna ochrana "očí systému", tj. radarů v Fylingdales ve Velké Británii a v Thule (Grónsko).
http://www.mda.mil/mdalink/pdf/budgetfy08.pdf
Základna nechrání území ČR!
Zdravim. Chtěla bych vyjádřit dík těm, kteří se pokusili dle svých možností objasnit problematiku protiraketové základny na základě faktů. Nemyslím si, že to, že někdo dokáže vysvětlit, jak raketová základna bude či nebude fungovat z fyzikálního hlediska, znamená, že je militantní. Spíš jsem toho názoru, že ten, kdo tomu nejmíň rozumí, nejvíc huláká... To, že se tady nějací lidičkové v malé české hospodě handrkují o věcech, do kterých nevidí, nic nezmění na tom, co se stane. Nemyslíte, že v téhle velké atomové hře jsme jen loutky, které nic nemohou ovlivnit?? Ještě smutnější mi na tom připadá, že kdybychom něco ovlivnit mohli, stejně nevíme, jak na to (respektive nevíme, jak NATO).
Prosím za prominutí,pokud jsem se někoho příliš dotkl drahá eufrasio,ale pokud mi kdokoli,bytˇsebekrásněji,bude podsouvat to,že je vlastně všechno v nejlepším pořádku a radar vlastně jen utvrdí přátelství obou zemí,tak toho budu vždy považovat za militaristu a zrádce naší suverenity.Co se odborných názorů týká, je vše na místě,protože nikdy neuškodí rozšířit si obzory,samozřejmě pokud jsou relevantní.Ono je vždy lepší mít alesponˇnějaký názor a klidně se o něj HANDRKOVAT V MALÉ ČESKÉ HOSPODĚ,než si říkat,že stejně nic neovlivním tak nebudu ani nic podnikat a říkat,ikdyž jsem opravdu jen ten pověstný malý český ČLOVÍČEK.
Drahá eufrasio, dělat se dá ledasco , např. využít internet a sdělit svůj názor stranám vládní koalice, ovšem pokud máš nějaký názor na věc.
Ať již takový či onaký. Můžeš se připojit k iniciativě NE ZÁKLADNÁM
a nebo k jejím odpůrcům. To ale chce nejen názor ale i chuť něco udělat. Tak s chutí do toho !
Pokud ta základna nás nechrání, tak není racionální jim tu výstavbu umožnit. To se pak stáváme druhořadou zemí, kde jsou rozmístěny vojenské systémy, které nám nepomáhají, ale které navíc škodí z několika důvodů, které jsem již uváděl.
Postavme tedy svou základnu na území USA, protože nepochybně nás ohrožuje určitý subjekt a proti němu se budeme bránit....
Přesně takhle to říká Bush, který vytváří dojem ohrožení, ale pouze posiluje vliv USA. ČR by se neměla stát součástí geostrategické hry USA x Rusko, či USA x "darebácké státy". Teď máme možnost si zvolit budoucnost ČR v minulosti jsme tu možnost neměli.
Tuto chvíli bychom neměli promarnit, a proto říkám NE.
Je dobré,že přes internet mohou lidé vyjádřit svůj odpor k základnám.Pokud má tento odpor mít v budoucnosti nějakou váhu,je třeba založit politickou stranu s názvem:Ne základnám.Tato strana by mohla být přitažlivá pro ty ,kteří všem současným politickým stranám vůbec nevěří a přimět jít k volbám ty, kteří už jít nechtěli.Polistopadové politické strany se zdiskreditovali tím,že touha po vládních postech je u nich větší než dodržování předvolebních slibů.Právě polistopadové politické strany udělaly,s toho co mělo být demokratickými volbami,mistrovství republiky ve lhaní.
Nebudou stejně uvažovat o možnosti nám pomoci. Před koncem II. svět. války nás na Jaltě prodali (Rosevelt) do zájmové sféry Stalina, pak nám vybombardovali Škodovku v Plzni. V r. 1948 nam nepomohli, v r. 1968 nam nepomohli a po r.1990 když Boeing koupil čast našeho leteckého průmyslu, tak jsme po cca roce s úžasem zjistili že to co koupil tak likviduje jako by to byla jeho konkurence. Nepomohli nám a nepomohou nám. Vždycky nás jen nastrčí a v případě potřeby obětují. Obětují bez skurpulí i své vlastní vojáky. A to potom není nedodržení smlouvy nebo zrada, to je "válečná lest". Tím když si necháme něco namluvit a strčíme hlavu do chomoutu jako ovce se naše prestiž nezvýší ale právě naopak. Proti raketám cíleným na naše území ten systém nění vůbec konstruován. Kdyby s námi chteli jednat seriosně tak by se to ze začátku nebyli pokoušeli nepravdivě tvrdit. A pokud jde o to, že máme spojenecké závazky, tak ty na to jak jsme malá země bohatě přeplňujeme svými voj. misemi.
Ja Americanum verim a stejne bych veril i soucasnym Rusum kdyby tady chteli postavit protiraketovou zakladnu. Myslim ze pozemni utok na zakladnu je nepravdepodobny, protoze urcite bude okolo nejake ochrane pasmo a pokud by bylo velke ason 2 kilometry tak to staci protoze na takovou vzdalenost asi nebude mozno radar znicit. Letecky utok se mi zda nepravdepodobny bo tu cesnu by snad stihli sestrelit driv nez by tam doletela (v pripade ze budou mit obranu v rukou americane, bo typuju ze ceske vedeni by melo strach neco sestrelovat). Trosku nechapu ruskou paniku bo maji arzenal dostatecny, takze proc se certi kdyz muzou poslat treti, ctvrtou raketu. Myslim si ze zakladna (skoda ze ne raketova) by mela stat protoze je ta dalsi sance jak ochranit pokud ne nas, tak alespon nase sousedy, pripadne spojence a to mi prijde jako slusnost prispet svou troskou do mlyna. Jinak jste si jisti ze ta hrozba je jen jaderna? Myslim ze nenii takovy problem misto hlavice jaderne nasadit chemickou nebo bakterologickou (sice by to asi bylo zbytecen zahozeni nosice, ale clovek nikdy nevi) Dale by se radar mohl hodit pro pripad ze by USA, nebo jini spojenci ucinne zprovoznili treba sestrelovani pomoci laseru, nebo raket z druzice ve vesmiru. Takze ja bych rekl zakladne at uz raketove nebo radarove ANO. ale jiinak nejsem moc nadsenej z referenda bo lidi kteri si zkusi najit informace poruznu na netu a ne jen pasivne prijmout co jim kdo povi moc neni, takze se budou jen rozhodovat podle osobnich sympatii k USA nebo Nepratelum. Druha strana mince je ta ze zastupci ve vlade mi nepripadaji o moc zpusobilejsi bo ty se zase budou rozhodovat podel toho co jim naridi vedeni, nakonec mi priapda nejlepsi kdyby to rozhodli cesti vojaci, ty o tom budou asi vedet nejvic.
No myslym si, ze jediny komu zakladna prospeje su amici.
K zniceniu zakladne staci jeden letecky nalet (my s tymi par Migmi nie sme moc velka zabrana a tie vase Gripeny tiez niesu velka vyhra), rakety s plochou drahou letu alebo ako tu uz niekto spomynal vysadok Specnaz.
Jedine comu nechapem su US ritolezy, ktory chcu ochranovat niakych susedov ci co to tu podaktory splietali - Spad radioaktivneho materialu (teraz nemam na mysli vybuch len spad z rozprasenej hlavice, by zamoril nase - vase - uzemie nasich susedov ktorych tu chcete podaktory chranit, vybuch je nepravdepodony, v kazdom pripade ak by nastal - ako to tu niekto spomynal trebars nad ukrajinou myslim ze ukrajinci by vam za to dakovny list neposlali (maximlne tak niaku inu raketu)
Takze drzim palce - nech ty Vasi ritolezi dostanu rozum
vzhledem k tomu ze by radar nebo protirakteova zakladna mela byt urcena hlavne proti iranu a tamto zemim co sou v pokuseni si pripravit jednu dve rakty, bo na vic nebudou mit penize/material tak nehrozi ze by sem poslali letadal, porad sme v nato tzv. nas vzdusny prostor nebranime jen my, ale cele nato, a mezi radarem a treba iranem, koreou lezi dost mista kde by se dali tyto bombardery sestrelit, jen doufam ze udelaji poradne obranne pasmo aby nesel napadnou radar ze zeme teroristyckym utokem PS: nemame jen gripeny, a migy, to ze se o nich mluvi v novinach neznamena ze je to jedina vyzbroj statu
zajimavy jak tu spousta lidi opet zacala podlehat emotivnim vylevum...
kazdopadne je jiste jako facka, ze NATO od tohoto projektu dava ruce pryc.. takze pokud chceme vzit svuj podil zodpovednosti, meli by nas usa vzit jako dalsi stat v jejich pochybnem padesaticlennem federativnim spolku, senatora do kongresu a nejaky miliony dolaru na skolstvi, socialni strukturu statu a taky par F16tek a komado rangeru :-)))
Tvrzení o účelu protiraketového systému je asi tak púravdivé jako bylo tvrzení doložené i fotodokumentací,že Irák vlstní zbraně hromad.ničení.Vzpomínáte na tu lživou kampaň ,kterou vedl osobně Buš.Protiraketové systémy budou rozmístěny okolo Ruska,už dnes se mluví o Ukrejině,Kavkazu atd. a jsou velmi nebezpečnou hrou s ohněm.Je to výmysl neokonzervativců,kteří jsou přesvědčeni o globální převaze jíž odpovídá neschopnost ruských jaderných sil provést odvetný úder, zničit agresora.Oni dokonce tvrdí,že jde o zlom v dosavadní nukleární paritě USA a Ruska,že jde o jakýsi návrat do šťastné minulosti,kdy USA vládly monopolem na atomové zbraně dokud jej nezničili ti zlí ruští komunisti.
Je to samozřejmě nesmysl protože Rusko poté co se začalo zotavovat z totálního krachu obnovilo nukleární paritu,dokonce přistoupilo k modernizaci strategických jaderných zbraní.V případě instalace protiraketového systému je schopno této hrozbě čelit zavedením do výzbroje balistických raket nové generace.Ty jsou charakterizovány vysokými rychlostmi při startu a vlastním letu na cíl a zejména schopností manévrovat s raketou za letu.Jde tedy o balistické rakety schopné překonávat všechny známé protiraketové systémy.A nakonec ještě k popisu činnosti antirakety je nutno zmínit,že v okamžiku odpojení od rakery bojových hlavic vypadá situace tak,že hlavice letí doslova v mraku,který tvoří klamné cíle,části rakety a pod.takže při dynamice letu je zcela vyloučené,aby hlavice antirakety trefila právě bojovou hlavici.Musí být proto vyzbrojena nukleární hlavicí ,která účinky mohutného jaderného výbuchu může zničit celý mrak včetně v něm se navházejících hlavic.To je však před veřejností utajováno,aby snad nedošlo k nárustu těch,kteří prostě nechtějí být kanonenfutrem američanů
Americane nikdy nerikaly ze jsou tento system urcen porti rusum, protoze to uz je samo o sobe blbost, rusove maji jak rakety topolM kter to uz ted umeji prekonat a neni to zadne tajemstvi, a navic maji raket takove mnozstvi ze muzou planetu zamorti trikrat. system je urcen hlavne porti dvem, trema raketam ktera muzou v nejblizsi dobe vyvinout staty "osy zla" (protoze se mi to nechce vyjmenovavat)
"Die USA haben mit ihrem Unfug auf europäischem Boden nichts verloren. Obwohl ich Russland nicht einfach für nett oder bloß ein bisschen tapsig und insgesamt harmlos halte, finde ich eine Verständigung mit Russland und eine eigene europäische Position in der Welt unbedingt notwendig. Europa ist kein Satellit der USA! Wir brauchen kein Kalter-Krieg-Reloaded! Wir sollten den USA keine Gelegenheit geben, unser Verhältnis zu Russland zu beschädigen, denn Russland ist nunmal Nachbar. Die "Freundschaft" der USA zu Europa ist durchaus zweifelhaft, denn ein Hintertreiben eines starken europäischen Zusammenhalts und einer gemeinsamen europäischen Außenpolitik ist absolut in ihrem Interesse. Wenn man sieht, wo in der Welt seit Ende des Kalten Krieges überall noch amerikanische Truppen aufgestellt wurden, dann wird recht deutlich, dass die Amerikaner, die sich geographisch jeweils schön weit entfernt befinden, sich weltweit aggressiv und dominant verhalten. Insofern sollte man überlegen, wie dicht man an ihrer Seite stehen möchte, wenn man sich geographisch in so weit ungünstigerer Situation befindet. Und ob man hier in Europa unbedingt als Experimentierfeld für Konfliktlösungsstrategien à la americana herhalten möchte. Im Irak sieht man doch sehr schön, wie weit man mit modernstem Kriegsgerät kommt, wenn die Bevölkerung nicht "mitspielt". Wofür soll bitte so ein Raketenschutzschild effektiv sein? Es ist eher ein Stinkefinger von Polen und CZ Richtung Ex-Big-Brother, so nach Manier von Estland gerade, aber damit wird bloß Porzellan zerschlagen."
<p><i>"Raketová základna v ČR (a nebo v Polsku) by byla schopná zlikvidovat tak 1-2 nepřátelské rakety"</i> - větší část antiraket bude jinde - na pobřeží USA, nebo na lodích. Zde budou radary pro včasné varování (v případě konfliktu první cíle útoku, pravděpodobně i s použitím jaderných zbraní). </p>
<p>Antirakety budou schopny zlikvidovat menší část raket, smysluplné to je např. v případě preventivního útoku raketami s plochou dráhou letu (např. Tomahawk) na ruské komplexy strategických raket - těch několik málo, co by úder přežilo, by tím sestřelit šlo. No, snad je to jen teoretická možnost, nikdo ze zúčastněných by si tím nepomohl..</p>
Zatímco je Váš text, pane Šnajdere, i pro mne ukázkou střízlivé a korektní věcnosti, je mi divné, že zůstáváte v pozici "mezi", tedy bez názoru. Doplním nejprve, že nejen čínský test prokazuje současnou schopnost zneškodnit satelitní telemetrický a monitorovací systém, nejen jeho jednotlivé prvky, to k technickým aspektům reálné účinnosti AMD. O techniku ale jde až na druhém místě, ač se jí všichni zúčastnění různým (a zpravidla ostudným) způsobem snažili argumentovat přednostně. Primárně jde a vždy šlo o politiku, resp. o ekonomickou moc, která podmiňuje i moc politickou. Z tohoto pohledu je ovšem radar na rozdíl od široce kritizovaných Gripenů rizikem bezpečnostním a zároveň ekonomickým, tj. i politickým - představuje cizí, stěží alianční - prvek v suverénním státu, aniž by tento stát byl v pozici férového vyjednávání o účasti na společné obraně (útočit přece nechceme, i když nové pojetí mise v Afhanistánu...). Vzhledem k velmi problematickému postavení USA na světovém mocenském hřišti jako země dodávající na smluvní bázi radar mám celkem jasno v tom, že radar nechci, neboť vojenská, ekonomická a politická rizika tvrdě převažují nad spíše hypotetickými přínosy. K tomu podotýkám, že Vámi uváděná čest je dvojče hanby a že se ty dvě taškářky rády k všeobecnému překvapení méně pozorného publika často zaměňují...
Pokud připustíme teorii obrany,pak se ptám kdo je přítel a nepřítel. Muslimové jsou přátelé nebo nepřátelé. Taliban byl napřed přítelem USA , nyní nepřítelem.
Rusko původně nepřítel USA dnes není nepřítel USA . Bude Irán za 10let přítelem USA nebo nepřítelem. Však on se už nějaký nepřítel najde.Tak postupně hledáme důvody proč zbrojit - ano nebo ne. Vyhrává skoro vždy ano - zbrojíme, vyvíjíme nové technologie, ponorky,rakety, radary. Každá velmoc se brání tím,že k hranicím té druhé velmoci posune svůj obranný systém. Už to vypadalo, že se tento pohyb zastaví. Ale opak je pravdou - politici budou solit i naše penízky na výzkum a vývoj a hlavně provoz těchto vojenských zařízení pod heslem buduj obranu, posílíš mír a nekecej nám do vlády. O radaru by měli rozhodnout odborníci.Ale kteří - vojáci jsou placeni vládou a politiky - nejsou nestranní. Jestliže vláda objedná analýzu jistě jí není jedno jak dopadne a tak je analýza na objednávku obvykle napsána tak, jaký výsledek je objednán - zase za peníze nás občanů. Pravda a demokracie je drahá, obrana nutná, zajištění bezpečnost našeho přítele USA je naší povinností .... ale naopak - kdo ví?
Přečteno 176 539×
Přečteno 138 392×
Přečteno 81 555×
Přečteno 76 665×
Přečteno 65 771×