Hlavní navigace

Jak Wikipedii otestovat?

6. 5. 2007 11:22 David Antoš

Jak se dalo očekávat, spot zpochybňující důvěryhodnost Wikipedie vyvolal docela značnou reakci. Až na výjimky byly komentáře k celému „experimentu“ spíše kritické, a to nejen proto, že reagovali převážně wikipedisté. Že pokus nebyl proveden správně tak, aby o něčem vypovídal, je pravda. Pomohl však alespoň něčemu – kvalita Wikipedie a možnosti její kontroly se dostaly do diskuse a Wikimol si na Lupě založil blog, který informovanosti o fungování Wikipedie určitě prospěje.

Jak vznikl nápad zkusit si na heslu Patrick Zandl slabiny Wikipedie jsem vysvětloval. Rozhodně jeden takový případ nelze brát za příliš závažný, chyba se může stát. Souhlasím s tím, že mi to příliš nepovedlo, z řady důvodů je závěr pokusu snadno napadnutelný – Patrick Zandl není důležitý článek, týden není dlouho, editaci jsem provedl pod svým loginem, se kterým jsem na Wikipedii napsal řadu jiných článků a nikdy se jako záškodník neprojevoval – to vše není ideální simulace napadnutelnosti Wikipedie.

Mým cílem však nebyla žádná sofistikovaná analýza. Nechtěl jsem ani jednoduchým způsobem očernit Wikipedii – ostatně strávil jsem jejím vylepšováním desítky hodin času a fandím ji jako uložišti strukturovaných znalostí. Dokonce věřím, že není vyloučeno, aby i česká Wikipedie byla časem skutečnou encyklopedií, jejíž riziko chybnosti bude natolik nízké, že jej půjde zanedbat. Věřil jsem, že mou editaci rychle někdo odhalí a vymaže, protože informace o koupi Chemopetrolu Patrickem Zandlem mi skutečně připadá na první pohled naprosto absurdní.

Existují v zásadě dvě možnosti, jak Wikipedii otestovat. Ten první se přímo nabízí – sehnat odborníky z různých oblastí, dát jim náhodně vybraná hesla a nechat je vyjádřit se, jak kvalitní jsou. Případně jim dát nějakou formální metodiku, jak Wikipedii oznámkovat a na závěr dostat nějaké číslo, které by kvalitu Wikipedie vyjadřovalo. Jenže to je organizačně dosti náročné a zkoumat by pouze šlo, jaký je aktuální stav Wikipedie, nikoliv jaká je obecná možnost její obsah ničit.

Druhá možnost je o poznání jednodušší. Utvořit skupinu lidí, kteří by průběžně pod různými loginy i neregistrovaně vkládaly z různých počítačů a IP adres do náhodných článků malé nenápadné lži. Takové ty, které moc nejde rozpoznat. Upravit nějaké slovo, vložit nenápadnou větu navíc, změnit nějaké to procento. Po roce pak vzít seznam všech úprav a podívat se, kolik toho ve Wikipedii zůstalo, jak dlouho odstranění lží trvalo a spočítat, kolik přibližně lidí za tu dobu mohlo být podvedeno. Takový experiment by měl velkou výpovídací hodnotu, přesně by odhalil sílu komunity. Akorát by porušoval wikizákony WP:POINT a WP:HOAX, resp. WP:NEKIT a jeho účastníci by jako wikizločinci byli pravděpodobně exkomunikování z Komunity.

Provést takový relevantní experiment by přesto bylo přínosné, a to i pro Wikipedii. I česká odnož začíná být čím dál více používána, dokonce ve „vědeckých“ statích. Wikipedie je přitažlivý nápad, láká k sobě pozornost a vytváří se dojem, že je to chytrá encyklopedie, na kterou se dá spolehnout. Tak jsem ji až do nedávno také vnímal a neměl bych problém ji používat jako zdroj bez velkého ověřování jinde. Tento mýtus – pokud to je mýtus – je škodlivý jak pro lidi, co Wikipedii důvěřují, tak pro Wikipedii samotnou – i v jejím zájmu je, aby lidé byli o její děravosti informovaní a nebyli pak zklamaní. Změřit si odolnost vůči záškodníkům by bylo méně bolestné řízeným experimentem, než se potýkat se skutečnými wikizločinci, co Wikipedii mohou poškozovat kdykoliv a bez toho, že vše nakonec zveřejní.

Nedělám si velkou naději, že by sami správci české Wikipedie s něčím podobným souhlasili. Těžko někoho nechají ničit jim jejich projekt, kterému věří a do kterého investují spoustu energie. Ani já se do toho nebudu pouštět, svůj wikizločin jsem si již spáchal a nerad bych dopadl jako Vít Zvánovec, Wikipedii v zásadě fandím a rád bych ještě někdy něčím přispěl. Její obranyschopnost však dříve či později někdo jistě vyzkouší – ať už s dobrým či špatným úmyslem.

Sdílet

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).