Hlavní navigace

iPhone: jak nedělat předem ztracenou revoluci na internetu

18. 2. 2008 11:45 (aktualizováno) koppel

Takže během iPhone-mánie, která se strhla krátce po jeho uvedení jsem se omezil na krátkou noticku, že bych si iPhone nepořídil, kvůli některým jeho omezením. Slib jsem dodržel, ale z jiných důvodů. iPhone jsem si osobně zevrubně vyzkoušel (díky Patricku), nadchnul se a … nepořídil si ho. Pořídil jsem si iPod Touch. A nadšení zůstalo. Protože dnes už psaní o iPhonu neznamená být automaticky nařčen z poblouzenosti okamžikem, rozhodl jsem se podělit se o zkušenosti.

iPhone pro mne je revoluční v tom, že revoluci nedělá. Razím teorii, že univerzálním komunikačním rozhraním tohoto období se stal web. Dokázali jsme na něj úspěšně převést velké množství předchozích rozhraní a tím web také neuvěřitelně zkomplikovat a zpatlat. Faktem ale zůstává, že internetový prohlížeč se do jité míry dnes rovná pojmu „počítač“. Poslední dobou střídám Visty, Windows XP, Linux a MacOS s takovou samozřejmostí, že občas zapomenu, kde zrovna jsem (dokud mě z toho pocitu nevytrhne UAC hláška na Vistě). Není to tím, že GUI se do jisté míry sblížily, ale spíš tím, že se 95 % mé práce se odehrává v některém webovém prohlížeči a ty buď fungují shodně nebo prostě nefungují.

Tím se dostáváme k jádru iPhone nerevoluce. Miloval jsem Palmy a věnoval jim nezanedbatelnou část mého mladého žiovota. Skončil jsem s nimi, když mimojiné nedokázaly uvést funkční webový prohlížeč. Zkusil jsem krátce Symbian v podobě Nokie 6630 a zjistil, že podobného nekomfortu, ale s výrazně vyšší rychlostí jsem schopen dosáhnout na libovolném dumbphonu s Operou Mini. Zkusil jsem top model ze světa Pocket PC – HTC Kaiser a z Exploreru v jeho podání jsem šílel po deseti minutách. iPhone si ušetřil práci a problémy tak, že na mobilní platformu suše převedl konkurenceschopný desktopový prohlížeč ze svého MacOSu – Safari. Samozřejmě k tomu bylo nutné dodat nějaké rozumné ovládání, které by vyřešilo problém malého displeje. To se povedlo a došlo k porodu prvního živého a funkčního kočkopsa – desktopového prohlížeče na mobilním hardwaru.

Když jsem zkusil iPhone, zjistil jsem, že je to první mobilní zařízení, kterým jsem schopen si objednat zboží z eshopů mých dodavatelů, kteří jsou z nějakého důvodu nadchnuti do framů a Javascriptu. Že jsem schopen se připojit k IP kameře Axis a koukat na real-time video z ní (dobrá věc na babysitting). Vlastně jediný web, který mi nefunguje jsou Google Analytics, protože to není web, ale propagace Flashe. Ten iPhone neumí vůbec, ale má se to snad změnit.

Je mnoho těch, kteří křičí, že iPhone zabil mobilní web. Nezabil. Mobilní web se nikdy nenarodil. Realita je taková, že lidstvo je líné a bude jen jeden web. Buď ho zařízení použitelně zobrazí anebo prostě web nezvládá. Jasně, můžeme testovat podporu jednotlivých HTML standardů, zkoumat co zobrazí ACID test, ale rozhodující bude vždy uživatelská zkušenost. Lidé budou hlasovat nohama (a peněženkama). Což už udělali. Google šokovaně zjistil, že z iPhone je uskutečněno 50× víc dotazů než z jakéholiv jiného mobilního zařízení. Srovnejme s stále malým tržním podílem iPhonu a je to neuvěřitelný rozdíl v uživatelských zvycích. Má to dvě příčiny: paušální data bundlovaná s každým iPhonem, ale hlavně použitelnoust webu ve stylu iPhonu.

Takže teď k tomu, prož jsem si iPhone nepořídil. Není to kvůli nedostupnosti v ČR. Ta je pouze relativní. Není to kvůli ceně, která je sice extrémní, ale myslím, že odpovídající schopnostem. Je to kvůli určitému uživatelskému scénáři, který aplikuji na mobilní telefon. Pravdu dí ti, kteří tvrdí, že dnešní člověk potřebuje k životu kyslík a mobilní telefon. S tím, že bez toho prvního asi dvě minuty vydrží. Takže mobil se mnou jezdí na vodu, pouštím ho několikrát denně z mých obou levých rukou, nosím v kapse s klíči a občas ho nechám v autě. Nevím jak dlouho by tohle iPhone vydržel, ale vím, že bych finančně nevydržel ho po selháních opakovaně pořizovat.

Zjistil jsem, že velkou část dne se pohybuji v dosahu nějaké přístupné wifi sítě (ať už záměrně anebo ne). Takže mi chybějící GSM část u iPodu Touch neschází. Wifi je rychlejší a hlavně zdarma. iPod Touch objednaný z Francie stál také třikrát méně než iPhone. Takže ačkoliv s ním také občas hodím, tak až to nevydrží, tak klidně objednám další. Doinstaloval jsem do něho všechny aplikace z iPhonu, ale stejně používám jen to Safari. Jo, občas si pustím Toulky českou minulostí, ale to jen proto, aby Touch nezapomněl, že je iPod.

Sdílet

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).