[11] nevím jak bych to ještě lépe vysvětlil. Představte si to jako dva koše. Do prvního koše dáváte obálku se jménem toho kdo ji tam hodil, uvnitř které je obálka s tím, co volil. V okamžiku, kdy se ví, že dotyčný nevolil jinak (tj. po skončení neelektronických voleb), rozbalíte všechny obálky v tom prvním koši, vyndáte z nich obálky a ty hodíte do druhého koše. V tomto druhém koši tedy máte volební hlasy bez určení voličů, když je rozbalíte z obálek, pak se nedají spárovat s těmi prvními obálkami.
Samozřejmě systém musí být dokonale navržený, naprogramovaný, hlídaný a nezávisle kontrolovaný. Připomínám znovu úlohu volební komise. Inspirovat se můžeme třeba v tom Estonsku nebo v dalších státech.
To že se to někde dělá není důkaz, že se to dělá dobře, tím důkazem je to, že tam kde se to dělá nedošlo k napadení a narušení důvěryhodnosti (a když znáte jak to funguje, tak víte, že to ani není možné, viz výše)
Tomáš Kapler, specialista v oblasti internetového marketingu, konzultant v oblasti datových sítí a připojení k internetu
Přečteno 140 629×
Přečteno 81 212×
Přečteno 46 963×
Přečteno 36 644×
Přečteno 30 388×