Hlavní navigace

Názor ke článku Ani Ježíškův táta letos nebude! od m - Ahoj. Posilám vám, jen pro zájmovost, něco o gnosticismu....

  • 9. 3. 2007 12:19

    m (neregistrovaný)

    Ahoj.

    Posilám vám, jen pro zájmovost, něco o gnosticismu. Našel jsem to před pár dny. Jeden z křesťanských směru.

    Gnosticismus či gnóze (z řeckého γνώσις - poznání, znalost) je myšlenkový a náboženský proud, jehož základní tezí je názor, že vše je poznatelné.

    Gnosticismus nelze chápat jako víru nebo náboženství v pravém slova smyslu, některé jeho prvky souvisí spíše s mysticismem, jiné spadají spíše do oblasti filosofie. Hlavní myšlenkou je poznatelnost Boha a pro gnostika je tedy důležitá osobní zkušenost s Bohem nikoli tvrzení autorit, církve, nebo dogmata víry.

    Hlavní myšlenky
    Jádrem gnosticismu je myšlenka vysvobození či záchrany lidské duše z vězení hmoty a těla poznáním (gnósis) vztahů mezi lidským a božským. Toto poznání není přístupné každému a vyžaduje zvláštní zasvěcení.

    Boží existence není v gnosticismu nezpochybnitelná, gnosticismus se neopírá o neprůkazné axiomy, ale o vlastní pozitivní zážitek Boží existence. Bůh je chápán jako nepersonifiko­vatelná entita vtělená tímto světem. Cílem je pak osobní růst a vlastní prožitek Boha. Proto gnostici nejsou následovníci autorit a učitelů, ale jejich pokračovateli.

    Bůh je považován za věčného, trvale přítomného, nestojí mimo tento svět, ale je jeho součástí. Pak není stvořitelem „zvenčí“ a svět je jeho vtělením. To vede k tomu, že nedochází k personifikaci Boha a není tak možné na něj přenášet lidské kvality a vlastnosti. Jeho všemohoucnost se tak pohybuje v jiných intencích než jsme zvyklí z jiných nábožensko-filosofických systémů a narozdíl od nich Bůh není hybatelem či stvořitelem a není ani dobro. Tento svět je chápán jako Boží vtělení, zrovna tak je součástí Boha i lidská duše, ta je chápána jako část, která umožňuje Boží růst a sebepoznání. Není tedy možno se Boha vzdát, objevit ho atp. neboť Bůh pro gnostika prostě je všude, cílem je najít ho v sobě nebo přesněji cílem je najít cestu která umožní poznat Boha a prožít ho. Toto pojetí je samozřejmě velmi individuální a nevytváří proto hierarchický systém. Od Boha jako takového gnostik nic neočekává a Bůh, podle gnose, neočekává nic od člověka, není ho třeba nijak uctívat, obětovat mu, Bůh nic nenařizuje, nezakazuje a nikoho netrestá ani neodměňuje.

    Každý gnostik má za cíl najít cestu poznání a nedůvěřovat věcem, které on sám neprožil nebo nepochopil. Pro Gnostika je každá cesta k Bohu prostě cestou k Bohu, žádná z nich nevede mimo něj, protože není nic mimo Boha.

    Za prvního přímého učitele a šiřitele gnostických myšlenek bývá považován Ježíš Nazaretský. Z období života Ježíšových žáků také pocházejí klíčové gnostické texty - Tomášovo evangelium, Evangelium Filipa, Evangelium Jana a několik dalších menších textů.

    Po nicejském koncilu došlo roku 325 došlo k definitivní roztržce mezi oficiálním proudem křesťanství a gnózí. Církev gnózi odsoudila, její stoupenci byli pronásledováni a gnostické texty ničeny. Mezi stoupence gnóze bývají řazeni bogomilové a albigenští (kataři).